ÚvodAktuality100 let republiky: připomeňme si našeho prvního prezidenta, Tomáše Garrigua Masaryka
Kultura

100 let republiky: připomeňme si našeho prvního prezidenta, Tomáše Garrigua Masaryka

  • 25. července 2018
Protože si letos připomínáme 100. výroční vzniku Československa, sluší se připomenout osobnost, bez které by svobodné soustátí těžko vzniklo. Tomáš Garrigue Masaryk byl bezpochyby jednou z nejvýznamnějších osobností našeho národa, která se osobně nejvíc zasloužila o vznik samostatného Československa. Po celé České republice najdeme nespočet náměstí TGM, Masarykových ulic, sadů, škol... a první československý prezident je jedním z nemnoha, který si takovou úctu skutečně zaslouží.

Z Masárika Masarykem

TGMTomáš Garrigue Masaryk se narodil 7. března 1850 v Hodoníně. Proslýchá se, že mohl být nemanželským synem židovského velkostatkáře Redlicha u kterého pracovala jeho maminka Terezie jako kuchařka. Oficiálně však byl synem negramotného kočího Masárika původem Slováka ze západního pohraničí Uher. Přestože si byli Masarykovi rodiče nerovní v původu ve vzdělání i věku (Masarykova matka byla o 10 let starší než Josef Masárik a pocházela ze zámožného měšťanského rodu), bylo jejich manželství harmonické. Rodině se v panských službách nevedlo špatně, Josef Masárik jako panský kočí rodinu v rámci chudých poměrů dobře zabezpečil a později byl dokonce povýšen na drába. Kvůli otcově povolání se Masárikovi často stěhovali po různých místech jižní Moravy. Tomáš Masaryk navštěvoval obecné školy v Hodoníně, v Čejkovicích a v Čejči.

Tomáš Masaryk 1833Zpočátku se učil ve Vídni uměleckým zámečníkem, když mu ale jiný učedník ukradl knížky, vrátil se domů do Čejče a vyučil se kovářem. Později nastoupil na gymnázium a po maturitě studoval na filozofické fakultě Vídeňské univerzity. Po ukončení univerzity odjel Masaryk na cesty do Itálie a Německa. V Německu se seznámil se svou ženou Charlottu Garrigue, dcerou bohatého amerického podnikatele z New Yorku. V Americe se také roku 1878 oženil, ale rychle se vrátil zpět do Vídně, aby dokončil docenturu a tím se finančně zajistil. Ve své závěrečné práci se zabýval problémem sebevraždy a vzbudil s ní velký ohlas. Finanční situace jej donutila hledat dobře placené místo, které nakonec našel na pražské Karlově univerzitě a proto se přestěhoval 1882 do Prahy s celou rodinou.

Také vám vrtá hlavou, jak se z Masárika stal Masaryk? Tomáš Masaryk pocházel ze Slovácka – jeho jméno znělo Masárik, ale na Slovácku se vždy vyslovovalo tvrdě; definitivní podobu získalo až během studia na gymnáziu, kdy musel uvést do pořádku své oficiální doklady, a protože se nechtěl vzdát podoby jména, jak ho byl zvyklý slýchat, požádal o změnu „i“ na „y“; ke zkrácení „á“ na „a“ pak došlo omylem úředníka, který Tomáš už nechal být a přijal verzi Masaryk.
 

