Karel Hubáček – architekt Ještědu a jediný český laureát Ceny Augusta Perreta

Karel Hubáček, rodák z pražských Nuslí (23. 2. 1924 – 23. 11. 2011), se proslavil zejména stavbou vysílače na Ještědu, za kterou obdržel jako jediný český architekt Perretovu cenu. Dal však osobitou podobu mnoha dalším stavbám, například pražské meteorologické stanici v Libuši nebo kulturnímu domu v Teplicích. Nezapomeňme také dodat, že patřil k zakladatelům slavného ateliéru Sial, který dokázal za normalizace reagovat na nejmodernější evropskou architekturu. Obliba tohoto architekta světového významu, který byl navíc velmi laskavým člověkem, se odráží v hlasování o nejvýznamnější osobnost české architektury, kde Karel Hubáček skončil na čtvrtém místě.

Majestátní hora Ješted (1 012 m) odedávna přitahovala strašidla, dobrodruhy a turisty. Víme, kdy byl na vrcholku vztyčen první kamenný kříž, kdy na vrcholek vystoupal kníže Rohan, kdy vznikla první chata s občerstvením a kdy byla postavena první rozhledna. Jenže v roce 1963 Ještěd o svou dominantu přišel.

Vydejte se na výlet na vrchol Ještědu, kde stojí slavná věž ukrývající vysílač a horský hotel s restaurací. Těsně pod vrcholem je horní stanice kabinové lanovky z Horního Hanychova. Místo nabízí jedinečný pohled na Liberec a okolí. Na vrcholu můžete navštívit denně otevřenou restauraci nebo Bistro.

Hotel Ještěd postupně získává původní podobu ze sedmdesátých let. Hotel a restaurace se tak pozvolna vracejí do své původní podoby. Stavba Ještědu vzbudila obrovský ohlas u nás i ve světě, a to nejen kvůli svému jedinečnému tvaru, ale také pro svá unikátní technická řešení. Při stavbě v 70. letech autoři použili několik úplně nových technologií a materiálů. Interiéry stavby včetně veškerého mobiliáře navrhnul architekt Otakar Binar. Restauraci vybavil autorským nádobím výtvarník Karel Wünsch. Rekonstrukce Ještědu má vyjít na 500 milionů korun.

Zatímco svět s pobavením, touhou i nedočkavostí sleduje kosmické dostihy Elona Muska a plány na osídlení Marsu, Češi – a zejména ti ze severu – zůstávají v klidu. Muskova raketa Starship se teprve chystá, na Liberecku už svou kosmickou loď mají: je zaparkovaná na Ještědu. A proč ostatně letět na Mars, když tu Marťani už přistáli. Nevěříte? Pojďte se přesvědčit.

Pravděpodobně nejosobitější stavba svého druhu v České republice stála až do roku 2009, kdy byla barbarsky zbořena přes protesty laické i odborné veřejnosti, aby uvolnila místo fádnímu velkokapacitnímu obchodnímu centru Forum.

Dům kultury v Teplicích projektoval Karel Hubáček mezi lety 1977 až 1980, stavba pak probíhala od roku 1981 do roku 1986. Stavba se nachází v historickém jádru města a je spojena s kolonádou.

Autorem architektonického projektu je Ing. arch. Karel Hubáček, který též vykonával autorský dozor. Jedná se o mimořádně hodnotný a kvalitní příklad architektury tzv. bruselského stylu a zároveň jedno z vrcholných děl Karla Hubáčka, potažmo ateliéru SIAL.

Výraznou dominantu smíchovského břehu Vltavy tvoří vyrovnávací věž Děvín, kterou postavil roku 1977 slavný český architekt Karel Hubáček. Vodárenská věž stojí na vrchu Děvín, v lokalitě Dívčí Hrady, na hranici Hlubočep a Radlic.

Malé divadlo Liberec bylo po přestavbě, na které se podílel architekt Karel Hubáček, otevřeno v roce 1989 jako volná scéna Divadla F. X. Šaldy. Nachází se nedaleko centra ve Zhořelecké ulici.

Na severním okraji Liberce, v blízkosti ulice Wolkerova, vznikl v 60. letech ojedinělý obytný solitér. Je jím z dálky viditelný bytový dům neobvykle tvarovaný do oblouku, známý pod jménem Wolkerák. Stavba je dílem architektů Karla Hubáčka, Jaromíra Vacka a Václava Vody.

Bývalý meteorologický radar v Praze 4 – Kamýku je mezi lidmi znám jako Meteorologická věž Libuš. Od roku 1979 až 2000 sloužila ke sledování oblačnosti, jednalo se zároveň o první takový radar u nás. Dnes už věž slouží jako lokální meteorologická stanice a působí zde i mobilní operátoři.