ÚvodVýletyVýlety s příběhemPříběh empírového domu ve Strži a slavného českého spisovatele

Příběh empírového domu ve Strži a slavného českého spisovatele

Když se spisovatel Karel Čapek v srpnu 1935 oženil s Olgou Scheinpflugovou, přítel Václav Palivec, bratr Čapkova švagra, básníka Josefa Palivce, jim věnoval neobvyklý svatební dar: k doživotnímu užívání dostali půvabný dům ve Staré Strži u Dobříše. Nikdo netušil, že tu stráví pouhé tři roky.
Strž – památník Karla ČapkaDnes v domě sídlí Památník Karla Čapka, a pokud jste jej ještě nenavštívili, možná vás překvapí, jak blízko to k němu budete mít od dobříšského zámku. Stačí projít anglickým parkem do Staré Huti, která vlastně je předměstím Dobříše, a pátrat pod hrází rybníka.
 
Empírová vila koncem 19. století sloužila jako úřednický dům v areálu místních železáren. Čapek zjistil, že místu se dřív říkávalo Na strži – a u toho zůstalo. Manželé dům přeměnili v letní sídlo, kam za nimi přijížděli přátelé a známí, například herci Jiřina Šejbalová, Eduard Kohout, Václav Vydra, Hugo Haas či Adina Mandlová, novinář Ferdinand Peroutka. Pro toho dokonce Čapek v podkroví zařídil pokojík, jemuž se důvěrně přezdívalo Peroutkárna.
 

Léta na Strži

Pracovna Karla ČapkaNa Strži Čapek napsal Válku s mloky, Bílou nemoc, První partu, Cestu na sever i své poslední a nedokončené dílo, Život a dílo skladatele Foltýna. Tady si vychutnával venkov, houbaření a malebnou přírodu Dobříšska, podílel se i na přestavbě domu a na úpravách rozsáhlé zahrady. Čapka dodnes připomíná jak pracovna v prvním poschodí a řada příjemných odpočinkových zákoutí v okolí domu, tak ostrůvek, jezírko s lekníny a asi sedm kilometrů dlouhá stezka, spojující místa, kam rád chodíval.

V posledních letech Čapkova života se Strž stala skutečným domovem, který nahradil pražskou dvojvilu v dnešní vinohradské ulici Bratří Čapků. Jak píše Olga Scheinpflugová ve vzpomínkové knize Živý jako nikdo z nás, dům Na strži "… se stal útulkem jeho soustředění v posledních létech, když už v Praze hluk překřikoval jeho myšlenky a vzduch houstl kouřem a válečným napětím. Měl rád svůj pražský domek, ale šťastný byl tady, nezapíral, že ho tu každá hodina vrací do chlapeckých let".


Cesta k památníku

Zámek Dobříš"Kdyby Karel Čapek viděl toto místo v pořádku, když sem vstoupil poprvé", pokračuje ve své knize Olga Scheinpflugová, "jistě by si ho nebylo tolik podmanilo. Zamiloval se do něho, když mu začal pomáhat k jeho venkovské a přírodní sličnosti. Byl tak trochu vychovatelem přírody. Věděl, kam přiložit pilu, kde odvodnit zbahnělou louku, vymezit potoku jeho krotkou hráz, kam zasadit jaký keř, aby svítil zelení na jaře a přidal svou barvu ke kráse podzimu. Ať psal nebo zahradničil, vždycky se se vším dřel i trpělivě piplal a nepustil nic z rukou, dokud to nebylo dokonalé".

Milovaná Strž se nakonec Karlu Čapkovi stala osudnou. Nachladil se při likvidaci škod způsobených povodní a o Vánocích roku 1938 podlehl zápalu plic. O několik dní později byl pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze.

Olze Scheinpflugové se podařilo dům udržet nejenom během německé okupace, ale i po roce 1948, kde se sem nastěhovalo několik rodin. Teprve v roce 1963 dosáhla toho, že z milovaného letního sídla se stal Čapkův památník. Dnes připomíná nejenom jejich krátké manželství, ale i pestrou společnost přátel, kteří se tu během těch šťastných let potkávali.