Úvod > Aktuality > #světovéČesko a Petrovy boudy v Krkonoších: moderní architektura a horské chaty
Památky

#světovéČesko a Petrovy boudy v Krkonoších: moderní architektura a horské chaty

  • Vydáno28. ledna 2021
Představte si krkonošskou horskou boudu, kde otevřete masivní dřevěné dveře a vstoupíte společně s portálem Kudy z nudy ze sněhových závějí a fičícího větru do útulného světa. V krbu praská oheň a na stole už na vás čeká horký grog. I v Krkonoších se ale staré dřevěné boudy mění: některé navždy zmizely, jiné se modernizují a dokonce se staví nové.

Unikátní horské boudy

Horské boudy na vrcholcích hor, které vypadají jako sto let staré, ve skutečnosti ale jde o novostavby: krkonošské Petrovy boudy nad Špindlerovým Mlýnem a Chata pod Rysmi ve Vysokých Tatrách na Slovensku.
 
Petrovy boudy
Chata pod Rysmi
Fenoménem hor jsou horské boudy: platí to pro naše Krkonoše stejně jako pro Alpy nebo Vysoké Tatry. Na krkonošských svazích a hřebenech jich prý ještě před druhou světovou válkou stávalo přibližně třicet, ale postupem času mnohé shořely anebo zchátraly. Jsou postavené ze dřeva, a tak jejich prokletím bývají požáry, zejména v posledních letech zakládané úmyslně: v létě 1948 lehla popelem Liščí bouda, v listopadu 1965 Labská bouda, v létě 2011 zničil požár Petrovy boudy. Ten rok jim bylo přesně dvě stě let: traduje se, že na stejném místě už na konci 18. století stával letní přístřešek pro přenocování pastevců a v roce 1811 tu Johann Pittermann postavil jednoduchou horskou boudu. Kolemjdoucím nabízel domácí chléb, mléko a sýr a k tomu skromné ubytování.
 

Petrova bouda: nejmodernější v Krkonoších

Pokud na klikaté silničce neleží závěje, autem jste ze Špindlerova Mlýna u Petrovy boudy za necelou čtvrthodinu. Stojí v nadmořské výšce 1 288 metrů u česko-polské hranice a na rekreanty byla zvyklá: v dobách největšího rozmachu tu pracovalo až 50 zaměstnanců a bouda dokonce měla vlastní kapelu. Po roce 1948 sloužila jako odborářská zotavovna, v roce 1992 se stala kulturní památkou. Poté, co Petrovku do základů zničil požár, ji během několika let zrekonstruovala společnost Snowy Chalet. Vypadá dokonale: zvenčí se zdá, jakoby se od začátku 20. století nic nezměnilo, uvnitř ale je kompletně nová a vybavená špičkovými technologiemi.
 

Tipy a triky, jak a kdy se podívat na Petrovku

Pokud se někdy dostanete dovnitř, můžete mluvit o štěstí a náhodě. Majitel Vladimír Kovář, šéf softwarové firmy Unicorn (v žebříčku nejbohatších Čechů podle časopisu Forbes na 64. místě), který do oprav Petrovy boudy investoval 180 milionů, tu vybudoval zázemí hlavně pro zaměstnance a spolupracovníky holdingu Unicorn. Restaurace a wellness mají sloužit výhradně hostům ubytovaným v apartmánech, pro běžné turisty je k dispozici pouze noclehárna pro přespání ve vlastních spacácích a útulna, vytápěný úkryt před nepříznivým počasím.

Apartmány v Petrovce i Ovčárna, prostor s dvanácti lůžky v jedné otevřené místnosti, přímo stvořený pro dovolenou ve stylu expedice Apalucha z filmu S tebou mě baví svět, mají být k dispozici hlavně zaměstnancům Unicornu. Veřejnost dostane šanci pouze tehdy, když některý termín zůstane volný; víkend v apartmánu by měl vyjít na 13 až 16 tisíc (samozřejmě pak vám bude restaurace přístupná), pronájem Ovčárny na víkend stojí 20 tisíc, na týden pak necelých 50 tisíc korun. Výjimkou by měl být ještě Den Petrovky / Petrovka Days, kdy bude restaurace se speciální nabídkou otevřena všem zvědavým výletníkům. Tyto dny budou podle webu Petrovky probíhat několikrát v roce, tak buďte ve střehu!
 

