ÚvodAktuality#světovéČesko a Nuselský most: obr, který architekti plánovali 70 let
Památky

#světovéČesko a Nuselský most: obr, který architekti plánovali 70 let

  • 1. února 2021
Nuselský most v Praze slaví narozeniny každý rok, provoz byl slavnostně zahájen 22. února 1973. Načasování bylo pro tehdejší režim stejně důležité, jako je dnes úloha mostu v pražské dopravě, kdy po něm z Vinohrad na Pankrác denně přejíždějí desetitisíce aut a cestujících v metru. S výjimkou prosklených stěn stanice Vyšehrad ale vlaky neuvidíte: jezdí dovedně ukryté v tunelu pod vozovkou.

V roce 2000 získal Nuselský most ocenění Stavba století v kategorii Dopravní stavby

Obří mosty bývají pro výzvou pro architekty, stavitele i fotografy: pro Nuselský most v Praze to platí stejně jako pro dálniční most Millau / Viaduc de Millau v jižní Francii,
Nuselský most
Viaduc de Millau ve Francii
Plány na přemostění Nuselského údolí jsou hodně staré, reálně se o nich začalo uvažovat na přelomu 19. a 20. století. Bylo vypsáno několik architektonických soutěží, v nichž bylo dohromady podáno přes sto návrhů. Účastnili se jich přední architekti své doby, pro něž byl Nuselský most podobně prestižním projektem jako dostavba Staroměstské radnice nebo budova parlamentu na Letné. Nakonec zbyl jen Nuselský most.
 

Velkolepé a prestižní plány

Bezmála půl kilometru dlouhý a přes 26 metrů široký obr, jeden z největších mostů České republiky, mohl vypadat docela jinak. Jeho duchovní otec Jaroslav Marianko, který s návrhem přemostění v roce 1903 přišel jako první a z vlastní iniciativy, pracoval s klasickou ocelovou mostní konstrukcí a širokým obloukem. Bohumír Kozák a Stanislav Bechyně navrhli za první republiky železobetonový kolos se třemi velkými a mnoha menšími oblouky. Některé plány byly od začátku nereálné, třeba ocelový most architekta Vlastislava Hofmana, který zvítězil v architektonické soutěži vypsané v letech 1926–1927: elegantní konstrukce by kvůli tehdejší vysoké ceně oceli byla příliš nákladná. Další architekti zase navrhovali obestavět pilíře mostu dvanáctipatrovými věžáky, případně pilíře rovnou budovat jako obytné domy, posunout most dál do údolí anebo naopak k jeho nejužšímu místu blíž k Vyšehradu.

Na Nuselský most nakonec došlo až v době, kdy byly oblouky dáno přežité. Pod návrhem mostu z předpjatého betonu jsou podepsání Jan Vítek, Miroslav Sůra a Robert Bucháček, konečnou dokumentaci vypracovali Svatopluk Kobr, Vojtěch Michálek a architekt Stanislav Hubička: ten například rozhodl o použití truhlářského bednění při letmé betonáži, které zvýraznilo efekt pohledového betonu.
 

Radši Prahu zbouráme!

Všechno, co se týkalo Nuselského mostu, se protahovalo a vleklo, od architektonických soutěží a jejich rozhodování přes úpravy projektu až po samotnou stavbu. Té v roce 1967 předcházela demolice sedmnácti velkých domů na dně Nuselského údolí, které musely ustoupit pilířům a těžké technice. Zajímavost? Demolici můžete vidět v hudební romantické komedii Ta naše písnička česká Zdeňka Podskalského, a to ve dvanácté minutě filmu. K tomu zní písnička My jsme ti Pražáci s všeříkajícím textem „…my jsme ti Pražáci, vltavská krev, my Prahu nedáme za celý svět, my Prahu nedáme, radši ji zbouráme, radši ji zbouráme, zbouráme hned…“

O pár let později byla zbořena i budova dětské nemocnice na Karlově; ta stála v dnešním předpolí Nuselského mostu na vinohradské straně. Jediným svědkem staré stavby je park Karlovské předmostí a zbytek kolejí v ulici B. Němcové, po nichž k nemocnici jezdily od Stromovky tramvaje.
 

Most se otevírá

Stavba Nuselského mostu spolykala zhruba 20 000 metrů krychlových betonu. Poslední kubík byl do mostní konstrukce položen 20. prosince 1969, v listopadu 1970 pak došlo na statickou zatěžkávací zkoušku. Známá fotografie zachycuje okamžik, kdy na most vjelo 66 tanků z rakovnického tankového pluku.

