Úvod > Aktuality > Co dělat na Šumavě, když prší?

Co dělat na Šumavě, když prší?

Vydáno 15. července 2017 Příroda
Zalézt do postele a spát nebo si číst. Hrát deskové hry, karty nebo nekonečná Člověče, nezlob se. Vzít si pláštěnku a se skřípěním zubů se po několika desítkách minut vrátit mokří a promrzlí. A pokud jste tohle všechno zkusili a nebaví vás už vůbec nic, vezměte si k ruce našeho průvodce mokrou Šumavou.
Hezké počasí vám na Šumavu nepřičarujeme, ale nápadů kam se vypravit a co tam podniknout máme dost. Co budete potřebovat? Především auto a deštník – to abyste dokázali v suchu přeběhnout někam pod střechu. A kam?
 

Krátké zastávky na hodinu

O krátkou zábavu maximálně na půlhodinu až hodinu se postarají informační střediska a návštěvnická centra národního parku Šumava. Dobře dostupné je například Návštěvnické centrum v Kvildě, věnované jelenům; za špatného počasí můžete využít nabídku, která jinak slouží návštěvníkům s pohybovým omezením a jeleny ve výběhu sledovat pomocí ovládané kamery. Podobně můžete z Návštěvnického centraSrní pozorovat výběh vlků. Informační centrum Svinná Lada vám představí šumavská rašeliniště, stálá expozice informačního střediska Rokyta je zaměřena na historii a osídlení horní Šumavy, především však na lesní hospodaření a plavení dřeva, a na geologii Šumavy. V informačním středisku v Kašperských Horách se seznámíte s rašeliništi, mokřady a plavebními kanály, pro děti tu mají spousty dřevěných skládaček a liščí noru.

Poměrně rozsáhlé je Česko-bavorské informační středisko Národních a přírodních parků Šumavy v Alžbětíně, sídlící v historické budově hraničního nádraží Železná Ruda. Pozornost přitahuje plastická mapa Šumavy, zachycující oblast od Regensburgu po Linec a od Českých Budějovic po Čerchov, opatřená světelnou signalizací. V německé části střediska si můžete prohlédnout placenou interaktivní výstavu o Velkém Javoru, o historii zdejší železnice a lyžování, a navíc se seznámit se životem netopýrů.
 

Brány Šumavy: program nejméně na půl dne

Spoustu radostí pod střechou poskytují Kašperské Hory. Tamní Muzeum Šumavy je ze všech poboček této instituce největší a nabízí především rozsáhlou národopisnou a přírodovědnou expozici se spoustou vycpaných zvířat. Když přeběhnete náměstí, objevíte Muzeum historických motocyklů a hraček, prohlídky můžete proložit návštěvou cukráren, kaváren a restaurací. Pokud nebude pršet příliš vydatně, vydejte se na hrad Kašperk – z parkoviště v Českých Domcích (GPS N 49°9.89952', E 13°34.86962') je to na hrad 1,5 km pěšky téměř po rovině.

Podobně je na tom Sušice. Na náměstí objevíte Muzeum Šumavy s hezkou expozicí sušického sirkařství a mechanickým betlémem, až do konce prázdnin je k vidění výstava o šťastném životě v secesi, o další program se postará zdejší krytý bazén.

Klatovech čekají na mokré výletníky katakomby, barokní lékárna U Bílého jednorožce a Vlastivědné muzeum Dr. Hostašemoderním pavilonem skla a spoustou dlouhodobých i krátkodobých výstav. Letos se sem můžete přijít podívat třeba na hračky, výstavu Věci všední, přesto neobyčejné, výstavu věnovanou regionálním historikům, sběratelům a mecenášům či letní výstavu Hobby té doby. Výlet můžete protáhnout ještě na nedaleký hrad Švihov; mezi šumavskými hrady je pro deštivé dny tou nejlepší volbou. Právě tak je jedním z nejlepších muzeí na Šumavě Muzeum české loutky a cirkusuPrachaticíchdivadelní hernou, o další program pod střechou se postará menší, ale moc hezké Muzeum Zlaté stezky.
 