Přístavba Vrbatovy boudy: řopík na Zlatém návrší

Přibližně tři kilometry od polských hranic stojí na horském hřebeni kamenná mohyla s pamětní deskou připomínající lyžaře Bohumila Hanče a Václava Vrbatu, kteří v těchto místech tragicky zahynuli v březnu 1913 během mezinárodního běžeckého závodu na 50 kilometrů. Jejich odkaz naplňuje také nedaleká Vrbatova bouda na Zlatém návrší. Chata stojící v nadmořské výšce 1400 metrů byla otevřena v roce 1964 jako základna Horské služby s občerstvením a noclehárnou. Během téměř padesáti let bouda neprošla žádnou významnější údržbou, a tak se její stav zhoršoval. V roce 2016 Vrbatovu boudu doplnila betonová přístavba, navazující na původní vyhlídkovou terasu; architekti Tomáš Hradečný a Martin Prokš z ateliéru IXA se nechali inspirovat okolními řopíky, které tvrdým horským podmínkám odolávají již od třicátých let minulého století. Masivní vojenské pevnosti nepřipomíná jen beton s viditelnými otisky dřevěného bednění, ale i pásová okna, která nabízejí výhledy na horské panorama v dostačující, nicméně omezené míře.

Za zdařilou přístavbu s novým bufetem a toaletami byl ateliér IXA nominován do prestižní mezinárodní soutěže Mies van der Rohe Award 2017.
 

Kouzlo krkonošských útulen a dalších staveb



Závan moderní architektury do Krkonoš přinesly nové útulny, které ve spolupráci se Správou Krkonošského národního parku navrhli a vyrobili studenti Fakulty architektury ČVUT v Praze. Vyplatí se vědět o nich: mohou se vám hodit, když nebudete mít štěstí na počasí, promrznete nebo zmoknete. Pozor, slouží pouze k přečkání špatného počasí a nikoliv k nocování!

Pozornost přitahují i další stavby, soukromé i veřejné, například Grand Hotel Hradec v Peci pod Sněžkou, stavba ve funkcionalistickém stylu s betonovým skeletem a vnějším pláštěm, na němž se střídají skleněné plochy, slivenecký mramor a opálený modřín. Investory jsou manželé Tomáš a Martina Otrubovi; společně rovněž postavili v roce 2015 na nedalekých Vlašských boudách kapli se zvonem, která se už stihla zařadit mezi oblíbené turistické cíle.
 

Pozvánka do Vysokých Tater

  • Požáry likvidovaly horské chaty také ve Vysokých Tatrách: leccos by o tom mohla vyprávět Majláthova chata na břehu Popradského plesa v Mengusovské dolině. Ta první vznikla v roce 1879, už po roce ale vyhořela a nahradila ji nová a bytelnější kamenná budova. Další požár chatu zničil v roce 1892, její nástupkyně vydržela až do roku 1961, kdy byla v těsné blízkosti otevřena Chata kapitána Morávky, nyní Chata pri Popradskom plese. V místech, kde původně stála Majláthova chata, dnes stojí nová budova, otevřená v roce 2010.
  • O pět kilometrů dál a 700 metrů výš stojí od roku 1933 nejvýše položená (2250 m) tatranská chata a oblíbené zázemí horolezců: Chata pod Rysmi. Už od roku 1979 ji vede legendární český chatař Viktor Beránek.
  • Vinou polohy v suťovém poli v závěru Mengusovské doliny chatu už třikrát zničily kamenné a sněhové laviny. Kvůli nim je přístupná pouze v letních měsících a dodnes je také závislá na službách horských šerpů.
  • Před několika lety chata prošla zevrubnou rekonstrukcí, při níž coby ochranu proti lavinám získala futuristické oplechování i solární panely, uvnitř najdete dřevem obložené interiéry a velkou kachlovou pec. Je mnohem větší než dřív, ale něco zůstalo stejné, například typické červené okenice.
  • Zachovala se i toaleta asi 100 metrů za chatou, patrně nejznámější záchod na Slovensku. Z pestře pomalované kadibudky přilepené ke skalní stěně se otvírá úžasný výhled přímo do horského údolí.
Horský hotel Friesovy boudy ve Strážném