Vlastencem bez gramatiky

MasarykOsobnost Tomáše Masaryka se naprosto vymykala, odlišoval se názory i vztahem ke studentům, udivoval konzervativní prostředí svými přednáškami k dosud tabuizovaným tématům – sociálním problémům, prostituci…atp. Nejinak tomu bylo i v případě jeho manželky, plně emancipované Američanky. Než se však Masaryk vypracoval k umění rétoriky, musel tvrdě trénovat. Jeho rodnou řečí byl slovácký dialekt, spisovnou češtinu znal jen ze školy, a to jen ze školy základní, protože jak reálka v Hustopečích, tak gymnázium v Brně byly německé. Na vídeňské i lipské univerzitě se také pochopitelně mluvilo německy, takže Masaryk ještě v době, kdy začínal psát první příspěvky do českých periodik, vlastně neuměl pořádně česky. Horší než nedostatky na poli gramatiky však bylo to, že Masaryk měl problémy správně česky vyjádřit myšlenku. Přesto se už od dětství cítil být Čechem, uvědomělým vlastencem se pak stal na gymnáziu v Brně, kde zbylo ve vyšších ročnících už jen pár Čechů mezi Němci. Ve Vídni sice někteří Němci hleděli na Čechy svrchu, ale opravdový německý šovinismus poznal Masaryk až v Lipsku, kde byl svědkem desetiminutového nadšeného jásotu a potlesku, který se v posluchárně strhl poté, co univerzitní profesor během přednášky prohlásil, že Němci mají ze všech národů největší mozek, kdežto Francouzi ho mají menší než Číňané. Masaryk se však nacionalistickým jednáním nenechal zlomit a vždy usiloval o povznesení vlastního národa, a ne o potření jiného. Tehdy vzniklo také jeho heslo "Nejdříve jsem člověkem, pak Čechem".

rukopis královedvorskýRoku 1883 začal redigovat vědecký časopis "Athenaeum", na jehož stránkách publikoval s vlastním výkladem Gebauerovu stať navrhující nové ověření pravosti Rukopisů zelenohorského a královédvorského. Tak vznikl nejprve střet, později celonárodní aféra, kde proti vědecké pravdě stálo vlastenecké cítění a národní politika. Rozhodnými argumenty sice Masaryk prokázal, že jde o padělky, ale za cenu ztráty důvěry v české společnosti. To však nastartovalo jeho politickou dráhu, od roku 1907 do roku 1914 byl poslancem Říšské rady Rakouska-Uherska a velmi dlouho uvažoval o českém státě v rámci rakouské monarchie.
 

Slasti i strasti prezidentské

Zámek LányPo vypuknutí první světové války odjel v prosinci 1914 do exilu, aby proti Rakousku bojoval v zahraničí. Bylo mu tehdy 65 let. Působil ve Švýcarsku a Francii, kam přijel i Eduard Beneš. Pro vznik samostatného československého státu získal také podporu amerického prezidenta Woodrowa Wilsona. Po válečných letech usilovné diplomatické činnosti, v níž mu byli nejbližšími spolupracovníky M. R. Štefánik a E. Beneš, se 14. října 1918 stal předsedou prozatímní československé vlády a 14. listopadu také prezidentem republiky. Z celkem deseti prezidentů, kteří se na Pražském hradě vystřídali během celé české historie, je rekordmanem právě Tomáš Garrigue Masaryk. V prezidentském úřadu strávil celkem 17 let. Vzdal se jej roku 1935, to mu bylo tehdy 85 let a za svého nástupce doporučil Eduarda Beneše. Zbytek života Masaryk strávil v zátiší lánského zámku, který si zamiloval. Lány se oficiálně staly prezidentským sídlem v roce 1921 – Masaryk potřeboval, ze zdravotních důvodů, letní sídlo už v době, kdy se stal prezidentem. Do užšího výběru se dostalo několik sídel v okolí Prahy, ale zvítězily Lány.

Masaryk a kůň LányPřítomnost prezidenta Masaryka v Lánech připomíná muzeum, které bylo otevřeno v roce 2003. V expozici se návštěvník dozví zajímavosti z Masarykova rodinného života, podrobnosti o jeho profesorském období i o diplomatickém působení za první světové války. Velká část je věnována pobytu Masaryka v Lánech a prezidentskému období. Běžný den prvního prezidenta vypadal asi následovně – každé ráno si důkladně přečetl noviny, aby přesně věděl, co se v republice děje, potom pracoval na svých dílech a vyřizoval státní záležitosti. Aby se od práce odreagoval, nesměla chybět pravidelná projížďka na koni. Večer se opět věnoval státním záležitostem. Masaryk byl také nadšeným filmovým fanouškem, filmy si nijak zvlášť nevybíral a do zámku, kde se filmy promítaly třikrát týdně zval i děti z vesnice. Lány prezident Masaryk miloval, na zámek se uchýlil také na poslední léta svého života a po delší nemoci zde také roku 1937 zemřel. Jeho hrob se nachází na místním hřbitově. V úmrtním pokoji na zámku v Lánech bývá, ve dnech, kdy se zámek mimořádně otevírá veřejnosti, k vidění posmrtná maska prezidenta – odlitek jeho obličeje a ruky. Jde o jeden ze tří originálů posmrtné masky. První odlitek měl náležet státu, druhý Masarykově rodině a tento třetí sochaři Vincenci Makovskému, který odlitky obličeje a ruky bezprostředně po smrti prezidenta T.G. Masaryka pořídil.

