Svatoludmilská pouť na Tetíně připomene nejstarší českou světici

Letošní skutečně nabitý program v Tetíně odstartuje v pátek 15. září od 19:30 letním kinem, ve kterém se bude promítat film Zátopek. Hlavní program je pak naplánován na sobotu 16. září. Na své si přijdou vyznavači zábavy i ti, které láká původní význam poutních slavností. Hrát bude živá hudba nejrůznějších žánrů, nebudou chybět trhy, přednášky, divadlo, program pro děti a mnoho dalšího. Na Tetíně bude vystavena relikvie (paže kněžny Ludmily) zapůjčena z Litoměřic od 13 do 18 hodin. Neodmyslitelnou součástí oslav bude poutní mše v kostele sv. Ludmily. Vstup na všechny akce je zdarma.

Kromě koncertů si návštěvníci letos užijí Tetínský trh a pouť, dále pak oblíbenou burčákovou slavnost, několik historických přednášek, divadlo a další program pro děti. V rámci hudebního programu zazní i koncert Karla Plíhala. 

Na pouti se bude také čepovat unikátní pivo Tetínský Bořivoj, které se vaří z místního sladu.

Jako každý rok se uskuteční poutní mše v kostele sv. Ludmily, letos ji bude celebrovat biskup Václav Malý.

Svatoludmilskou pouť uzavře nedělní program v podobě výstavy Petra Hejného a tradičního „Vymetání půdy“ u kostela sv. Jana Nepomuckého, od 10 do 17 hodin můžete navštívit trhy a pouťové atrakce.

Zaparkovat svá vozidla můžete během pouti zdarma u tetínského fotbalového hřiště, od kterého bude také po celý víkend zajištěna kyvadlová doprava zdarma. Zároveň bude posíleno spojení linek autobusu mezi zastávkami nádraží Beroun a Tetín náves.
 

Mučednická smrt svaté Ludmily

Svatá Ludmila, jež je označována jako Matka českého národa, nalezla na Tetíně v roce 921 svou mučednickou smrt. Česká kněžna a babička knížete svatého Václava (narozena kolem roku 860), je vůbec nejstarší českou světicí. Pocházela ze starobylého knížecího rodu a kmene Pšovanů. Stala se manželkou prvního českého doloženého přemyslovského knížete Bořivoje I. Spolu s ním také přijala v roce 874 křest z rukou samotného svatého Metoděje.

V roce 906 se její syn Vratislav I. oženil s Drahomírou. Z manželství se narodili dva synové, starší Václav (budoucí český kníže) a mladší Boleslav. Vratislav svěřil  výchovu synů do rukou babičky Ludmily, což potvrdilo i kmenové shromáždění po Vratislavově smrti. Matka Drahomíra, ctitelka pohanských tradic, měla na výchovu synů zcela jiný pohled než jejich babička Ludmila a po smrti knížete spory obou žen vzrostly.

Ludmila se nakonec podřídila a své snaše výchovu vnuků předala. Navíc se sama odebrala v létě roku 921 z Prahy na své hradiště Tetín. Drahomíra se však možného Ludmilina návratu bála a rozhodla se věc vyřešit jednou pro vždy – na Tetín poslala dva vrahy, vikingské bojovníky Tunnu a Gommona (Vikingové neboli Varjagové často vstupovali za slušný žold do služeb Přemyslovců). Na Tetín dorazili v pátek 15. září 921 s oddílem svých bojovníků. Podle legendy severští surovci Ludmilu ležící na loži strhli na dlažbu – a než ji uškrtili jejím vlastním závojem (popř. šálou či šátkem), umožnili zbožné ženě ještě poslední modlitbu. I když je kněžna prosila, aby byla probodnuta, Vikingové jejímu přání nevyhověli.