Úvod > Aktuality > Ukrytý poklad Krušných hor: přehrada Fláje zahájila pohlídky nitra hráze

Ukrytý poklad Krušných hor: přehrada Fláje zahájila pohlídky nitra hráze

Vydáno 9. července 2019 Památky
Krušnohorská přehrada Fláje zve na prohlídku „vnitřností“ pilířové hráze. Do míst dosud přístupných obvykle jednou ročně se od konce června až do konce září podíváte denně kromě pondělí a úterý. Na hrázi navíc vzniklo nové informační centrum s prosklenou stěnou a nádherným výhledem na hladinu.
Pilířová hráz krušnohorské přehrady Fláje je pověstná: padesát metrů vysoká a v základech padesát metrů široká, přes půl kilometru dlouhá hráz je totiž jediná svého druhu v Česku. Při pohledu zevnitř se zdá, jako by byla dutá, její atraktivitu umocňují lávky ve výšce až 35 metrů. Koncem června se přímo nad vodní hladinou otevřelo nové informační centrum, které nabízí malé občerstvení a krásný výhled na celé vodní dílo. Otevřeno tu bude kromě pondělků a úterků denně až do konce září, mimo sezonu zřejmě o víkendech. Prohlídky je nutné rezervovat předem, což je zatím možné pouze v informačním centru. Začínají ve středu a ve čtvrtek vždy ve 12.30 a 14.30, v pátek také v 10.30, v sobotu a v neděli pak v 9.30, 12.30 a 14.30.
 

Cesta na Fláje vedla i lanovkou

Přehrada Fláje, která se začala stavět šest let po druhé světové válce, zásobuje od dokončení v roce 1963 vodou celé Podkrušnohoří, tedy města Most, Litvínov, Bílinu, Duchcov a Teplice. Na Flájském potoce jen o pár kilometrů dál na německé straně hranice leží ještě další, o pár let mladší přehrada Rauschenbach; ta byla zprovozněná roku 1968.

Při pohledu od Teplic a Litvínova je přehrada poměrně daleko, ukrytá za hradbou Krušných hor. Dá se sem dojet na kole, v zimě na běžkách, a samozřejmě autem, po silnicích z Litvínova (17,5 km) nebo z Hrobu (18 km). Využít můžete i Moldavskou horskou dráhuMostu do Moldavy. Takzvaný Teplický Semmering hrál při stavbě přehrady Fláje důležitou roli: vlaky přepravovaly materiál do konečné stanice, odkud vedla ke staveništi osm kilometrů dlouhá lanová dráha. U nádraží v Moldavě dodnes můžete vidět základové pilíře dřevěných sloupů lanovky, další pozůstatky se dochovaly i v blízkých lesích.
 

Vesnice Fláje, přestěhovaný kostel a plavební kanál

Jméno má přehrada podle vesnice Fláje, německy Fleyh, která skončila na jejím dně. Obec v minulých staletích často střídala majitele, téměř sto let zůstala v držení Lobkoviců. Právě s nimi dohodli saští kurfiřti v 16. století stavbu plavebního kanálu, kterým se dřevo z krušnohorských lesů dopravovalo na saskou stranu hranic. Nejstarší plavební kanál v Česku sloužil svému účelu více než 240 let, poslední plavba se uskutečnila roku 1874. Dnes vás kolem kanálu provede naučná stezka s několika zastaveními a krytými přístřešky; začíná pod přehradní hrází, hranici překračuje východně od Českého Jiřetína a končí v německé obci Clausnitz. Zajímavou památkou je dřevěný kostel sv. Jana Křtitele v Českém Jiřetíně: byl sem totiž přemístěn z původní obce Fláje před napuštěním přehrady.
 

Tipy pro fandy technických památek, přírody i cyklistiky

  • V nitru hráze vás čeká asi 200 schodů, a teplota kolem šesti stupňů Celsia. Důležité jsou dobré boty i vhodné oblečení.
  • Přehrada Fláje slouží jako protipovodňová ochrana a jako zásobárna pitné vody. Kvůli její ochraně v ní je zakázané koupání, chodit se smí jen po silnici kolem přehrady a přes hráz.
  • Místo je oblíbeným výletním cílem cyklistů. Vyhledávané jsou sjezdy přes Klíny, Dlouhou Louku nebo Mikulov.
  • Během letních prázdnin je pro pěší i cyklisty otevřená i Flájská obora, která ohraničuje přehradu z jihu. Založili ji v 18. století Valdštejnové, nyní ji spravují Lesy ČR.
  • Kolem vodní nádrže vede také 34 kilometrů dlouhá cyklotrasa s neoficiálním názvem Jeden kopec za druhým. Její zdolání vám dá pořádně zabrat, překonává totiž převýšení 563 metrů.
Flájský plavební kanál

Flájský plavební kanál

Krušnohorský plavební kanál Fláje je nejstarší technická památka svého druhu v Čechách. V letech 1624-1629 jej vybudovat saský kurfiřt Johann Georg I. Kanál sloužil více než 240 let pro plavení dřeva z Flájí do Freibergu a později také jako přívod pro pohon vodní turbíny.

Horské městečko Cínovec v Krušných horách

Horské městečko Cínovec v Krušných horách

Horské městečko Cínovec se rozkládá v srdci Krušných hor. Existence osady Cínovec (Zinnwald) je zaznamenána již ve 14. století. Středověký rozvoj probíhal pod vlivem hornické činnosti – dobývání cínové rudy.

Otevření informačního centra na přehradě Fláje

Otevření informačního centra na přehradě Fláje

Na přehradě Fláje na Mostecku se první prázdninový víkend otevírá nové informační centrum. Právě Fláje patří mezi oblíbený cíl turistů i cyklistů, proto vodohospodáři chtějí zájemcům poskytnout dostatek informací o dění kolem vody.

Přehrada Fláje u Českého Jiřetína

Přehrada Fláje u Českého Jiřetína

Vodní nádrž vznikla na Flájském potoce v roce 1963 za účelem zásobení vodou podkrušnohorské oblasti. Přehradní hráz je betonová, pilířová (tedy uvnitř dutá), jediná svého druhu v České republice.

Turistické informační centrum vodního díla Fláje

Turistické informační centrum vodního díla Fláje

Přímo nad vodní hladinou přehrady Fláje na Mostecku postavilo Povodí Ohře informační centrum. Je celé ze dřeva a nabízí turistům nejen informace o severočeských přehradách, ale také výhled na celé vodní dílo Fláje.