Masarykovo zdymadloJak jsme již uvedli na začátku, po prezidentu Masarykovi je pojmenováno spousta míst po celé České republice. K nejbizardnějším patří například zdymadla u Ústí nad Labem nebo automotodrom v Brně. Masarykovo jméno nese také Věž samostatnosti, rozhledna s památníkem nedaleko Hořic, ke které položil Masaryk roku 1926 základní kámen. V Hustopečích najdete také naučnou stezku po stopách T. G. Masaryka, po místech kudy prezident rád chodíval.
Muzeum T. G. Masaryka v Lánech – seznamte se s osobností prvního československého prezidenta Kultura

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech – seznamte se s osobností prvního československého prezidenta

Muzeum T. G. Masaryka v Lánech sídlí ve zrekonstruovaném tereziánském špýcharu. Je zcela bezbariérové a kromě výstav a expozic nabízí i možnost občerstvení ve stylové kavárně.

Domek T. G. Masaryka v Čejkovicích Kultura

Domek T. G. Masaryka v Čejkovicích

T. G. Masaryk v Čejkovicích navštěvoval školu. Domek, v němž bydlel, dnes slouží jako muzeum s expozicí, která je věnována životu našeho prvního prezidenta.

Zámek Lány – letní sídlo českých prezidentů Památky

Zámek Lány – letní sídlo českých prezidentů

Barokní zámek v obci Lány uprostřed křivoklátských lesů nedaleko Prahy je oficiálním letním sídlem prezidentů České republiky. Od sezóny 2023 je zámek Lány veřejnosti přístupný. Navštívit můžete také zámecký park.

Prezidentský domeček na Pražském hradě Památky

Prezidentský domeček na Pražském hradě

Prezidentský domeček, známý také jako Husákův domek, se nachází Královské zahradě na Pražském hradě a bydleli v něm všichni komunističtí prezidenti, ale také první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Masarykovo náměstí v Uherském Hradišti Památky

Masarykovo náměstí v Uherském Hradišti

Při toulkách královským městem Uherské Hradiště můžete poznávat historické skvosty především na Masarykově náměstí – Lékárnu u Zlaté koruny, barokní kašnu a další památky.

Zámecký park Lány a palmový skleník Příroda

Zámecký park Lány a palmový skleník

Francouzská květinová zahrada v těsné blízkosti zámku plynule přechází v lesopark v anglickém stylu o rozloze 110 ha s pohodlnými promenádami. Přístup pro veřejnost je hlavní zámeckou bránou ze Zámecké ulice. V zahradě vás určitě upoutá krásně opravený litinový skleník, upravený J. Plečniekm.

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex Památky

Pražský hrad – nejkrásnější a největší hradní komplex

Pražský hrad, který je tradičním sídlem českých panovníků a od roku 1918 také sídlem prezidenta republiky, je nejnavštěvovanější památkou Česka. Postupnými přístavbami a úpravami Pražského hradu vznikl jeden z největších hradních komplexů na světě, který denně navštěvují tisíce návštěvníků.

Socha T. G. Masaryka v Bystřici nad Pernštejnem Památky

Socha T. G. Masaryka v Bystřici nad Pernštejnem

Sochu T. G. Masaryka před Základní školou TGM vytvořil Vincenc Makovský v letech 1935–1938 a traduje se o ní, že je Masarykovou nejkrásnější sochou vůbec.

Naučná stezka Masaryk a Hustopeče Kultura

Naučná stezka Masaryk a Hustopeče

Naučná stezka po stopách T. G. Masaryka v Hustopečích. 7 zastavení po městě, kterým chodil sám prezident Masaryk, ale také řada jeho předků. Na informačních tabulích jsou dobové fotografie a texty vysvětlující Masarykův vztah k určitému místu.