Ani po dokončení ale most nebyl otevřen hned: tehdejší režim se chtěl velkolepým architektonickým a technickým kouskem pochlubit při oslavách pětadvacátého výročí komunistického převratu roku 1948.

Slavnostního otevření se tak Praha dočkala až 22. února 1973 a most nesl jméno dělnického prezidenta Klementa Gottwalda. Hotový ale vlastně ještě nebyl, teprve na konci dubna byla dokončena část navazující Severojižní magistrály na pankrácké straně.
 

Most pro metro



Už od časů první republiky se počítalo s tím, že pod vozovkou povede podpovrchová tramvaj; na Vinohradech měla ústit do Bělehradské ulice. V roce 1968 padlo rozhodnutí, že místo tramvaje bude mostem jezdit metro, když ale místo plánovaných lehčích vozů vyrobených v Československu byly nakoupeny o deset tun těžší soupravy sovětské, musel se do tubusu ještě dodatečně vložit masivní rošt, který zatížení roznesl na celou plochu.

Před zahájením provozu proběhla další dynamická zkouška, první soupravy projely Nuselským mostem 9. května 1974. Samozřejmě dnešní stanice metra Vyšehrad se v té době jmenovala Gottwaldova. Jména se změnila až v roce 1990. V roce 2000 získal Nuselský most ocenění Stavba století v kategorii Dopravní stavby.
 

Most sebevrahů

Spousta staveb v Praze má své přezdívky, někdy nelichotivé, jindy neutrální. Nuselský most ale zůstává stranou: je zřejmě tak užitečný a tak vytížený, že se do něj raději netrefujeme. Jedinou výjimkou je přízvisko Most sebevrahů. Počet lidí, kteří si skokem do více než čtyřicetimetrové hloubky vzali život, se odhaduje mezi dvěma a třemi stovkami. Původní metr vysoké zábradlí se kvůli tomu několikrát zvyšovalo a doplňovalo sítěmi a nakonec nástavbou z pružného a kluzkého plechu, kterou při testech nedokázali přelézt ani zkušení horolezci.
Památku mrtvých dnes připomíná pomník Z vlastního rozhodnutí od Kryštofa Kintery. Stojí v parku Folimanka a přestože není zrovna malý, snadno ho přehlédnete: vypadá jako docela běžná, deset metrů vysoká pouliční lampa, jejíž světlo ale míří vzhůru k mostu.
 

Tři legendární mosty Evropy

  • Nejdelší most v Evropě je 12 kilometrů dlouhý most Vasco da Gama, který severovýchodně od portugalského hlavního města Lisabonu vede přes řeku Tejo. Po tunelu pod kanálem La Manche jde o největší civilní stavbu v Evropě.
  • Podobně jako Nuselský most má dvě patra i 7 845 metrů dlouhý most přes úžinu Öresund, který od roku 2000 spojuje dánskou metropoli Kodaň se švédským přístavem Malmö. Cesta od začátku do konce měří 16 kilometrů, kromě samotného mostu je ale její součástí je umělý ostrov, kde se silnice zanořuje do země a 3,5 km dlouhý úsek pak vede pod mořskou hladinou. Horní patro mostu slouží automobilistům, ve spodním jezdí vlaky. V nejvyšším místě vede vozovka 57 metrů nad vodní hladinou mezi dvěma 204 metrů vysokými pylony; díky tomu pod ním mohou proplouvat i obří lodě. Most přes Öresund rovněž znáte z detektivního seriálu Most.
  • Od roku 2004 slouží dálniční most Millau v jižní Francii; s 343 metry je nejvyšším mostem v Evropě a je společným dílem francouzského inženýra Michela Virlogeuxe a britského architekta Normana Fostera. Na první příčce světově nejvyšších mostů jej v roce 2012 vystřídal 390 metrů vysoký most Puente Baluarte v Mexiku.
Umělecká zahrada pod Nuselským mostem Příroda

Umělecká zahrada pod Nuselským mostem

Mezi Čiklovou ulicí a železniční tratí pod Nuselským mostem se ukrývá Umělecká zahrada plná sochařských skvostů.

Nuselský most – most, kterým jezdí metro Památky

Nuselský most – most, kterým jezdí metro

Železobetonový most spojující Nové Město s Nuslemi je dlouhý 485 metrů a široký 26,5 metru. Podpírají ho čtyři pilíře, které v průměru ční více než 40 metrů nad údolím. Výška tubusu pro metro činí 6,5 metru, přičemž tloušťka stěn dosahuje od 30 do 110 centimetrů. Po povrchu vede šestiproudá silnice.

