ÚvodAktualityV Krkonoších si připomínají Světový den lesů a Světový den vody
Příroda

V Krkonoších si připomínají Světový den lesů a Světový den vody

  • 22. března 2023
Stejně, jako jsou lesy úplně zásadní součástí planetárního ekosystému z celosvětového hlediska, jsou krkonošské lesy velmi podstatné z pohledu našeho regionu, Česka i střední Evropy. Lesy pokrývají přes 80 % celkové plochy Krkonoš. Jejich druhové složení a prostorové rozložení v minulosti značně ovlivnil člověk. V posledních třech dekádách se krkonošští lesníci snaží postupně přeměňovat nepůvodní porosty na lesy přírodě blízké. Správa Krkonošského národního parku se stará o 585 km drobných vodních toků a nepočítaně studánek a pramenů v celém pohoří. Je tedy přirozené, že i Správa KRNAP se přidává k oslavám Světového dne lesů (21. března) a Světového dne vody (22. března).
KrkonošeKrkonošské lesy jsou domovem tisíců druhů živé přírody. Většina z odhadovaných dvou tisíc druhů makromycet, tedy okem viditelných a plodnic tvořících hub, je doma právě v lese. V krkonošských lesích roste přes 400 druhů mechů a játrovek. Stovky druhů lesních bylin, vždyť jen dřevinných druhů roste v lesích Krkonoš přes 60. V lesích žije kolem 200 druhů obratlovců, z toho přes 100 zde hnízdících druhů ptáků a významná část z několika desítek tisíc druhů bezobratlých vyskytujících se v Krkonoších.

Málokdo ovšem dnes ví, že Krkonoše byly v historii dvakrát prakticky zcela odlesněny. Na starých obrazech, které jsou k vidění v řadě světových galerií, jsou krkonošské kopce téměř holé. Lesy se díky obrodným silám přírody i lidem vrátily a vyrostly až do dnešní podoby a hory jsou opět zelené.

krkonošeKrkonošské lesy jsou také úžasným průvodcem pestrosti vegetačních stupňů našich nejvyšších hor. Začínají v nadmořské výšce kolem 400 m v údolích horských potoků listnatých lesů podhorského stupně, které tvoří (nebo by v přirozených lesích měl tvořit) především buk lesní, ovšem spolu s dalšími druhy, jako jsou javory (zejména klen), jasany, olše, osiky, různé druhy vrb, břízy a další. Od 800 do 1 200 metrů nad mořem tvoří horský vegetační stupeň především pravé horské smrčiny – tedy lesy, kde je v českých podmínkách doma smrk ztepilý (pak ještě v chladných údolích, tzv. mrazových kotlinách). Ani horské smrčiny ale nejsou zdaleka jednotvárné. Najdeme tu smrčiny podmáčené, suché i rašelinné. Mezi smrky můžete tu a tam najít i statečné jedince buku, častěji ale břízy bělokoré i karpatské, nebo charakteristický jeřáb ptačí. A poslední výškový stupeň, kam zasahují v Krkonoších lesy, i když poněkud nezvyklé, je stupeň vysokohorský neboli alpínský (1 200–1 450 m n. m.). I tam jsou to lesy, i když jsou tvořeny zejména keřovitými borovicemi klečemi, mezi nimiž se můžeme potkat s jeřáby, břízami, vrbou laponskou či krkonošskou specialitou, jeřábem sudetským. Tyhle lesy už jsou také součástí biotopů krkonošské arkto-alpínské tundry, největšího přírodního pokladu světového významu, který chrání Krkonošský národní park.
 

Správa Krkonošského parku pečuje i o potoky, potůčky a říčky

KrkonošeSpráva KRNAP kromě lesů pečuje také o potoky, potůčky a říčky. Po přívalových deštích opravuje škody, buduje hrazenářská díla a vysazuje břehové porosty. Hrazenářská díla již mnohokrát osvědčila svou funkčnost. Prakticky každoročně při přívalových deštích výrazně sníží riziko škod na majetku státu, obcí a měst i soukromých osob. Kromě toho se snaží stabilizovat vodní režim v krajině. Likviduje v minulosti vytvořené meliorační kanály a snaží se tak zadržet vodu v horách co nejdéle. V minulosti vytvořené meliorační kanály měly za účel odvádět vodu z krajiny, aby na původně podmáčených stanovištích a rašeliništích, která byla vysušena, mohl být pěstován hospodářský les. Lidé ale až po dlouhé době zjistili, jak důležitá je ochrana ekologických funkcí mokřadů a rašelinišť jako regulátorů vodního režimu v krajině a stanovišť typických organismů.
Mumlavský vodopád v Krkonoších Příroda

