ÚvodVýletyCesty poznáníPoznejte místo, kde žil malý Antonín Dvořák

Poznejte místo, kde žil malý Antonín Dvořák

Nelahozeves leží asi třicet kilometrů od Prahy a jak už její název napovídá, nepyšní se ani titulem města, a tak její bohatství těžko můžeme hledat ve velikosti. Právě naopak. Když se zde v roce 1841 narodil Antonín Dvořák, stálo tu jenom šestačtyřicet domů.
Antonín DvořákToho srpnového dne, kdy spatřil světlo světa budoucí hudební génius a světově proslulý skladatel, bylo v Nelahozevsi registrováno pouze 438 obyvatel. Dnes je obec asi třikrát tak velká a láká turisty ze široka daleka. Antonín Dvořák, přestože dávno po smrti, má na tom veliký podíl. Návštěvníci chtějí vidět dům, ve kterém se narodil, i kostel, v němž jako kluk hrával. Málem však uhořel – dozvíte se v Muzeu Antonína Dvořáka, které je součástí Českého muzea hudby Národního muzea. Jeho hlavní expozice jsou tedy ke zhlédnutí v Praze. Nicméně jestli chcete poznat autentickou atmosféru skladatelova mládí a podívat se na místo, které ho inspirovalo a kde začal tvořit, zajeďte do Nelahozevsi.

Antonín DvořákDům s číslem popisným 12, ve kterém se Antonín Dvořák narodil a kde ho vychovávali, je dnes proměněn v Památník Antonína Dvořáka. Bohužel dobových předmětů, které by dokumentovaly tehdejší skladatelův život, se zachovalo poskrovnu. Zato průvodci vám ochotně povypráví historky z jeho mládí a dokonce vám prozradí, že za mistrovská hudební díla vděčíme shovívavému osudu. Nechybělo málo a sotva roční Antonín uhořel. Jeho otec se totiž kromě řezničiny věnoval hostinské živnosti, a tak se stalo, že se jednou v jeho domě chasníci opili a omylem jej podpálili. Tatínek budoucího skladatele se ukázal jako hrdina, když jej z hořícího stavení zachránil.
 

Světoznámé tóny

Dům DvořákovýchJak už to bývá, rodiče mají pro své děti naplánovanou budoucnost ještě předtím, než ratolesti udělají první krůček. Podobně to bylo i s Antonínem Dvořákem, od kterého se očekávalo, že bude pokračovat v rodinné živnosti. Jenže hoch měl odmala slabost pro hudbu, brzy se naučil hrát na housle a dokonce „koncentroval“ v místním kostele sv. Ondřeje, který dodnes stojí naproti jeho rodnému domu. Nezapomeňte se do něj taky podívat. V uších vám bude určitě pořád znít Mistrova hudba, která hraje v expozicích Památníku a příjemně dokresluje prohlídku tamního dobového nábytku a vybavení s několika památkami na skladatelovo dětství: modlitební knížkou, brkem, violou a vavřínovými věnci. Pokud by vám těch vzpomínek na Dvořáka bylo pořád málo, zastavte se u skladatelovy sochy na náměstí s příznačným názvem „Zamyšlený“. Anebo se sem rovnou vydejte na každoroční slavnostní matiné předcházející datu Mistrova narození, známé jako „Dvořákova Nelahozeves“.
 

Zámek Nelahozeves

Zámek NelahozevesZámek Nelahozeves má kromě atrakcí spjatých s Antonínem Dvořákem pro návštěvníky přichystané historické interiéry. Jeho dějiny sahají do 16. století, kdy jej v duchu renesance naprojektovali a začali stavět italští mistři. Kvůli problémům s financemi to však trvalo o dost déle, než bylo původně plánováno. Místo posledního křídla stanula zeď, která se nakonec z provizorního řešení stala nedílnou součástí zámku. Ani Lobkowiczové, kteří stavbu získali později, se nijak nehrnuli do zvelebování a peníze utráceli na svých dalších sídlech.

Po zestátnění Nelahozevsi se začala plánovat velkolepá novorenesanční přestavba, ale opět to skončilo nezdarem (jak jinak než) kvůli financím. Přestože zámecká stavba není z nejokázalejších, v interiérech ukrývá skutečné poklady. Lobkowiczké sídlo se pyšní vystavenou sbírkou tohoto rodu. Uvidíte obrazy, zlato, stříbro, porcelán a fajáns, zbraně, knihy, vzácné rukopisy a rodinné fotografie. Jsou tu díla Rubense i Vélazqueze, nejrozsáhlejší kolekce španělských portrétů mimo území Španělska a hudební nástroje a manuskripty skladatelů Mozarta a Beethovena. Jedna ze zdejších vyřezávaných skříní je navíc podle pověsti kouzelná. Uvolníte pojistky, zmáčknete ty správné knoflíky, a pak jste prý schopni otevřít tisíce tajných šuplíčků. Problém je, že nikdo neví, jak na to, protože tohle tajemství si někdejší majitelka cenného kousku nábytku vzala s sebou do hrobu. Navíc dnešní zámečtí páni nemají ani tušení, která z jejich skříní by vlastně měla být ta kouzelná.