Horský hotel Friesovy boudy ve Strážném

Nově zrekonstruovaný Horský hotel Friesovy boudy se nachází v nadmořské výšce 1217 metrů a nabízí ze své vysoké polohy velkolepé a nezapomenutelné pohledy do okolí. Hotel poskytuje zázemí pro nejkrásnější pouti po Krkonoších.

Labská bouda v Krkonoších

Labská bouda v Krkonoších

Horský hotel Labská bouda u Špindlerova Mlýna v Krkonoších je po rekonstrukci znovu v provozu. Můžete se zde ubytovat nebo navštívit bufet či restauraci.

Krkonoše na běžkách – ve stopách Hanče a Vrbaty

Krkonoše na běžkách – ve stopách Hanče a Vrbaty

Zkuste se projet po místech, kde se roku 1913 odehrál těžký závod na běžkách, při kterém vinou špatného počasí zahynuli dva čeští běžci – Bohumil Hanč a Václav Vrbata. Trasa vede náročným terénem s vysokým převýšením.

Bucharova cesta v Krkonoších – z Jilemnice až k prameni Labe

Bucharova cesta v Krkonoších – z Jilemnice až k prameni Labe

Trasa byla pojmenována na počest Jana Buchara, řídícího učitele z Dolních Štěpanic a jednoho ze zakladatelů české turistiky a lyžování v Krkonoších. Kdysi to bývala velmi slavná letní i zimní cesta, po které vodil pan řídící Buchar z Dolních Štěpanic české turisty do Krkonoš.

Zimní filmová místa aneb kde se točily filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo Krakonoš a lyžníci?

Zimní filmová místa aneb kde se točily filmy Jak vytrhnout velrybě stoličku nebo Krakonoš a lyžníci?

Pojďte se s námi podívat do míst, kde se natáčely slavné české zimní filmy. Začneme třemi, kde hlavní roli hrají děti a mnozí z vás je také poprvé viděli ještě jako školou povinní. Určitě si vzpomínáte třeba na film Marie Poledňákové Jak vytrhnout velrybě stoličku, v němž zazářil Tomáš Holý.

Horské boudy vás okouzlí atmosférou starých časů

Horské boudy vás okouzlí atmosférou starých časů

Horské boudy jsou fenoménem českých hor. Chaty, které dnes slouží k odpočinku hladovým a znaveným turistům, mají mnohdy dlouholetou tradici. Nejstarší boudy vznikly již při kolonizaci hor, některé objekty byly postaveny nově v souvislosti s rozvojem turistiky na začátku 20. století. Podívejte se s portálem Kudy z nudy na perly českých hor.

Bouda Na Pláni u Špindlerova Mlýna

Bouda Na Pláni u Špindlerova Mlýna

Typická horská bouda se nachází v jedné z nejatraktivnějších lokalit Krkonoš, ve Špindlerově Mlýně, na vrcholu Přední Planina, ve výšce 1 200 m n.m. a 800 m od horní stanice sedačkové lanovky Svatý Petr-Pláň.

Horská Bouda Dvoračky

Horská Bouda Dvoračky

Horská Bouda Dvoračky musela být roku 2023 stržena kvůli statice poškozené dřevomorkou. Majitel nyní staví její repliku, která by měla být hotova v roce 2025. Stejně jako její předchůdkyně poskytne turistům ubytování.

Petrova bouda ve Špindlerově Mlýně

Petrova bouda ve Špindlerově Mlýně

Petrova bouda leží na hřebenu Krkonoš u státní hranice s Polskem. První zmínka je z roku 1790, kdy na současném místě stávala letní chata. Osud boudy zpečetil požár, který vypukl 31. července 2011. V současné době je na hřebenech postavená nová Petrovka, otevřít by se měla v průběhu roku 2021.