Mumlavský vodopád v Krkonoších

Dravá řeka Mumlava vytváří poblíž Harrachova, v Mumlavském dole, vodopád tvořený stupňovitými žulovými bloky. Asi 10 m vysoký skalní stupeň v žulovém řečišti se nachází nedaleko centra Harrachova v západní části Mumlavského dolu.

Sněžné jámy v Krkonoších Příroda

Sněžné jámy v Krkonoších

Sněžné jámy jsou mohutné ledovcové kary na severním a východním svahu Vysoké pláně na polské straně Krkonoš. Je od nich krásný výhled do Čech na Krkonoše.

Černohorské rašeliniště v Krkonoších Příroda

Černohorské rašeliniště v Krkonoších

Přírodní rezervace Černohorské rašeliniště je největším rašeliništěm lesního typu v Krkonoších. Jeho rozloha činí 66 ha a stáří se odhaduje na 6000 let. Rašeliništěm vede naučná stezka s překrásnými panoramatickými výhledy.

Růženčina zahrádka Příroda

Růženčina zahrádka

Růženčina zahrádka je kamenný val ve tvaru okvětí růže na severním svahu krkonošského Kotle, 1370 m n. m. Původ tohoto valu je dodnes záhadou – mohl sloužit k pěstování léčivých bylin nebo jako kultovní místo pravěkých lidí.

Labský důl – divoké ledovcové údolí Příroda

Labský důl – divoké ledovcové údolí

Divoká a skalnatá rokle patří k nejkrásnějším a nejnavštěvovanějším místům v Krkonoších. Tohle místo kdysi vyhloubil rozsáhlý ledovec a vtiskl mu charakteristický tvar podkovy.

Vyhlídka Strážník u Rokytnice nad Jizerou – nově vyhlídkový lesopark Hlídka na Stráži Příroda

Vyhlídka Strážník u Rokytnice nad Jizerou – nově vyhlídkový lesopark Hlídka na Stráži

Skalní vyhlídka se nachází pod vrcholem Stráž, tyčícím se nad Rokytnicí nad Jizerou. Jsou z ní krásné výhledy na Rokytnici, Lysou horu a Kotel. Vyhlídka je zabezpečena řetězy, najdete zde lavičky se stolem a dřevěnou tabuli s popisem výhledů.

Vavřincův důl s vodopády v Krkonoších Příroda

Vavřincův důl s vodopády v Krkonoších

Vavřincův potok nad soutokem s Tippltovým potokem protéká divokou soutěskou s řadou vodopádů. Důl spadá se svahů spojeného masivu Černé a Světlé hory pod Černohorským rašeliništěm a ústí do Úpy na spodním konci obce Velká Úpa.

Pramen Labe na Labské louce Příroda

Pramen Labe na Labské louce

Kdo se vydá do Krkonoš za túrami a obdivováním krás přírody, neměl by vynechat výlet k prameni největší české řeky Labe. Pramen Labe vyvěrá na Labské louce, ležící v těsné blízkosti státní hranice s Polskem. Místem prochází tzv. Česká cesta a je zde rozcestník turistických tras.

Labský vodopád v Labském dole Příroda

Labský vodopád v Labském dole

Krkonoše jsou hlavní vodopádovou oblastí v České republice. Nachází se zde množství vodopádů, dosahují úctyhodných výšek. Díky čtvrtohornímu zalednění se v Krkonoších vyvinuly nejvyšší vodopády České republiky, které se někdy dokonce objevují v přehledech nejvyšších vodopádů Evropy.

Černohorské vodopády Příroda

Černohorské vodopády

Černohorský potok protéká pod jihovýchodním úpatím Černé hory údolím Těsný důl, někdy také nazývaným Klauzový důl. Hluboké strmé údolí ukrývá mnoho vodopádů a kaskád na ortorulách a kvarcitech.

Pančavská louka v Krkonoších Příroda

Pančavská louka v Krkonoších

Pančavská louka je rozlehlá subalpínská louka s nejrozsáhlejším vrcholovým rašeliništěm nacházející se mezi Kotlem a Labskou loukou v západních Krkonoších.

