Kilián Ignác Dientzenhofer – jeden z nejvýznamnějších architektů vrcholného baroka

Kostel sv. Mikuláše na Malé Straně patří k nejpřednějším barokním stavbám Evropy a bývá označován za nejkrásnější stavbu českého baroka. Jeho mohutná kupole a štíhlá věž jsou neodmyslitelnou součástí panoramatu Pražského hradu. Zvonice překvapivě nepatří ke kostelu a má zvláštní vchod.

Česká barokní krajina, kostely, statky, zámky, usedlosti, ale i drobné sakrální stavby, patří podle některých kunsthistoriků k nejcennějšímu příspěvku, který v oblasti kultury dala Česká země celému světu. Ne nadarmo je soubor našich barokních památek tím nejrozsáhlejším památkově chráněným souborem u nás a nikoli nadarmo chrání jeho notnou část i UNESCO. Nejvýznamnějšími barokními architekty byli Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové a tvůrce tzv. barokní gotiky Jan Blažej Santini Aichel. Matyáš Bernard Braun je autorem alegorických soch ctnostní a neřestí v Kuksu. Jan a Ferdinand Maxmilián Brokofové osadili sochami světců Karlův most. Světového věhlasu dosáhli malíři Karel Škréta, Petr Brandl a Václav Vavřinec Reiner. Inspirujte se na Kudy z nudy a vydejte se poznat období, které pozměnilo ráz naší krajiny.

Nejpozoruhodnější součástí kláštera je barokně-gotický kostel stavitele Jana Blažeje Santiniho Aichla. Budova nového konventu pochází od Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Klášter je vzdálen necelých 10 km od Stříbra.

Klášterní kostel svaté Markéty v Praze-Břevnově, kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, klášter a kaple Nejsvětější Trojice v Teplé a hlavně kostel svatého Mikuláše na Malostranském náměstí, zářící perla pražského baroka: to jsou nejznámější stavby Kryštofa Dientzenhofera (7. července 1655, St. Margarethen, Německo – 20. června 1722, Praha), jednoho z nejvýznamnějších barokních stavitelů a architektů v Čechách. Letos si připomínáme výročí 300 let od jeho úmrtí.

Když se píše o stavitelské rodině Dientzenhoferů, nejčastěji se objevuje jméno Kiliána Ignáce. Jeho otec Kryštof Dientzenhofer (7. července 1655, St. Margarethen, Německo – 20. června 1722, Praha) zůstává skrytý v pozadí a téměř neznámý. Přitom i jeho dílo je mimořádné svým rozsahem i úrovní barokní architektury.

Známé evropské mariánské poutní místo, barokní architektonický skvost, se tyčí nad městem Příbram již více než 300 let. Původní kapli ze 14. stol. roku 1647 přebudovali jezuité na svatyni, Svatá Hora stala jedním z nejznámějších poutních míst ve střední Evropě. V roce 2015 byla rekonstruována.

Rozsáhlý komplex barokních budov je dílem architekta K. I. Dientzenhofera. Iniciátorem výstavby bylo několik šlechtičen z rodu Thunů, Černínů, Valdštejnů aj., které se po velké morové epidemii na počátku 18. století rozhodly založit špitál pro ženy a z Vídně přizvaly sestry alžbětinky.

Architekt Kilián Ignác Dientzenhofer vybudoval někdy mezi lety 1720-30 nedaleko Litoměřic jednopatrový zámek, přibližně čtvercového půdorysu, pro Annu Marii Toskánskou z rodu Sasko-lauenburského, manželku toskánského vévody Gastona III., posledního z rodu Medici.

Letohrádek Portheimka postavil v roce 1728 Kilián Ignác Dientzenhofer pro svoji rodinu jako letní sídlo. V současnosti je v letohrádku otevřena Galerie Porthemika.

Unikátní architektonickou památkou regionu Broumovsko jsou barokní kostely, postavené na území broumovského opatství podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Kostely vznikly v poměrně krátkém čase, v rozmezí let 1709-43.

Raně barokní baziliku Nanebevzetí Panny Marie postavil na začátku 17. století italský stavitel Giaccomo de Vaccani, na úpravách se podíleli A. Leuther a K. I. Dientzenhofer. Uvnitř kostela je uchováváno Palladium země české – pozlacený reliéf Madony staroboleslavské.

Barokní kaple z roku 1741 postavená podle návrhu K. I. Dientzenhofera na místě, kde zemřel blahoslavený Podiven, služebník sv. Václava.

Svatého Mikuláše zná a slaví většina Evropy. Každá země sice má své zvyky, ale jedno mají společné: ctihodný vousatý muž s mitrou a berlou obdarovává všechny děti, které byly v předchozím roce hodné. Kdo vlastně byl svatý Mikuláš? A je pražský barokní chrám sv. Mikuláše na Malé Straně skutečně nejkrásnější?