Daleké cesty se spoustou zábavy

Když je situace opravdu zoufalá (a máte třeba hodně malé děti), nastává čas pro zoufalé činy – třeba cesty do vzdálenějších míst, kde se ale většinou zabavíte na opravdu hodně dlouho. Samozřejmě záleží na to, ve které části Šumavy jste ubytovaní – z centrální části se tak můžete během hodiny a půl dostat třeba do Plzně a tamního Techmania Science Center3D planetáriem, naopak z Lipna to nemáte tak daleko do Českého Krumlova nebo do Českých Budějovic. Co tam můžete podniknout? V Krumlově vám úkryt před deštěm poskytne třeba hrad a zámek, areál krumlovských klášterů nebo grafitový důl, v Budějovicích se můžete seznámit s příběhem piva Budvar. Děti nechte vyřádit v zábavných parcích Hopsárium a Funpark Panda.
 

Kam s dětmi?

Spolehlivou zastávkou zejména pro ty, co fandí technice, je Informační centrum malých vodních elektráren Vydra a Čeňkova Pila. Nenechte se odradit názvem, jde o expozici ČEZ s modelem části Šumavy, historickými přístroji, několika dioramaty a modely vodních elektráren s aktivní simulací technologického procesu. Navíc se tu promítají krátké filmy, a kdo chce, ten může navštívit i blízkou národní technickou památku, malou vodní elektrárnu Čeňkova Pila z roku 1912.

Vyzkoušet můžete také Galerii Hrádek aneb prostor her a inspirace u zámku Hrádek poblíž Sušice, na břehu Lipna pak čeká Frymburk a výstava Svět pod hladinou, několik desítek akvárií v areálu Wellness Hotelu Frymburk. Pokud zatoužíte po koupání pod střechou, vyzkoušejte aquapark v Horažďovicích nebo Centrum vodní zábavy ve Kdyni, malé i velké detektivy můžete vylákat na letní detektivní hru do Poštovního muzea ve Vyšším Brodě.
 

Zakázaná místa

Podobně jako mezi zakázané výrazy po několika deštivých dnech patří výkřiky „támhle se to trhá“ nebo „houstne to“, existují i místa, kam byste v dešti neměli chodit. Proč? Protože vás tam chytne ještě větší deprese a nebudete se mít kam schovat. Nenechte se tedy zlákat třeba k procházce Povydřím nebo po naučné stezce Karla Klostermanna (aneb nevěřte tomu, že koruny stromů neproprší), nechoďte do vyhlášených šumavských slatí (voda dole, voda nahoře) a na hony se vyhýbejte Březníku – bývá totiž uváděn jako nejdeštivější místo v Česku.
 
Březník v Luzenském údolí - místo z románu Ze světa lesních samot

Březník v Luzenském údolí - místo z románu Ze světa lesních samot

Březník je šumavská samota a bývalá hájovna nedaleko státní hranice. Toto vyhlídkové místo poskytuje úchvatný pohled do Luzenského údolí a na horu Luzný, jehož vrchol se nachází ve výšce 1373 m n.m.

Bučina - bývalá nejvýše položená osada na Šumavě

Bučina - bývalá nejvýše položená osada na Šumavě

Bučina je dnes zaniklá osada, která však bývala nejvýše položenou osadou na celé Šumavě (1162 m). Přesto si však jedno prvenství uchovala - jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek.

Cikánská slať - jedno z nejcennějších míst šumavského parku

Cikánská slať - jedno z nejcennějších míst šumavského parku

Cikánská slať je vrchovištní rašeliniště v Národním parku Šumava asi 2 km jihozápadně od obce Modrava, na jižním svahu Modravské hory v nadmořské výšce 1103 m.

Černé jezero na Šumavě - největší jezero České republiky

Černé jezero na Šumavě - největší jezero České republiky

Podniknout výlet k Černému jezeru by měl každý, kdo se ocitne v krásném prostředí Šumavy. Největší české ledovcové jezero totiž poskytuje jeden z nejhezčích zážitků při toulkách šumavskou přírodou.

