Věž začala růst roku 1475 jako nová representativní brána. Svou důležitost měla brána jen do doby, než se královské sídlo vrátilo z Králova dvora (prostor dnešního Obecního domu) na Pražský hrad. Brána zůstala nedokončena až do roku 1592, kdy byl zbudován nový vchod a točité schodiště. Když roku 1757 obléhala pruská vojska Prahu, našly si dělové koule i bránu a poškodily jí. V důsledku toho byla z brány odstraněna sochařská výzdoba významného architekta a sochaře Matěje Rejska z 15. století. Podobu, jakou má prašná brána dnes, získala při rekonstrukci v 80. letech 19. století. Ta byla prováděna podle návrhu architekta Josefa Mockera.
Dobu, v níž brána vznikala, odráží i její výzdoba. Je zřejmé, že se architekt inspiroval u monumentální Staroměstské mostecké věže. Směrem do Celetné ulice je nad průjezdem umístěna socha Jiřího z Poděbrad ve společnosti Vladislava II. Jagelonského, českých králů té doby. Na opačné straně věže, směrem na náměstí Republiky, zdobí prostor sochy velkých českých panovníků Karla IV. a Přemysla Otakara II. K další výzdobě patří sochy svatých, Adama a Evy, samozřejmě také znaky českých zemí a různé alegorie.
Od konce 17. století sloužila Nová věž jako sklad střelného prachu, od té doby se jí říká Prašná brána.
V současné době zde naleznete expozici "Králův dvůr" přibližující život ve středověké Praze, historii města (tržiště, slavnosti, móda, řemesla, tresty, vězení, dobývání města, středověká rodina), historii Prašné brány (reprodukce dobových grafických listů zapůjčených Archivem hl. m. Prahy). Výstava je sestavena ze zvětšených reprodukcí iluminací z bible Václava IV. a její součástí jsou i profesionální nahrávky průvodního textu, doplněné zvuky a hudbou.