V době baroka byla Praha jedno obrovské staveniště. Město se proměnilo téměř k nepoznání. Potkávali se tu nejslavnější architekti z celé Evropy, rostly kostely, paláce se zahradami, měšťanské domy i brány, byly přestavovány kláštery, vše nádherně zdobeno sochami… Dodnes se dá bez nadsázky říci, že Praha je barokním srdcem Evropy.

Pražské baroko je skutečný pojem. Objevíte je téměř všude, nechalo svůj otisk na fasádách kostelů, paláců i měšťanských domů na Malé Straně a na Starém Městě. Barokní architekti vtiskli městu nad Vltavou neopakovatelný styl a jedinečnou krásu, která přitahuje návštěvníky z celého světa.

Krajina na konci světa téměř na česko-polských hranicích, chráněná věncem stolových hor a skalních stěn – to je dnešní Broumovsko. Vraťte se v časech přesně o osm set let zpátky, do roku 1213. Právě tehdy daroval Přemysl Otakar I. broumovský výběžek benediktinům z Prahy-Břevnova.

Kladenský zámek, který se nachází v Zádušní ulici, představuje jednu z nejstarších staveb města, umělecko-historickou památku i kulturní instituci. Navštívit zde můžete stálou expozici Zdeňka Milera, simulovanou důlní štolu, galerii, kabinet fotografie nebo zámeckou zahradu s medvědáriem.

Tajemství, magická číselná symbolika a zašifrované vzkazy dávných architektů, které nedokážeme rozluštit: takové příběhy provázejí stavby s půdorysem hvězd. Možná znáte letohrádek Hvězda v Praze, ale další…? Na portálu Kudy z nudy jsme se sami divili: objevili jsme totiž dalších šest a pro kampaň #světovéČesko jednu hvězdnou záhadu až v dalekém Tibetu.

Ráz české barokní krajiny výrazně ovlivnily desítky kapliček, kostelíků a kostelů roztrošených volně na tradičních poutních místech i v okolí lidských obydlí. Velký vliv na jejich podobu měla rodina architektů a stavitelů Dientzenhoferů. Vydejte se na výlety za skvosty z pera Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhofera.

Není tu tak nabito jako v Adršpachu a Teplických skalách, je to tu větší než na Ostaši a navíc objevíte spousty kuriozit: to jsou Broumovské stěny se svou legendární korunou. Jak se jmenuje? Jednoduše: Koruna. Tvarem prý připomíná Ďáblovu věž v americkém Wyomingu.

Jsou zázraky, kterým je těžké uvěřit, ale některé jste možná zažili i vy: třeba sněhovou přeháňku v měsících, kdy by rozhodně sněžit nemělo. Když v srpnu roku 352 sníh pokryl Esquilino, jeden z římských pahorků, prý tak sama Panna Marie označila místo, kde by si přála mít nový kostel.

V sobotu 12. prosince to bude právě 269 let ode dne, kdy v Praze zemřel věhlasný architekt českého vrcholného baroka Kilián Ignác Dientzenhofer. Znáte ho všichni, ze dvou set jeho staveb jich většina patří mezi skutečné barokní skvosty. Představí vám je portál Kudy z nudy.

Poutní areál Svatá Hora u Příbrami: úhledný, barokní svět sevřený ve zdech pestře malovaných ambitů. Slavné mariánské poutní místo je podobně jako další významné památky poměrně malé, ale jeho význam pro věřící je obrovský, navíc se honosí tradicí dlouhou bezmála 400 let.

Nejstarší mužský klášter v Čechách, poslední dochovaný větrný mlýn v Praze i jeden z nejstarších pivovarů v Evropě: to všechno poznáte při návštěvě Břevnova, jedné z částí Prahy 6. Zdejší klášterní pivo Benedict ochutnáte přímo na místě v Klášterním šenku.

Benediktinští mniši působili jako věrozvěstové v českých zemích dříve, než tu vznikly první kláštery. Právě řádu svatého Benedikta, nejstaršímu mnišskému řádu západního křesťanství, také náležel náš nejstarší klášter: ženský klášter svatého Jiří na Pražském hradě.

O Hořicích se mluví jako o městě kamenné krásy díky kvalitnímu pískovci a spoustě zajímavých soch a staveb. Některé z nich vám představíme podrobněji a pozveme vás na pár zajímavých procházek. Pokud si s sebou zabalíte na svačinu slavné hořické tubičky, čeká vás i sladký happyend.