Čertovo jezero - jediné šumavské jezero náležící k povodí Dunaje

Čertovo jezero - jediné šumavské jezero náležící k povodí Dunaje

Pověstmi opředené Čertovo jezero ledovcového původu leží na jihovýchodním svahu Jezerní hory, poblíž Železné Rudy. Jako jediné ze šumavských jezer náleží k povodí Dunaje.

Hauswaldská kaple poblíž Srní

Hauswaldská kaple poblíž Srní

Prožijte zajímavý víkend nebo jen výlet za poznáním starého poutního místa zvaného Hauswaldská kaple poblíž šumavského letoviska Srní.

Hora Plechý - nejvyšší vrchol české části Šumavy

Hora Plechý - nejvyšší vrchol české části Šumavy

Nejvyšší hora české části Šumavy Plechý 1378 m, leží asi 14 km západně od Horní Plané a asi 8 km jihozápadně od Nové Pece na státní hranici ČR s Rakouskem.

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať s vyhlídkovou věží v národním parku Šumava

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Klostermannova rozhledna na Javorníku u Vacova

Klostermannova rozhledna na Javorníku u Vacova

Vrch Javorník byl oblíbeným místem spisovatele Karla Klostermanna, který měl rád jeho tehdy hluboké lesy a samoty. Kamenná rozhledna, postavená roku 1938, poskytuje překrásné výhledy na šumavské hory i do vnitrozemí.

Muzeum Královského hvozdu Nýrsko

Muzeum Královského hvozdu Nýrsko

V nýrském muzeu máte jedinečnou možnost nahlédnout do života šumavské rodiny na začátku minulého století. Další stálá expozice se věnuje místnímu rodákovi JUDr. Antonínu Randovi.

Muzeum Františka Křižíka - život a dílo českého vynálezce

Muzeum Františka Křižíka - život a dílo českého vynálezce

Křižíkovo muzeum nabízí jedinečnou expozici věnovanou životu a dílu významného českého vynálezce a zakladatele elektrotechniky v Čechách Františka Křižíka. Expozice se nachází v rodném domku vynálezce v Plánicích na Šumavě.

Modravské slatě - zakázané srdce Šumavy

Modravské slatě - zakázané srdce Šumavy

Modravské pláně leží v první zóně národního parku, a i když tu vede značné množství cest a silniček, nejsou z důvodu ochrany vegetace a zvěře přístupné. Žijí zde chránění živočichové jako tetřev hlušec, chrostíci, ještěrky, vážky, myšivky horské nebo rys ostrovid.

Muzeum Kvilda - stálá expozice historie Kvildy a Bučiny

Muzeum Kvilda - stálá expozice historie Kvildy a Bučiny

Je jen málo tak malých obcí jako je Kvilda, které se mohou pochlubit stálou expozicí zachycující historii obce. V obecním muzeu na Kvildě jsou shromážděny veškeré informace i artefakty, týkající se způsobu života a práce zdejších obyvatel.

Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu Chvalšiny

Muzeum Schwarzenberského plavebního kanálu Chvalšiny

Stálá expozice unikátního technického díla Schwarzenberského plavebního kanálu, historie a přírody obce Chvalšiny, archeologických nálezů v obci a jejím okolí, historie dřevařství na Šumavě.

Muzeum Šumavy Kašperské Hory

Muzeum Šumavy Kašperské Hory

Navštívíte-li Kašperské Hory, Muzeum Šumavy si určitě nesmíte nechat ujít. Je to takové malé národní muzeum zdejšího kraje. K vidění je zde šumavské sklo, vycpaná zvířata anebo umrlčí prkna.

Muzeum Šumavy Sušice

Muzeum Šumavy Sušice

V muzeu je k vidění hned několik expozic, které se vztahují jak Šumavě, tak i historickým faktům této oblasti. Asi nejzajímavější expozicí je Sušický mechanický betlém, který byl v roce 2014 po několikaměsíční pauze znovu zpřístupněn veřejnosti.

Muzeum Šumavy Železná Ruda

Muzeum Šumavy Železná Ruda

Expozice muzea je umístěna v domě, který v roce 1877 dal vystavět Jiří Kryštof Mikuláš Abele. Základ expozice pochází z rodinného majetku a rodinných sbírek sklářského rodu Abele. Vystavené sklo představuje v převážné většině produkci abelovských hutí.