Bouda Bílé Labe v Krkonoších

Bouda Bílé Labe v Krkonoších

Horská chata Bouda u Bílého Labe se nachází v Krkonoších asi 5 km od centra Špindlerova Mlýna v nadmořské výšce 1000 metrů na levém břehu Bílého Labe. Je situována v dole Bílého Labe na křižovatce čtyř turistických cest od Špindlerova mlýna, od Špindlerovy boudy a od Luční boudy.

Moravská bouda ve Špindlerově Mlýně

Moravská bouda ve Špindlerově Mlýně

Moravská bouda je menší hote pod hřebeny Krkonoš. Nachází se v lokalitě Sedmidolí nad Špindlerovým Mlýnem zhruba ve výšce 1225 m n. m. na luční enklávě. Je ideálním nástupním místem pro letní i zimní horskou turistiku.

Horský hotel Pomezní bouda v Horní Malé Úpě

Horský hotel Pomezní bouda v Horní Malé Úpě

Pomezní bouda v Horní Malé Úpě se nachází nedaleko státní hranice s Polskem. Na místě Pomezní boudy se nacházel nejstarší hostinec v Horní Malé Úpě, který fungoval od roku 1870.

Horská turistická bouda Jelenka

Horská turistická bouda Jelenka

Horská bouda Jelenka leží v nadmořské výšce 1263 mnm na hlavním krkonošském hřebeni na křižovatce turistických cest mezi Pomezními boudami a Sněžkou.

Mohyla Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší

Mohyla Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší

Mohyla nad Vrbatovou boudou na Zlatém návrší, připomíná tragickou událost z 24.3. 1913, kdy zde při lyžařském závodě na 50 km ve sněhové bouři zahynul český závodník Bohumil Hanč a jeho přítel Václav Vrbata, který se mu snažil dojít pro pomoc.

Martinova bouda v Krkonoších

Martinova bouda v Krkonoších

Horská chata Martinovka se nachází na hraničním hřebeni Krkonoš v nadmořské výšce 1288 metrů a řadí se tak mezi horské chaty položené v nejdrsnějších a nejvyšších lokalitách našeho nejvyššího pohoří.

Erlebachova bouda v Krkonoších

Erlebachova bouda v Krkonoších

Erlebachova bouda stojí na horském hřebeni v Krkonošském národním parku, asi šest kilometrů od centra Špindlerova Mlýna. Hostům nabízí bezplatné Wi-Fi a možnost zapůjčení lyžařského vybavení a horských kol.

Horská kaplička sv. Františka u Špindlerova Mlýna

Horská kaplička sv. Františka u Špindlerova Mlýna

Dominantou krajiny na horském hřebeni v Krkonošském národním parku, asi šest kilometrů od centra Špindlerova Mlýna je horská kaplička sv. Františka z Assisi.

Horský hotel Tetřeví boudy Krkonoše

Horský hotel Tetřeví boudy Krkonoše

Oblíbená krkonošská horská rekreační samota na luční enklávě v nadmořské výšce 1030 m.n.m. s nádherným výhledem na Žalý a do kraje.

Böhnischovy boudy v Krkonoších

Böhnischovy boudy v Krkonoších

Nejrozsáhlejší, k jihu vystavené luční enklávy jsou vysunuty na svazích krkonošských rozsoch, spadajících příkře do podhůří. Ve středních Krkonoších mezi ně patří především louky a pastviny Bönischových Bud na svahu Jeleního vrchu nad Černým Dolem.

Nejvyšší české hory – Krkonoše

Nejvyšší české hory – Krkonoše

Z dvaceti nejvyšších vrcholů České republiky leží patnáct v Krkonoších. Nejvyšší hora Sněžka (1603 m) své okolí převyšuje o dvě stě metrů a poskytuje dokonalý kruhový rozhled. V Krkonoších najdete nejrůznější světově unikátní rostliny a také zajímavé zástupce zvířecí říše.

Wellness hotel Bouda Máma

Wellness hotel Bouda Máma

Služby na vysoké úrovni a bohaté sportovní vyžití ve wellness hotelu Bouda Máma, která se nachází v malebném a poklidném prostředí Krkonošského národního parku v Peci pod Sněžkou.

