#světovéČesko a palácové zahrady Malé Strany: neobjevený barokní klenot Prahy

Ledeburská zahrada je součástí komplexu Palácových zahrad na jižním svahu Pražského hradu. Jedná se o barokní zahradu italského typu, která prošla za dobu své existence řadou oprav a úprav. Výstavba zahrady započala přibližně v roce 1710 a nahradila starší, renesanční zahradu.

Původně renesanční Královská zahrada z roku 1534 se stala jedním z mála klidných míst v centru Prahy. Zahradu na místě původních středověkých vinic založil Ferdinand I. Habsburský. Nachází se nedaleko letohrádku královny Anny.

Jedna z nejstarších a nejhezčích částí Prahy se rozkládá mezi Vltavou a Pražským hradem. Ve spleti romantických dlážděných ulic se spoustou malebných domů, paláců a kostelů čeká celá řada dalších atraktivních míst, namátkou ostrov Kampa, barokní chrám sv. Mikuláše nebo barokní palácové zahrady.

Prahu provází pověst jednoho z nejkrásnějších měst světa už od středověku. Unikátní historické jádro společně s Pražským hradem, Karlovým mostem a množstvím kostelů, paláců a zahrad je zapsáno do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Praha je, ale také město s neopakovatelnou atmosférou, romantické a kypící životem, majestátní a lehce tajemné, zároveň však přátelské a blízké.

Mohutná budova Clam-Gallasova paláce v Husově ulici na Starém Městě pražském leží na křižovatce důležité středověké spojnice Pražského hradu s centrem Starého Města, zvané též Královská cesta, a prastaré komunikace vedoucí k Vyšehradu.

Jedinečná atmosféra uliček Starého Města a Malé Strany s galeriemi a kavárnami, vznosné barokní kostely, paláce a palácové zahrady, starobylý Karlův most, ostrov Kampa obtékaný Čertovkou, a nad tím vším Pražský hrad s katedrálou sv. Víta – to je historické centrum a srdce hlavního města, Praha 1.

Na jižním svahu hradčanského návrší pod Pražským hradem se rozkládají Palácové zahrady, které jsou spojnicí mezi Pražským hradem a Malou Stranou. Tvoří je celkem pět zahrad a Galerie Ledeburské zahrady. Vstup do zahrad je z Valdštejnské ulice přes Kolowratské nádvoří.

Černínský palác na Loretánském náměstí v Praze je nejdelší barokní stavbou v Česku. Jeho průčelí měří 150 metrů. Barokní palác slouží od roku 1934 jako sídlo Ministerstva zahraničních věcí ČR. Založil jej v roce 1669 Jan Humprecht Černín z Chudenic, císařský vyslanec v Benátkách.

Jméno barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna je nesmrtelné stejně jako jeho sochy na Karlově mostě, v Klementinu či Vrtbovské zahradě. Vrcholným Braunovým dílem je pak impozantní sochařská galerie v areálu zámku a špitálu ve východočeském Kuksu.

Na svahu Petřína můžete navštívit jednu z nejkrásnějších a nejvýznamnějších barokních zahrad v Praze, Vrtbovskou zahradu. Tvrdí se o ní dokonce, že je jednou z nejkrásnějších zahrad svého druhu na sever od Alp.

Na východním okraji Královské zahrady na Pražském hradě (nesprávně Belveder) dal vybudovat v letech 1538 – 1560 Ferdinand I. Královský letohrádek, zvaný také Letohrádek královny Anny. Letohrádek je nejčistší vlašská renesanční architektura mimo italskou půdu.

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Senát Parlamentu ČR sídlí v Praze 1 na Malé Straně a patří mu tři paláce: Valdštejnský, včetně Valdštejnské zahrady, Kolovratský a Malý Fürstenberský palác. V opravdu reprezentativních prostorách těchto paláců se konají pravidelné prohlídky, které určitě stojí za návštěvu.

Součástí areálu Pražského hradu je také Rožmberský palác, ve kterém v minulosti působil ústav, vychovávající z mladých urozených dam opravdové šlechtičny.

Velkopřevorský palác je jednou ze staveb patřících k areálu maltézských rytířů. Má románské základy; budova na jeho místě pravděpodobně vznikla již ve druhé polovině 12. století, v době kdy byl tento prostor darován Vladislavem I. johanitům – pozdějším maltézským rytířům.

Jelení příkop je přírodní rokle, kterou teče potok Brusnice. Jméno "jelení" má příkop proto, že zde byla nejen v době vlády Rudolfa II. chována lovná zvěř. Otevřen je celoročně, vždy od 10:00 hodin do soumraku.

Z původní fíkovny a oranžerie určené k pěstování exotického ovoce a středozemní flóry, se nedochovalo nic. Mohou za to švédská vojska, která Královskou zahradu dokonale zpustošila. Až po roce 1989 došlo k obnově skleníku, který dnes opět slouží k pěstování rostlin pro Pražský Hrad.

Morzinský palác, zvaný též u Mouřenínů, je jedna z nejvýznamnějších staveb pražského vrcholného baroka stojící v Nerudově ulici, na Malé Straně v Praze. V současné době v objektu sídlí velvyslanectví Rumunské republiky.

Hartigovská zahrada patří mezi Jižní zahrady Pražského hradu. Leží jižně pod zahradou Na Valech. Najdete zde hudební pavilón a sochařskou výzdobu v podobě antických božstev. Hartigovská zahrada není veřejnosti přístupná.