Národní park Šumava – největší národní park České republiky

Národní park Šumava – největší národní park České republiky

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení.

Soví voliéra na Borových Ladech - největší voliéra v Česku

Soví voliéra na Borových Ladech - největší voliéra v Česku

Venkovní voliéry pro pěvce a skupinu sov běžně žijících na Šumavě. Nad hlavami vám tu bude poletovat dvacet různých sov. Součástí jsou expoziční panely a pozorovací kukátka. Sovy jsou bezplatně zapůjčeny ze zoologických zahrad v Hluboké nad Vltavou a v Plzni.

Stezka lesních her v Kašperských horách - zábava i poučení na Šumavě

Stezka lesních her v Kašperských horách - zábava i poučení na Šumavě

Zábavu pro všechny věkové kategorie, ale také poučení a informace o přírodě Šumavy, nabízí zážitková stezka lesních her v rekonstruovaném venkovním přírodním areálu u střediska environmentální výchovy v Kašperských Horách.

Vycházky s průvodci Národním parkem Šumava

Vycházky s průvodci Národním parkem Šumava

Průvodce krajinou a přírodou Šumavy vám pomůže objevovat Šumavu z nového úhlu pohledu - zaostřeným na přírodu, zvířata a rostliny, na její obyvatele, historii i kulturu.

Zážitková trasa na Poledníku

Zážitková trasa na Poledníku

Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava otevřela novou zážitkovou trasu polomem horské smrčiny. Trasa v těsné blízkosti rozhledny Poledník v délce necelého kilometru umožní návštěvníkům sledovat přirozenou obnovu horské smrčiny po orkánu Kyrill, který se přehnal územím v roce 2007.

Zážitková stezka Duch pralesa na Šumavě

Zážitková stezka Duch pralesa na Šumavě

Na jihu Šumavy si můžete projít turisticky značenou trasu s názvem "Duch pralesa". Zážitková stezka je v provozu od roku 2006, nedaleko hranic s Rakouskem a Německem. Návštěvníci zde na vlastní kůži mohou zažít původní prales.

Šumavské safari - jedinečný zážitek z pozorování jelenů v přirozeném prostředí

Šumavské safari - jedinečný zážitek z pozorování jelenů v přirozeném prostředí

Na Šumavě vzniklo unikátní středoevropské safari, kde lze ze speciálních srubů pozorovat volně jelení zvěř. Do uzavřených výběhů se postupně vrátí i šelmy. Safari je u nás naprosto ojedinělý projekt. V NP jsou nyní k dispozici tři speciální pozorovatelny v Srní, Borové Ladě a Jeleních Vrších.

Informační středisko Idina Pila na Šumavě

Informační středisko Idina Pila na Šumavě

V Chráněné krajinné oblasti Šumava nedaleko od Kaplice u Zátoně můžete navštívit nově zrekonstruované sezónní informační středisko Idina Pila. Středisko je zaměřené především na Boubínský prales a patří k nejnavštěvovanějším na Šumavě.

Čeňkova pila - funkční vodní elektrárna

Čeňkova pila - funkční vodní elektrárna

Na soutoku řek Vydry a Křemelné v CHKO Šumava na samém počátku naučné stezky Povydřím se nachází Čeňkova pila. Osada je pojmenovaná podle obchodníka se dřevem, Čeňka Bubeníčka, který zde v letech 1868-70 postavil skutečnou pilu na zpracování dřeva ze šumavských lesů.

Medvědí stezka na Šumavě

Medvědí stezka na Šumavě

Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou na Šumavě a je spjatá s historií zastřelení posledního šumavského medvěda, ke kterému došlo 14. listopadu 1856. Vychází ze železniční stanice Ovesná a končí u zastávky Černý kříž.

Boubínský prales - největší původní les ve střední Evropě

Boubínský prales - největší původní les ve střední Evropě

Boubínský prales je unikátní rezervace v samém srdci Šumavy. Některé stromy tu jsou staré až 400 let, ale samotný prales je starší než lidský rod. Dříve byl prales vlastně všude, ale díky lidské činnosti zbyly z původních evropských pralesů jen malé ostrůvky.