Podobu, v jaké jej známe dnes, dal
zámku v
Jaroměřicích nad Rokytnou uměnímilovný hrabě
Jan Adam Questenberk (1678–1752). Na zámku v dobách jeho největší slávy byla velká knihovna a galerie, a dokonce i
divadelní sál. Měl čtvercový půdorys, stával na konci jihovýchodního příčného křídla a podle dochovaných zpráv se v něm už během barokní přestavby roku 1723 hrála blíže neurčená opera od
Ignazia Contiho.
Dnes už divadelní sál neexistuje, což je škoda. Kdyby zámecké divadlo nezaniklo, měly by dnes
Jaroměřice skvostnou památku, možná podobnou
baroknímu zámeckému divadlu v
Českém Krumlově. Navíc by divadlo provázel jedinečný příběh z roku 1730, kdy se tu odehrála
první česky zpívaná opera.
Jmenovala se
O původu Jaroměřic na Moravě, v italském originále
L’Origine di Jaromeriz in Moravia, a se souborem sestaveným ze zámeckého personálu ji secvičil a v roce 1730 provedl skladatel a kapelník
František Antonín Míča (1696–1744), který jinak působil u hraběte Questenberka jako komorník. Dodejme, že místní divadelní soubor a kapela rozhodně nebyly spolky amatérů, s několika desítkami představení ročně mělo jaroměřické divadlo úroveň srovnatelnou s některými tehdejšími evropskými městy. Také v zámecké expozici najdete dobové hudební nástroje a další předměty související s bohatým hudebním životem v Jaroměřicích.
K
zámeckému areálu patří
kostel sv. Markéty, postavený společně se
zámkem ve stylu vrcholného baroka, a
francouzská zahrada, kde se dosud konají divadelní a hudební představení. Za
řekou Rokytnou zahrada přechází v
anglický park. Po žluté značce můžete pokračovat do obce
Příštpo a pak
přírodním parkem podél řeky Rokytné přes
Biskupice, Tavíkovice a
Tulešice až do
Moravského Krumlova. Odtud pokračuje údolím modrá značka až do
Ivančic. Celková délka turistické trasy z Jaroměřic do Ivančic podél potoka je 56 kilometrů.