Liščí vodopád v Krkonoších Příroda

Liščí vodopád v Krkonoších

Liščí vodopád se nachází v Teleném dole nedaleko Pece pod Sněžkou. Víceramenný vodopád patří mezi menší krkonošské vodopády. Těsně pod ním vede lávka, odkud se dá velmi dobře pozorovat.

Slunečná stráň u Svobody nad Úpou Příroda

Slunečná stráň u Svobody nad Úpou

Slunečná stráň ve východních Krkonoších ukrývá Slatinné a rašelinné louky s mnoha druhy ohrožených rostlin. Jedná se o jednu z posledních českých lokalit, kde roste kriticky ohrožený hořeček ladní pobaltský. Navíc je odtud krásný výhled do krajiny.

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších Příroda

Přírodní rezervace Úpská rašelina – nejrozsáhlejší vrcholové rašeliniště v Krkonoších

Leží mezi Luční boudou, Hraničním hřebenem, Obří boudou a Studniční horou ve výšce okolo 1400 m. Jeho severní část přechází na polské území. Pramení zde řeky Úpa a Bílé Labe. Plocha přírodní rezervace je 73 ha.

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor Příroda

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Pančavský vodopád v Krkonoších Příroda

Pančavský vodopád v Krkonoších

Nejvyšší vodopád v České republice, s výškou 148 m, se v několika stupních řítí skalnatým srázem z hrany Pančavské louky na dno Labského dolu. Nachází se v Krkonošském národním parku, přibližně 1 km jižně od Labské boudy.

Chráněné území Dvorský les a naučná stezka Rýchory Příroda

Chráněné území Dvorský les a naučná stezka Rýchory

Chráněné území Dvorský les je nejvyšším místem na hřebeni Rýchor v Krkonoších, který leží mezi Horním Maršovem, Žacléřem, Albeřicemi a Babím. Oblastí Rýchor vede naučná stezka.

Řeka Úpa – nejvýše pramenící česká řeka Příroda

Řeka Úpa – nejvýše pramenící česká řeka

Řeka Úpa pramení v Krkonoších cca 2 km od Sněžky. Jméno řeky pochází pravděpodobně z baltského nebo keltského slova znamenajícího „řeka“. Délka toku je 78,7 km. Úpa patří se svým prameništěm ve výšce 1432 metrů nad mořem mezi nejvýše pramenící české řeky.

Hora Kotel – jedna z nejmalebnějších hor Krkonoš Příroda

Hora Kotel – jedna z nejmalebnějších hor Krkonoš

Hora Kotel se dříve jmenovala Kokrháč. Je vysoká 1435 metrů a je považována za jednu z nejkrásnějších hor v celých Krkonoších. Jihovýchodní srázy Kotle spadají do ledovcového dvoukaru Kotelních jam.

Modré kameny v Krkonoších Příroda

Modré kameny v Krkonoších

Modré kameny nad Janskými Lázněmi jsou skalní útvary z kvarcitu – původního sedimentu mořského dna, který během několika milionů let byly horniny zvrásněny do dnešní podoby.

Ptačí kameny v Krkonoších Příroda

Ptačí kameny v Krkonoších

Ptačí kámen, kterému se také říká Ptačinec, je skalní útvar nacházející se u cesty mezi Brádlerovými boudami a Petrovými boudami nad Medvědím dolem u Špindlerova Mlýna.

Mužské kameny v Krkonoších Příroda

Mužské kameny v Krkonoších

Mužské kameny je skalní vyhlídka, která leží v Krkonoších na česko-polské hranici asi 6 km severně od Špindlerova Mlýna a 7,5 km jihovýchodně od polského města Szklarska Poręba.

Osada Volský důl a zvonička na Labské – neobvyklý výhled na Krkonoše Příroda

Osada Volský důl a zvonička na Labské – neobvyklý výhled na Krkonoše

Lokalita Přední Labská Volský Důl se nachází Krkonoších a jedná se o malou horskou osadu, z které úplně jiný pohled na střední Krkonoše.

Stříbrný hřbet v Krknoších Příroda

Stříbrný hřbet v Krknoších

Stříbrný hřbet je hora v Krkonoších, ležící na česko-polské hranici asi 6 km od Špindlerova Mlýna. S výškou 1490 m n. m. jde o šestou nejvyšší tisícovku v Česku.