Katakomby se stovky let starými mumiemi patří k nejoblíbenějším turistickým atrakcím města Klatov. Kryptu jezuitského kostela každý rok navštíví několik desítek tisíc lidí a seznámí se tak nejenom s těmi, kteří tvořili dějiny města, ale i s dobou baroka a slavnou jezuitskou kolejí.

Kostel sv. Archanděla Michaela, pozdně barokní dominanta širokého okolí, stojí na Kostelním vrchu ve výšce 649 m n. m., kde vévodí celé Smržovce.

Kostel Narození Panny Marie byl vystavěn v letech 1741-48 na místě původního gotického kostela, který se připomínal v roce 1276 a který v roce 1738 vyhořel. Návrh nového kostela provedl barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer.

Významná barokní stavba vznikla kolem roku 1745. Byla postavena nákladem Jana Václava z Bubna a Litic patrně podle návrhu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Ke kapli vede křížová cesta, neboli Kalvárie.

Kadaňský farní kostel Povýšení sv. Kříže je dominantou náměstí Míru. Původně byl zasvěcen Panně Marii. První zmínka pochází z roku 1291.

Zámek Sloupno je významnou stavbou nacházející se ve stejnojmenné obci nedaleko Nového Bydžova v Královéhradeckém kraji.

Neobvykle řešený barokní zámek z první poloviny 18. století je stejně jako stavba sousedního kostela přisuzován významnému architektovi italského původu Janu Blažejovi Santinimu. Někteří badatelé však autorství připisují dalšímu vynikajícímu baroknímu staviteli Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi.

Jednou z nejkrásnějších památek venkovského baroka je chrám Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích. Obdivované je jak samotné architektonické řešení kostela, tak i jeho vnitřní umělecká výzdoba a zasazení do okolní krajiny.

Barokní kostel sv. Václava byl postaven podle projektu K. I. Dienzenhofera po roce 1729 na místě kostela broumovských protestantů. Kostel stojí u bývalé Dolní brány, v kopci směrem k náměstí. Fresky uvnitř kostela jsou pracemi slezského malíře Felixe Antonína Scheffera z roku 1784.

Novobarokní budova byla postavena v první polovině 18. století podle návrhu Kiliána Ignáce Dienzenhofera. V roce 1910 zde bylo zřízeno plicní sanatorium. V roce 1912 byl zámek rozšířen o krátká postranní křídla.

Jednou z vrcholných barokních památek jižních Čech je poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic. Především díky působení významných pražských umělců Kiliána Ignáce Dientzenhofera a Václava Vavřince Reinera patří kostel k nejpozoruhodnějším barokním stavbám v širokém okolí.

Na vrcholu Hvězda, v místě kde stával kříž s pozlacenou hvězdou, stojí dnes kaple na půdorysu hvězdy. Je to geniálně řešená stavba, citlivě umístěná do nádherné divoké přírody a právem je nazývána perlou Broumovských stěn.

Kostel sv. Markéty stojí o samotě na vrchu západně nad Šonovem. Jeho stavba byla zahájena roku 1726 a dokončena pravděpodobně o čtyři roky později. Za autora stavby se považuje Kilián Ignác Dientzenhofer.

Kostel sv. Maří Magdalény tvoří výraznou dominantu obce Božanov. Barokní kostel byl postaven v letech 1735-1743 a je pravděpodobně dílem K. I. Dienzenhofera. Jeho zvláštností je především kruhový půdorys hlavní lodě a eliptický presbytář, na nějž navazuje hranolová věž.

Kostel, jehož vznik je spjat s jezuitským řádem, je dominantou náměstí Miru. Pod kostelem se nachází známé klatovské katakomby.

U Vřídla přímo v centru Karlových Varů najdete monumentální vrcholně barokní chrám sv. Máří Magdalény, jehož autorem je Kilián Ignác Dientzenhofer.

Kostel svatého Jana Křtitele tvoří nepřehlédnutelnou dominantu obce Paštiky, vzdálené asi dva kilometry od Blatné. V letech 1747 až 1753 jej nechala vystavět baronka Marie Alžběta Serényiová podle plánů významného barokního architekta Kiliána Ignáce Dienzenhofera.

Kostel svatého Tomáše na Malé Straně stojí už téměř 800 let. Jedinečný architektonický celek v sobě spojuje tři stavební epochy – gotiku, renesanci a baroko. V kryptě kostela je pochována řada významných lidí a vztahuje se k němu i působení jednoho z nejznámějších kronikářů Václava Hájka z Libočan.

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty – procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.

Kostel svatého Jana Křtitele Na prádle založený roku 1142 stojí na Malé Straně poblíž Kampy.

Kostel svatého Mikuláše byl postaven v období baroka mezi lety 1732–1737 stavitelem Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem na místě vyhořelého románského kostela.