Úvod > Aktuality > Velikonoce: Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký?

Velikonoce: Proč je středa Škaredá, čtvrtek Zelený a pátek Velký?

Vydáno 28. března 2018 Životní styl
Na dveřích velikonoční věnec, ve vázách proutky s rašícími lístky a na nich zavěšená zdobená vajíčka a na stole zajíci a beránci, tak vypadají před Velikonocemi české domácnosti. Víte ale, proč má každý den v pašijovém týdnu své jméno a proč je třeba pondělí Modré a čtvrtek Zelený?
Velikonoce_zajícZelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu, Velikonoční neděli a pondělí vnímáme hlavně jako dny báječného volna a dětských prázdnin. Na řadě míst ovšem můžete nahlédnout do dávných časů a přijít na kloub lidovým pověrám a velikonočním obyčejům. Někde se hrají divadelní pašijové hry, přibližující poslední dny Kristova života a jeho zmrtvýchvstání, jinde chystají národopisné pořady, kde vám vysvětlí všechno, co byste ještě o Velikonocích chtěli vědět.

Užít si velikonoční atmosféru, ozdobit vajíčka, uplést pomlázku nebo si vyslechnout pašijové hry můžete například od čtvrtka 13. dubna do neděle 16. dubna na VelikonocíchMuzeu lidových staveb v Kouřimi a na Velikonočních oslavách na starobylém Šrámkově statku v Pileticích. Velikonoce si od 31. března do 2. dubna užijete i ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm a nezapomeňte, že desítky dalších tipů najdete v kalendáři akcí na portálu Kudy z nudy!
 

Škaredá středa: den s úsměvem od ucha k uchu

Nechme ale ještě na chvilku beránky, zajíce a vajíčka spát a vraťme se o dva tisíce let zpět, kdy Ježíš vstoupil se svým průvodem do Jeruzaléma, přestože z proroctví dobře věděl, co ho tam čeká. Od těch dob je předvelikonoční pašijový týden zasvěcený zármutku a lítosti nad jeho utrpením a smrtí. Při mších se celý týden čtou nebo zpívají evangelia a křesťané také dali jednotlivým dnům zvláštní jména.

Pašijový týden začíná Modrým pondělím a Šedivým úterým. Nic neobvyklého se neděje, jsou to jen jména a pro vás všední dny jako každé jiné. Zato Škaredá středa, to je něco docela jiného! Pro křesťany začínají tři přísné postní dny plné hrachu a čočky, končí společenská posedávání a popíjení, začínají se chystat první malovaná vejce a hlavně se každý na každého musí usmívat. Podle staré pověsti se totiž jméno Škaredé středy odvíjí od Jidáše, který se ten den škaredil na Krista. Neopakujte to po něm, prý by vám to mohlo zůstat celý rok!
 

Zelený čtvrtek: den, kdy dopadne všechno dobře

Jen málo dní v roce mívalo v lidové víře takový význam jako Zelený čtvrtek. Je to zkrátka den, kdy dopadne dobře všechno, do čeho se pustíte – a naši předkové toho patřičně využívali. Obecně platí, že na Zelený čtvrtek byste něco měli udělat na zahradě nebo na poli, protože o to větší bude vaše požehnání po zbytek roku. Pečte Jidáše a hlavně sázejte – rostlinám zasazeným na Zelený čtvrtek prý neublíží žádná havěť a budou krásně zelené a šťavnaté.

Pro správnou hospodyňku začínala práce už před východem slunce, kdy vymetla celý dům a smetí vynesla za humna nebo na křižovatku, aby se v domě nedržely blechy. Neuškodí prý ani zvonění paličkou o hmoždíř, což prý ze stavení vyžene hmyz a myši. Hezká zvyklost velí, že odpoledne už by se nemělo pracovat a na talířích by celý den měla být zelená strava jako symbol jara a zdraví: třeba mladé kopřivy, zelí, špenát, salát, kapusta a čerstvé výhonky.
 

Zvony letící do Říma a noc otevřených skal

VelikonoceVe čtvrtek při mši naposled zvoní kostelní zvony, než se podle pověry vydají na svůj každoroční let do Říma. Na Velký pátek tak hlasy zvonů nahrazovaly nejrůznější řehtačky nebo klapačky, malé i velké, připevněné na trakařích. Velký pátek je rovněž den smutku nad smrtí Ježíše a dnem přísného postu. V kostele se nekonaly mše, pouze se četla evangelia ze Starého zákona a zpívaly se pašije svatého Jana – a právě při nich se otvírala zem, sklepení starých hradů, hory a skály a na krátkou chvíli se lidským očím odhalily ukryté poklady. O takovém zázraku vypraví například Karel Jaromír Erben ve sbírce Kytice.

Podobně jako poklady se otvírají i hory, v nichž spí zakletá vojska – takže mějte na paměti, že pohybovat se na Velký pátek kolem Velkého Blaníku sice je velmi lákavé, ale kvůli nočním vojenským manévrům také životu nebezpečné. Pozor si dejte také na další šiky svatováclavského vojska, které se ukrývají pod hradem Kunětická hora anebo pod vyšehradskou skálouPraze. Legendární je rovněž bájné vojsko Slavníkovců, dřímající pod kopcem Oškobrhem, zatímco zpod Velké Čantoryje a Lysé hory tu noc mohou vyjet jindy dřímající slezská vojska.
 

Zázračná velikonoční voda

Zatímco na Zelený čtvrtek by na zahradu měli vyjít i lenoši, na Velký pátek měla být země v klidu a nedoporučovalo se pohnout ani s jedinou hroudou hlíny. A pak tu byla samozřejmě kouzelná voda, která o Velikonocích měla mít zvláštní moc. Na Velký pátek (a pokud to nestihnete, tak stačí v sobotu nebo v neděli) byste měli zajít ke studánce nebo k prameni a omýt si v tamní vodě alespoň obličej, prý pak budete krásnější. Velkopáteční voda údajně léčí oční neduhy, bolení hlavy i horečku, a když se s ní zadělá těsto, chrání chléb před zplesnivěním. Ze stejných ochranných důvodů se v ní plavil dobytek a vykrápěla se stavení i chlévy. Naopak nebezpečné bylo praní; prádlo by se prý ten den místo ve vodě má namáčet v Kristově krvi. Buďte v klidu, platilo to pro vodu proudící v řekách a potocích, o pračkách lidové pověry striktně mlčí!
 

Bílá sobota, Boží hod velikonoční a pondělní pomlázka

Podobné účinky jako na Velký pátek voda má na Bílou sobotu oheň. Jeho svěcení se stalo slavnostním obřadem; z oharku doneseného ze zapálené hranice před kostely vzplály v domech nové ohně, jimž se připisovala očistná a ochranná moc. Uhlíky a popel z posvěceného ohně se pak sypaly na louky a pole, aby dobře rodily.

V neděli na Boží hod velikonoční se zase rozezněly zvony a zvonky, které se vrátily z Říma. Na stolech se po čtyřicetidenním půstu objevily spousty dobrot: velikonoční hlavička, mazance, vejce, chléb a víno. Tradice pečeného skopového masa se zachovala v podobě beránků z kynutého nebo piškotového těsta.

A pak je tu samozřejmě ještě velikonoční pondělí, koledování, pomlázka a malovaná vejce. Těm byla odedávna připisována zvláštní síla, především těm, která byla snesena na Zelený čtvrtek. Chránila domy i dvory, byla léčivá a odvracela každou špatnost. Není divu, že skořápky velikonočních vajec se nevyhazovaly do smetí, ale posloužily k dalším účelům – například rozhozené po zahradě prý držely dál od domu mravence.