Masarykova věž samostatnosti s hvězdářskou kupolí v Hořicích Příroda

Masarykova věž samostatnosti s hvězdářskou kupolí v Hořicích

Dominanta východočeského města Hořice stojí na hřebeni Hořického chlumu v nadmořské výšce 408 metrů. Z vyhlídkového ochozu je možné za dobré viditelnosti spatřit celé panorama Krkonoš.

Templářské sklepy Čejkovice – víno plné emocí a hrdosti Gurmánská turistika

Templářské sklepy Čejkovice – víno plné emocí a hrdosti

Historické vinné sklepy templářských rytířů ze 13. století – nabízíme prohlídky spojené s degustací dle individuální domluvy. Historie firmy Templářské sklepy Čejkovice je spojena s příchodem tajemného řádu templářských rytířů.

Muzeum v Lednici –  Jak se žilo za Tatíčka Masaryka Kultura

Muzeum v Lednici – Jak se žilo za Tatíčka Masaryka

Máte rádi filmy pro pamětníky, ze kterých dýchá atmosféra první republiky? Tak právě pro vás je vhodná návštěva muzea s názvem Lednice dávná, které vás přenese zpět do tohoto období.

Masarykova zdymadla u Ústí nad Labem Památky

Masarykova zdymadla u Ústí nad Labem

Pod střekovskou skálou u Ústí nad Labem můžete přejít na druhý břeh Labe a zároveň si přitom prohlédnout technicky dokonalé vodní dílo, Masarykova zdymadla, které jsou významnou stavbou na plavební trase do Hamburku. Pěkný pohled na zdymadla se otvírá také z hradu Střekov.

Masarykova chata na Šerlichu – za rodinnou atmosférou do Orlických hor Gurmánská turistika

Masarykova chata na Šerlichu – za rodinnou atmosférou do Orlických hor

Svojí polohou, dostupností i nadmořskou výškou je Šerlich ideálním výchozím místem k nejzajímavějším místům Orlických hor – na Velkou Deštnou, do národní přírodní rezervace Bukačka, k Šerlišskému mlýnu, dále na Sedloňovský černý kříž, nebo na Vrchmezí.

Masarykovo muzeum v Hodoníně Kultura

Masarykovo muzeum v Hodoníně

Tomáš Garrigue Masaryk je bezesporu nejvýznamnějším hodonínským rodákem, proto není divu, že první profesionální stálá expozice na území České republiky se nachází právě zde.

Pomník T. G. Masaryka v Hodkovicích nad Mohelkou Památky

Pomník T. G. Masaryka v Hodkovicích nad Mohelkou

Autorem sochy je akademický sochař Bílek z Hořic. První slavnostní odhalení pomníku proběhlo v květnu roku 1938. Byl postaven celkem čtyřikrát, naposledy v roce 1990.

Kostel sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem Památky

Kostel sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové nad Labem

Až pojedete do Dvora Králové nad Labem do zoo, nezapomeňte vystoupit na věž zdejšího kostela. V rámci prohlídky uvidíte nejen interiér kostela, 3 zvony ze 16. století, byt hlásného ve věži. Především v kostele uvidíte kobku, kde byl roku 1817 nalezen tolik diskutovaný Rukopis královédvorský.

Naučná stezka T. G. Masaryka ve Valašském Meziříčí Letní sporty

Naučná stezka T. G. Masaryka ve Valašském Meziříčí

Na 12 zastaveních představuje naučná stezka přírodu a historii Valašského Meziříčí a jeho okolí. Je dlouhá 13 km a je vhodná pro pěší a cyklisty na horských kolech.

Masarykův dub v Hradské nivě u Bojkovic Příroda

Masarykův dub v Hradské nivě u Bojkovic

Počátkem 20. století T. G. Masaryk společně s lékařem Josefem Tillichem končili své procházky u dubu v Hradské nivě, pod jehož mohutnou korunou odpočívali a rozjímali.