Hotel Špindlerova bouda – východiště turistických tras v Krkonoších

Hotel Špindlerova bouda – východiště turistických tras v Krkonoších

Špindlerova bouda je významný výletní bod ve Slezském sedle pod Malým Šišákem. Jméno získala podle rychtáře z Bedřichova Františka Špindlera, který se podílel na její přestavbě. Nachází se zde východiště turistických tras, v blízkosti najdete také sáňkařskou dráhu a turistický přechod do Polska.

Krkonošská magistrála – krkonošská lyžařská cesta

Krkonošská magistrála – krkonošská lyžařská cesta

Celými Krkonošemi od Harrachova až do Žacléře prochází páteřní, 71 km dlouhá, Krkonošská magistrála. Na ni pak navazuje více než 560 km místních lyžařských cest a okruhů.

Pomezní Boudy v Krkonoších

Pomezní Boudy v Krkonoších

Pomezní Boudy, založené pravděpodobně kolem roku 1634, jsou nejsevernější částí rekreačního střediska Malá Úpa. Leží na česko-polské hranici ve výšce 1050 m nad mořem.

Horská bouda Růžohorky v Krkonoších

Horská bouda Růžohorky v Krkonoších

Horská bouda Růžohorky byla postavena v roce 1903 jako hostinský podnik s původním názvem Leischnerovy boudy. Sloužila stejně jako dnes k občerstvení turistů při cestě na Sněžku z Pece pod Sněžkou nebo Velké Úpy.

Medvědí bouda ve Špindlerově Mlýně

Medvědí bouda ve Špindlerově Mlýně

Medvědí bouda se řadí mezi krkonošské horské boudy se zajímavou historií. Vznikla na počátku 19. století jako zařízení tzv. budního hospodářství, avšak již spojeného s ubytováním pro návštěvníky hor.

Richtrovy boudy v Peci pod Sněžkou

Richtrovy boudy v Peci pod Sněžkou

Richtrovy boudy leží u frekventované turistické trasy z Pece pod Sněžkou na Výrovku, Luční boudu a další horské boudy na hřebenech Krkonoš. Areál tvoří dvě budovy – Richtrova a Červená bouda. Jedná se o majetek Policejního prezidia, veřejnosti již boudy nejsou přístupné.

Horská chata Portášky v Krkonoších

Horská chata Portášky v Krkonoších

Horská chata Portášky se nachází v 2. zóně Krkonošského národního parku, kde narušení přírody je ještě minimální. Chata je na horní stanici sedačkové lanovky z Velké Úpy, uprostřed nejznámější pěší trasy z Velké Úpy na Sněžku

Nouzové útulny v Krkonoších

Nouzové útulny v Krkonoších

Nouzové přístřešky slouží v horách při nepřízni počasí zbloudilým turistům, kteří se nestihli schovat před bouřkou, vánicí, větrem nebo deštěm, jako úkryt na pár hodin nebo i přes noc. V Krkonoších jich najdete šest, většinou v blízkosti křižovatek turistických cest.

Další aktuality

Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet do Orlických hor a do Kladska

Pojďte s Kudy z nudy objevovat krásy Orlických hor! V dosud neobjeveném přírodním ráji se bude líbit všem: milovníkům rozhleden, dalekých výhledů i nejrůznějších historických i technických památek. A protože se budeme pohybovat v horách a údolích, kudy prochází česko-polská hranice, podíváme se i k sousedům.
Královéhradecký kraj | Letní sporty

Do Babiččina údolí se vypravte na Ratibořické ovčácké slavnosti

V sobotu 27. dubna 2024 se v Babiččině údolí budou konat Ratibořické ovčácké slavnosti, které připomenou letošní Den Země. Můžete se těšit na ukázku pastvy ovcí a práce pasteveckého psa, ochutnávku ovčích a kozích sýrů, folklórní vystoupení a tradiční řemeslníky. Součástí slavností je prodejní jarmark a dílničky pro děti. Akce se koná za každého počasí.
Královéhradecký kraj | Životní styl

