#světovéČesko a Národní muzeum v Praze: největší muzeum naší země

Málokdo si dokáže představit Václavské náměstí v Praze bez impozantní novorenesanční budovy Národního muzea. Muzeum prošlo dlouholetou rekonstrukcí a historická budova se návštěvníkům znovu otevřela 28. října 2018, symbolicky právě v den stého výročí Československé republiky. Dnes je historická budova podzemní chodbou s unikátní multimediální expozicí propojená s Novou budovou a prostory postupně zaplňují nové expozice. Před dvěma sty lety by se možná všechny sbírky vešly do jediné budovy, dnes je to však nemožné: sbírka čítá na 3,5 milionu inventárních čísel, což ve skutečnosti představuje více než 20 milionů sbírkových předmětů.
 

Národní muzeum a 200 let dlouhá historie

Počátky Vlasteneckého muzea Království českého, dnešního Národního muzea, byly podobně jako jinde v Evropě spojené s dary velkých soukromých sbírek, především přírodovědeckých. Provolání o založení muzea z 15. dubna 1818 potvrdila vídeňská vláda a panovník v roce 1820.



Národní muzeum od samého počátku řešilo otázku, kam muzejní sbírky uložit. Protože v čele přípravných prací k založení muzea stál hrabě Kašpar Maria Sternberg (1761–1838), světově uznávaný učenec v oboru paleontologie, zpočátku muzeum sídlilo ve Šternberském paláci na Hradčanech (dnes si tu můžete prohlédnout část sbírek Národní galerie). Roku 1846 se sbírky stěhovaly do Nostického paláce v ulici Na Příkopě a teprve od konce 19. století je Národní muzeum „doma“ v nově postavené muzejní budově v horní části Václavského náměstí v Praze. Její slavnostní otevření proběhlo 18. května 1891.
 

Co musíte vidět?

O podzemní chodbě spojující historický objekt s Novou budovou už byla řeč, Národní muzeum ale provází řada dalších zajímavých příběhů. Po rekonstrukci se vůbec poprvé v historii otevřela pro návštěvníky kupole, odkud si můžete vychutnat pohled na celou Prahu. Za bližší seznámení stojí i pomník Jana Palacha a Jana Zajíce před historickou budovou, ale víte, že už za minulého režimu vznikl kousek odtud tajný pomník Jana Palacha? Jedinečné je i sousoší Géniů na průčelí historické budovy anebo fontána před ní. Je umístěna na místě, kde měla původně stát socha sv. Václava. Nad jemnými pramínky vody se tyčí sochy Čechie, Moravy a Slezska od sochařů Antonína Pavla Wagnera a Čeňka Vosmíka z let 1889–1891, autorem fontány pak je Josef Schulz, stejný architekt, který projektoval celou budovu.


 

Velryba se vrací – a není sama!

Po slavnostním otevření v roce 2018 se do obou budov na Václavském náměstí postupně začaly stěhovat expozice. Expozice Dějiny 20. století v Nové budově přibližuje dějiny českých zemí v letech 1914–2004. V Sále minerálů si prohlédnete více než 4000 předmětů ze sbírky, která celkově čítá neuvěřitelných 100 000 minerálů z celého světa, v muzeu je také několik heren pro děti a odpočinkových zón.



S velkou slávou se po několika letech také do muzea vrátil jeho symbol, proslulá velryba – plejtvák myšok. Rekonstrukci sice neskladná kostra strávila přímo v budově, ale pak prošla rukama restaurátorů a vrátila se do nově pojaté přírodovědné expozice Zázraky evoluce.
 

Plejtvák č. 2, dinosaurus a krakatice

Národní muzeum se navíc rozhodlo nechat vyhotovit ještě jednoho zbrusu nového plejtváka: nikoli však kostru, ale realistický model v životní velikosti dospělého jedince plejtváka malého, který nyní doprovází svého většího příbuzného.



Důstojným „kolegou“ pro oba plejtváky je přesný model jediného českého dinosaura. Objevíte ho ve foyer před vstupem do paleontologické části a byl zhotoven podle unikátního nálezu z roku 2003. Tehdy byla v pískovcích poblíž Kutné Hory objevena stehenní kost pravěkého zvířete, které dostalo jméno Burianosaurus augustai. Pozornost si ale zaslouží i pestrobarevný korálový útes, nad kterým se vznáší sedmnáctimetrový model krakatice obrovské, a další úžasné detaily.


 

Národní muzeum není jedna budova

Ačkoli když se řekne Národní muzeum, řada lidí si představí právě novorenesanční sídlo na Václavském náměstí, zdaleka nejde o jedinou budovu. V Praze kromě historické a Nové budovy spadají pod Národní muzeum také Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur na Betlémském náměstí, České muzeum hudby na Malé Straně, Národopisné muzeum v letohrádku Kinských na Smíchově, Národní památník na Vítkově, Lapidárium na holešovickém Výstavišti, Muzeum Bedřicha Smetany, Muzeum Antonína Dvořáka, Památník Jaroslava Ježka a Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra. Mimo Prahu pak muzeum spravuje Památník Bedřicha Smetany v Jabkenicích, Památník Josefa Suka v Křečovicích, Muzeum české loutky a cirkusu v Prachaticích a zámek Vrchotovy Janovice.


 

Třikrát o Britském muzeu

• Britské muzeum v Londýně není nejstarší na světě, ale s rokem založení 1753 bylo vůbec prvním národním veřejným muzeem. Jeho základem se stala sbírka lékaře a vědce sira Hanse Sloana a „všem pilným a zvědavým osobám“ bylo otevřeno 15. ledna 1759. Tehdy sídlilo v Montagu House v Bloomsbury, na místě, kde se nachází současná budova muzea.
• Britské muzeum pečuje o více než sedm miliónů předmětů ze všech kontinentů, dokumentujících historii lidstva od počátku až do současnosti. Také tato instituce bojuje s nedostatkem místa, a tak k vidění je jen pouhý zlomek, většina pokladů je uschována v depozitářích.
• Britské muzeum je jedním z nejznámějších a nejnavštěvovanějších muzeí na světě; je přístupné zdarma všem.