Masarykova jezdecká socha v Lánech Památky

Masarykova jezdecká socha v Lánech

U příležitosti 160. výročí narození prvního prezidenta samostatného československého státu T. G. Masaryka byla v Lánech odhalena jeho jezdecká socha. Socha je dílem sochaře Petra Nováka a je umístěna před Muzeem TGM v Lánech.

Lánský hřbitov Památky

Lánský hřbitov

Lánský hřbitov je místem posledního odpočinku prvního prezidenta československé republiky T. G. Masaryka a členů jeho rodiny.

Masarykův kulturní dům v Mělníku Kultura

Masarykův kulturní dům v Mělníku

Památka navržená v duchu funkcionalistického purismu od svého dokončení v roce 1936 představuje centrum kultury ve městě.

Masarykova chata na Beskydě Gurmánská turistika

Masarykova chata na Beskydě

Masarykovu chatu najdete přibližně 1,5 km od rozcestí na Bumbálce nedaleko hranice České a Slovenské republiky. Přímo od chaty se vám naskytne krásný výhled na panorama Beskyd a Lysou horu.

Masarykovo nádraží v Praze Památky

Masarykovo nádraží v Praze

Masarykovo nádraží je jedno z posledních neprůjezdných pražských železničních nádraží. Jeho historie sahá až do poloviny 19. století, nádražní objekty jsou architektonickým unikátem a ačkoliv se uvažovalo o jeho zrušení, dnes slouží k přepravě na významných železničních tratích v České republice.

Masarykovo náměstí s radnicí v Třeboni Památky

Masarykovo náměstí s radnicí v Třeboni

Přirozeným centrem Třeboně je Masarykovo náměstí. Je obklopeno měšťanskými domy s renesančními a barokními štíty. Nejvýznamnějším objektem na náměstí je stará radnice z roku 1566.

Náměstí T. G. Masaryka v Lipníku nad Bečvou Památky

Náměstí T. G. Masaryka v Lipníku nad Bečvou

Centrem Lipníku nad Bečvou je náměstí T. G. Masaryka. Je zvláštností, že toto náměstí je ve tvaru písmene "L". Nepravidelný tvar náměstí ale nebyl záměr – původně bylo čtvercové. Postupně však byla část náměstí zastavěna domovním blokem s radnicí, důsledkem čehož vznikl tento tvar.

Masarykův salonek na Masarykově nádraží v Praze Památky

Masarykův salonek na Masarykově nádraží v Praze

Masarykův vládní salonek na stejnojmenném pražském nádraží pamatuje přítomnost řady významných politických osobností. Dnešní podoba je jen chabým odleskem někdejší nádhery, kterou připomíná částečně zachovaný zlatem dekorovaný trámový strop a krb, zárubně dveří a židle z přelomu 19. a 20. století.

Motokáry Masarykův okruh Letní sporty

Motokáry Masarykův okruh

Na Masarykově okruhu najdete jedinou venkovní dráhu v Brně, navíc v atraktivním prostředí závodní dráhy mistrovství světa. Na dohled od míst, kde se jezdí MotoGP si můžete užít vlastní závod na motokárách nebo pitbike.

Hrob Anežky Hrůzové u Polné Památky

Hrob Anežky Hrůzové u Polné

Pietní místo se nachází na místě nálezu těla Anežky Hrůzové v lese Březina, která zde byla v dubnu roku 1899 zavražděna. Z hrůzného činu byl obviněn žid Leopold Hilsner, kterému přitížila domněnka, že se jednalo o rituální vraždu. Celé kauze se pak začalo říkat Hilsneriáda.

Masarykovo náměstí v Říčanech Památky

Masarykovo náměstí v Říčanech

Na Masarykově náměstí se nachází Mariánský sloup – zlacená socha Panny Marie Immaculaty (Neposkvrněné). Panna Maria má sepjaté ruce, kolem hlavy svatozář s deseti hvězdičkami a stojí na zeměkouli obtočené hadem s jablkem v tlamičce.