Skvosty našich národních parků: 50 nejkrásnějších míst, která navštívit v Krkonoších

Kouzelné hory, kterým vládne bájný Krakonoš, jsou ostrovem tundry uprostřed Evropy. Oproti evropským velikánům je naše skromné pohoří unikátní mozaikou horských ekosystémů. Svahy hor osídlují horské lesy a louky, horní partie plochých hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Díky své výjimečnosti a krajinnou hodnotu bylo toto horské území o rozloze 385 km² vyhlášeno v roce 1963 národním parkem.
Královéhradecký kraj | Příroda

Ochutnejte tradiční krkonošské pokrmy

Kyselo, kucmoch, sejkory, houbový kuba nebo zelníky… to jsou tradiční pokrmy Krkonoš. Hospodyňky si ve zdejším kraji musely vystačit se skromnými potravinami, jako je zelí, brambory, houby, čerstvé bylinky a luštěniny. Jestliže se chystáte do našich nejvyšších hor na výlet nebo dovolenou, určitě nějaký ten tradiční pokrm vyzkoušejte. Budete překvapeni, jak nápaditě uměli naši předci zpracovat to málo, co v Krkonoších vyrostlo na poli nebo v lese. Kam se za krajovými specialitami vypravit vám poradí Kudy z nudy.
Královéhradecký kraj | Gurmánská turistika

Krkonoše, Broumovsko nebo Orlické hory: poznejte 7 oblastí Královéhradeckého kraje

Královéhradecký kraj je rozdělen na celkem 7 turistických oblastí. Některé jsou notoricky známé, jiné je třeba objevit. Patří sem Krkonoše, Podkrkonoší, Český ráj, Hradecko, Kladské pomezí, Broumovsko a Orlické hory a Podorlicko. Každá z těchto oblastí nabízí mnoho zážitků, památek a přírodních krás, kam se jet podívat a odpočinout si. Kudy z nudy vám představí 7 atraktivních míst – za každou oblast jednu, která rozhodně stojí za návštěvu!
Královéhradecký kraj | Příroda

Neobjevené skvosty: 10 tipů z regionu Královéhradecký kraj

Málo navštěvovaná a přesto úchvatná místa nabízí i Královéhradecký kraj. Objevte historii lyžování v muzeu v Dolní Branné, unikátní kostely v okolí Broumova, postavené podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce, třeba dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie, Museum bednářství Jaroslava Tománka a krásu nerostů z celého světa v Galerii minerálů ve Dvoře Králové nad Labem. Vydejte se na výlet zpět do dob císaře Josefa II. při prohlídce podzemních chodeb pevnosti Josefov, navštivte rozhlednu na Feistově kopci anebo Rychnov nad Kněžnou, kam Karel Poláček umístil děj své knížky Bylo nás pět. Prohlédněte si Poláčkův památník i sochu pěti malých dobrodruhů!
Královéhradecký kraj | Kultura

Výlety za duchovním odkazem – poutní cesty a trasy v Čechách a na Moravě

Stejně rozmanité jako Česko, země plná klášterů, kostelů, kapliček a dalších církevních památek, jsou i poutní cesty. Nejsou jen duchovním odkazem na život našich předků, ale připomínají i křesťanskou historii naší země. Při cestování s Kudy z nudy po poutních stezkách můžete poznávat jak významná poutní místa, tak malebná města, další historické památky i kouzelná místa naší přírody. Putování po místech ticha a důstojnosti vám pomůže najít klid, vnitřní mír i prostor, kam uniknout od všedních dnů, naplněných stresem a hektickým životním stylem.
Královéhradecký kraj | Památky

Užijte si dovolenou jako v Africe: dopřejte si ubytování v Safari Kempu

Jak strávit dovolenou jako v Africe a přitom nevytáhnout paty z domova? Odpověď zní jednoduše: Safari Kemp ve Dvoře Králové. Jedná se o jediný safari kemp svého druhu v Evropě se stylovými bungalovy s vlastní koupelnou a terasou, venkovním bazénem, vířivku a mnoha dalšími lákadly. Součástí kempu je i výběh pro antilopy a zebry.
Královéhradecký kraj | Ubytování