Znáte osmistovky Žďárských vrchů?

Skalní útvar Lisovská skála (802 m) s navazujícím balvanovým mořem je jednou z nejlépe zachovalých ukázek mrazového zvětrávání rul ve vrcholových partiích Žďárských vrchů. Výška skal dosahuje až 12 metrů.

Křivý javor (824 m) najdete nedaleko Fryšavy pod Žákovou horou, v hřbetu Devítiskalské vrchoviny. Hedná se o třetí nejvyšší vrchol v krajinné oblasti Žďárských vrchů.

Pohledecká skála, dříve zvaná Císařská skála, je skalnatý hřbet nedlaeko Nového Města na Moravě. Nejvyšší místo leží ve výšce 812 m n. m., okolí skály je domovem pro chráněné ptáky, kteří zde hnízdí.

Jedná se o soustavu tří skalních útvarů nacházející se na území stejnojmenné přírodní památky (819 m). Najdete zde skály zvané Omšelý hřeben, Vyhlídka a Pernštějn, které jsou ukázkou mrazového zvětrávání rul.

Devět skal (836 m) je nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů a druhý nejvyšší vrchol celé Českomoravské vrchoviny. V roce 1976 byl vyhlášen přírodní památkou. Skalní útvar se nachází asi 3,5 km jihovýchodně od obce Herálec.

Žďárské vrchy a stejnojmenná Chráněná krajinná oblast se dá bez nadsázky považovat za jednu z posledních nedotčených oáz klidné a čisté přírody v srdci Česka. Jako pramenná oblast několika českých a moravských řek a rybničných soustav bylo území vyhlášeno za chráněnou oblast přirozené akumulace vod.

Národní přírodní rezervace Žákova hora (810 m) ochraňuje zachovalý prales, les ponechaný přirozenému vývoji, chráněný už od roku 1933. Převažují v něm buky lesní, doplněné javory a smrky. Okolo prochází červená turistická značka.

Malinská skála je výrazný skalní vrchol na hřebeni táhnoucím se z Devíti skal na východ směrem na Dráteníčky a zároveň přírodní památka.

Velké Perničky, zvané též Milovské Perničky, představují pozoruhodný skalní útvar nalézající se v centrální části Českomoravské vysočiny – Žďárských vrších. Skalním mísám, v lidovém podání "perničkám", byl v minulosti připisován umělý vznik a kultovní funkce.

Mohutný skalní útvar nedaleko obce Svratka ve Žďárských vrších na Vysočině je od roku 1977 chráněn jako přírodní památka. Archeologický výzkum prokázal neolitické a slovanské osídlení, z nichž jsou dosud patrné pozůstatky dvojitého valu. Ve 13. století zde pravděpodobně stával i dřevěný hrádek.