Park Folimanka u Nuselského mostu Příroda

Park Folimanka u Nuselského mostu

Park Folimanka se nachází v místě bývalé usedlosti a vinic na pomezí dnešních městských částí Praha 2 a 4. Svůj název dostal po již neexistující usedlosti a vinici, jejíž první majitel se jmenoval Jakub Foliman (Forman).

Další aktuality

Tipy na víkend v Praze a okolí

Kudy z nudy přináší aktuální tipy na víkend (4.5. – 5.5.) v Praze a jejím okolí. Čeká na vás romantika, sport, výlety do přírody, výstavy, koncerty i adrenalinové zážitky, programy pro rodiny s dětmi a další aktivity: Den otevřených dveří v Depu Kačerov, Oživená zámecká kuchyně na zámku Žleby, Otevřené zahrady Černínského paláce, Plavba na Slapy 2024, Letecké muzeum Kbely – zahájení sezony 2024. Vyberte si zajímavé akce a naplánujte s námi program na víkend!
Zážitky, Praha

Praha opět ožije maratonem

Jeden z nejkrásnějších maratonů světa patří se svými více než 8 000 běžci z 91 zemí světa k tradičním běžeckým svátkům Česka. Odstartujte ze Staroměstského náměstí, nechte za sebou slavný Orloj a vydejte se Pařížskou ulicí k Vltavě. Proběhněte přes Karlův most, gotický klenot Prahy, a kochejte se výhledem na majestátní Pražský hrad. Letošní 28. ročník Prague International Maratonu odstartuje už v neděli 5. května 2024 v 9:00 hodin.
Letní sporty, Praha

Česko mezi řádky: Golem, Praha a Gustav Meyrink

Gustav Meyrink (1868–1932) patřil ke generaci německy píšících spisovatelů, jejichž dílo zásadně ovlivnila Praha. Ve svých dílech se k magickému městu opakovaně vracel a rozšířili tak jeho slávu i za hranice. V Praze se odehrává i Golem, jeho nejznámější román, napsaný roku 1915.
Kultura, Praha

Letecké muzeum Kbely zahájí další sezonu – přijďte se podívat na nové stroje

V sobotu 4. května v 10:00 se pro veřejnost opět otevřou brány Leteckého muzea Kbely. Letos to bude již šestapadesátá muzejní sezóna. V rámci otevření se mohou návštěvníci seznámit také s novými přírůstky ve sbírkách muzea. Jedná se o početnou řadu novinek, mezi nimiž najdeme především exponáty velkých strojů. Vstup do muzea je zdarma.
Zážitky, Praha

Kam za májovou zábavou? Tipy na akce, které si nesmíte nechat ujít v květnu 2024

Blíží se léto, ale už květen 2024 nabízí řadu zajímavých akcí – od tradičních a každoročně opakovaných až po novinky, které zažijete jen jednou a proto je třeba si pečlivě vybrat. Máme pro vás tipy z celého Česka na zajímavé akce, festivaly, výstavy, slavnosti, gastronomické akce a workshopy, které letos nesmíte zmeškat.
Zážitky, Praha

Cesty za uměním: francouzský malíř a „celník“ Henri Rousseau a jeho stopy v Česku

Jeden z nejcennějších obrazů ve sbírkách Národní galerie v Praze namaloval francouzský malíř Henri Rousseau (1844–1910), přezdívaný Samouk, Nedělní malíř nebo Celník. Naivistický a ve všech směrech originální umělec přitom celník nikdy nebyl, a dokonce se tak nejmenuje ani jeho nejslavnější obraz. Seznamte se s ním na Kudy z nudy!
Kultura, Praha

Tim Burton se vrátil do Prahy: do jeho fantaskního světa nahlédnete v Obecním domě

Americký filmový mág – producent, scénárista, básník a loutkař, propojující nevinný dětský svět s odvrácenou stranou lidské existence a také vizionář spojující s neskutečnou lehkostí animaci s hranou tvorbou, se po 10 letech se vrací opět do Prahy, aby dal svým českým obdivovatelům možnost nahlédnout do nejniternějších zákoutí své mysli. Všemožné exponáty z jeho snových, fantaskních, groteskních až hororových děl si prohlédnete od 1. května do 30. září 2024 v Obecním domě.
Kultura, Praha

Letenský kolotoč se opět roztočí

Národní technické muzeum v pátek 3. května 2024 roztočí na další sezónu opravený Letenský kolotoč. Užít si jízdu na této unikátní atrakci a připomenout si atmosféru pražských atrakcí před sto lety je letos možné v pátek, sobotu, neděli a ve státní svátky do konce září. Kolotoč z roku 1892 se nachází na hraně Letenských sadů před Národním technickým muzeem.
Památky, Praha