Další aktuality

Bazilika sv. Zdislavy v Jablonném jako nová: zrekonstruovaná barokní památka láká na prohlídky

Poutní bazilika sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí prošla náročnou rekonstrucí a po dvou letech se od 1. 5. 2024 otevírá poutníkům, turistům a ostatním návštěvníkům. U baziliky si mohou návštěvníci také nově prohlédnout venkovní výstavu Putování za našimi světci. Třetí květnovou sobotu 25. května se bude v bazilice konat tradiční pouť ke sv. Zdislavě.
Památky, Liberecký kraj

Na pouť za jizerskohorským Faustem se vydejte na 1. máje

Pouť se již tradičně odehrává 1. května v Krásné u Pěnčína na Jablonecku. Je to místo, kde skutečně žil lékař Jan Josef Antonín Eleazar Kittel. Zůstal tady po něm dům nazývaný Burk, kostel sv. Josefa, jehož byl mecenášem, fara i studánka s údajně léčivou vodou. Celý areál se stane symbolickou kulisou Kittelovy poutě i letos.
Životní styl, Liberecký kraj

Lázně Libverda slavnostně zahájí lázeňskou sezónu

V sobotu 25. května 2024 se v parku Lázní Libverda uskuteční slavností zahájení lázeňské sezóny. Akce se bude konat po několikaleté pauze. Návštěvníci se mohou těšit na bohatý kulturní program, občerstvení, postaráno bude i o dětskou zábavu.
Lázně a wellness, Liberecký kraj

Neobjevené skvosty: 10 tipů z regionu Liberecký kraj

Jizerské hory i Český ráj jsou oázy klidu v krásné přírodě Libereckého kraje. Které dosud neobjevené skvosty se tu skrývají? Prozkoumejte sklářské tradice, navštivte krásné zámky a hrady, zavítejte na zámek Doksy s expozicí starých motorek nebo zámek Zákupy a hrad Grabštejn. Vydejte se také za fantastickými pohádkovými bytostmi, schovanými na Stezce skalních reliéfů u Brniště, na rozhlednu U Borovice v Roprachticích , do Muzea Českého ráje v Turnově nebo Muzea a Vlastivědné galerie v České Lípě.
Památky, Liberecký kraj

Chystáte se na Ještěd? K vrcholu vás přiblíží lanovka Skalka anebo turistický autobus

Sedačková lanovka Skalka bude od konce dubna opět v provozu a díky ní se turisté, kteří se touží dostat na Ještěd, přiblíží pod jeho vrchol. Další možností, jak se na horu dostat, by měl být od června turistický autobus. Zájemce vyveze k horské chatě Ještědka.
Letní sporty, Liberecký kraj

Český ráj dětem: výletní tipy pro děti v kraji skal a pohádek

Chystáte se na výlet do Českého ráje a hledáte tipy na místa, kde by se líbilo jak dětem, tak i dospělým? Pak se nechte inspirovat našimi tipy, které jsou pro děti jako stvořené – zavedou vás do míst, kde se natáčela řada pohádek i filmů, do labyrintů skalních měst a na pohádkové stezky.
Zážitky, Liberecký kraj

Gastromapa Karla Hynka: 10 tipů, kam za gastronomickými zážitky v okolí Máchova jezera

Vydejte se tam, kde není jídlo jen slovem, ale opravdovým gastronomickým zážitkem, vyrazte na jedno z míst Gastromapy Karla Hynka! Gastromapa představuje nejzajímavější gastro podniky Máchova kraje. Najdete je na břehu Máchova jezera, pod hradem Bezdězem anebo třeba v Novinách pod Ralskem. Vyrazte za gastronomickými zážitky, jejich nabídka se zde neustále rozšiřuje!
Gurmánská turistika, Liberecký kraj

Na Malé Skále se bude odemykat Jizera

Oblíbená vodácká akce, která se každoročně koná v areálu Žluté plovárny na Malé Skále, letos spojí vodácké i otužilecké tradice, závodní atmosféru i bohatý doprovodný program pro všechny – od přihlížejících návštěvníků až po zkušené milovníky vodních sportů. Tradiční rituál odemykání Jizery na Malé Skále proběhne v sobotu 13. dubna 2024.
Letní sporty, Liberecký kraj