Další aktuality

Nechte se pozvat na jarní hrnčířské trhy do Berouna

Jedním z měst, které ctí dávné řemeslné tradice, je Beroun. Místní bohatě zdobená keramika má dlouhou historii a navštívit zde můžete i Muzeum berounské keramiky. Velmi oblíbené jsou velké hrnčířské trhy, které se v Berouně konají dvakrát ročně. Na ty jarní, které proběhnou od 11. do 12. května, vás zve portál Kudy z nudy.
Kultura, Středočeský kraj

Ochutnejte lahodný chřest z Hostína

Chřestové slavnosti se v Hostíně u Vojkovic, nedaleko Veltrus, budou letos konat 11. a 12. května 2024. Přijeďte na nezapomenutelný víkend plný chřestu a křenu! Prodej chřestu bude vždy od 9:00, v sobotu do 17:00 a v neděli do 16:00 hodin. Kromě skvělého chřestu se můžete těšit také na speciálně vypěstovaný Mělnický křen, přednášky na téma pěstování chřestu nebo soutěž Chřestožrout roku!
Gurmánská turistika, Středočeský kraj

Na hradě Karlštejně už je opět otevřena Kaple sv. Kříže

Od května se opět otevřela kaple svatého Kříže na Karlštejně, kterou vybudoval císařem Karel IV. a zdobí ji největší kolekce gotických obrazů od jednoho mistra na světě. Stěny kaple zdobí zlatý pás, vykládaný leštěnými polodrahokamy, čela kleneb vyplňuje sto dvacet devět obrazů. Mistr Theodorik na nich zachytil "veškeré vojsko nebeské", které mělo poklad hlídat.
Památky, Středočeský kraj

Vydejte se do Průhonic na přehlídku tulipánů

O tulipánech se říká, že jsou nejvznešenější ozdobou jarních záhonů i kytic. Na začátku jara jste je mohli vidět v květinových vazbách na některých hradech a zámcích, teď však přichází doba pro tulipány v zahradách. Proto vás portál Kudy z nudy zve tam, kde o nich ví skoro všechno: do Průhonic.
Příroda, Středočeský kraj

Prožijte noc na Kačině v chotkovské zámecké knihovně

Chotkovská zámecká knihovna na Kačině po roce opět otevírá své unikátní interiéry i v noci. Návštěvníci nahlédnou do zámeckého života 2. poloviny 19. století skrze deníkové záznamy hraběte Arnošta Chotka či dobové fotografie a historické mapy. Druhý ročník akce Noc v chotkovské knihovně se koná v pátek 3. května v 19:00 a 21:00 hodin.
Památky, Středočeský kraj

Hrabalovo Kersko vás pozve na lesní slavnosti i do chaty slavného spisovatele

Tradiční setkání příznivců díla Bohumila Hrabala se uskuteční v sobotu 18. května 2024. Lesní slavnost, na zahradě Lesního ateliéru Kuba v chatové oblasti Kersko, věnovaná Bohumilu Hrabalovi zahrnuje kulturní program i procházku Kerskem po místech, která měl Bohumil Hrabal rád. Udělejte si třetí květnovou sobotu poetický den nesený v duchu tvorby nejslavnějšího českého pábitele. U příležitosti 110. výročí narození otevře Muzeum Polabí také Hrabalovu chatu, kde vznikla nová expozice.
Zážitky, Středočeský kraj

Česko mezi řádky: Postřižiny, Nymburk a Bohumil Hrabal

Bohumil Hrabal (1914–1997) se do literatury druhé poloviny 20. století zapsal jako autor s nevšedním pozorovacím talentem a strhujícím vypravěčským stylem. S Kudy z nudy můžete na jeho známá literární díla vzpomínat třeba při návštěvě míst, kde se odehrávají: pojďte se podívat do Kerska a do Nymburka, do kraje Slavností sněženek a Postřižin.
Kultura, Středočeský kraj

Zámek Loučeň oživí řeč květin

Netradiční prohlídka loučeňského zámku, kdy vás zámkem kromě člena knížecí rodiny provedou také květiny, to je Květ(n)omluva, která bude v interiérech probíhat od 1. do 31. května 2024. A májovou Květ(n)omluvou bude žít i zámecký park. Příchozí zde čeká zábavné putování "Za květinami celého světa".
Památky, Středočeský kraj