Jak je to vlastně s názvem katedrály? Nejčastěji se o ní mluví jako o
katedrále sv. Víta, oficiální jméno ale zní
katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Proč nad
Pražským hradem i působivou gotickou katedrálou drží ochrannou ruku hned tři svatí?
Svatí Václav, Vít a Vojtěch
Na místě dnešní
katedrály nechal již v 10. století založit
rotundu svatého Víta kníže Václav (asi 907–935). V ní uložil
vzácnou relikvii,
kost z paže sv. Víta, kterou mu daroval saský císař Jindřich Ptáčník. Právě do tohoto prvního svatostánku bylo převezeno Václavovo tělo po jeho vraždě ve
Staré Boleslavi a vzápětí se coby první svatořečený českého původu stal druhým patronem chrámu. Dodnes je
svatý Václav považován za nebeského ochránce české země a národa. Svatováclavská tradice také hrála významnou roli v emancipaci českého státu v rámci křesťanské Evropy.
Třetím patronem chrámu se stal
svatý Vojtěch, český biskup, zabitý na misijní cestě k pobaltským Prusům, jehož ostatky byly do Prahy přivezeny roku 1039. Maličkou rotundu nahradila za knížete Spytihněva II. (1055–1061) bazilika a na jejím místě roku 1344 založili
Jan Lucemburský se svým synem Karlem velkolepý korunovační chrám, který měl současně být pohřebištěm českých králů a klenotnicí nejvzácnějších pokladů.
Dokončení katedrály
Čím se
katedrála liší od většiny jiných gotických chrámů? Nestojí uvnitř města, ale vysoko nad
Prahou: její věže se pomyslně dotýkají nebe a v kombinaci s jasnou oblohou nebo dramaticky nasvícenými mraky je vděčnou kulisou pro každého fotografa.
Růst katedrály zastavila husitská revoluce a ztroskotaly i pokusy o pokračování stavby za vlády jagellonské dynastie, a tak se její stavba nakonec protáhla na 600 let. Na starší chór s kaplemi a velkou zvonovou věží ze 14. a 15. století navázala novější část. Obnova katedrály odstartovala
21. listopadu 1844, symbolicky
500 let ode dne, kdy byl položen základní kámen. Během druhé poloviny 19. století a na počátku 20. století byla přistavěna západní část s příčnou lodí, trojlodím a průčelí s věžemi.
Stavba byla slavnostně završena v květnu 1929, kdy se slavilo dvě stě let od svatořečení sv. Jana Nepomuckého a tisíc let od smrti sv. Václava.
Srdce katedrály, korunovační klenoty a hlavní věž
Za duši i srdce katedrály je považována
kaple sv. Václava. Její stěny jsou obloženy drahými kameny, dveře v jihozápadním rohu pak vedou do
korunní komory, v níž jsou uloženy české korunovační klenoty. Dveře mají sedm různých zámků a ke každému patří jeden klíč. Aby se dveře daly otevřít, musí se sejít
všichni majitelé klíčů: prezident republiky, předseda vlády, pražský arcibiskup, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, probošt svatovítské kapituly a pražský primátor.
Původní hlavní vstup do katedrály vedl z jižní strany; dnes je
Zlatá brána používána jen při zvláštních příležitostech. Název získala podle
mozaiky Posledního soudu, kterou vytvořili kolem roku 1370 benátští mistři. Potřebovali k tomu téměř milion skleněných kostiček a kamínků ve více než třiceti barevných odstínech. Obdiv si zaslouží jemné žebroví gotických kleneb ve vstupním prostoru i
hlavní věž katedrály s vyhlídkovým ochozem. Stavět ji začal Petr Parléř, ale do původně zamýšlené výšky 96,5 m vyšplhala až v 16. století díky renesanční helmici.
Víte, že…?
Ani rozeta s kamennou kružbou nad západním portálem není dílem mistrů gotického stavitelství; vznikla až kolem roku 1925 a vitráž dle návrhu grafika a malíře Františka Kysely zobrazuje biblické téma stvoření světa. S průměrem 10,4 metru jde o největší okno tohoto typu v Praze.- V kapli sv. Kříže na II. nádvoří Pražského hradu je vystaven Svatovítský chrámový poklad, jehož existence je doložena v souvislosti s bazilikou sv. Víta, Václava a Vojtěcha již v roce 1069.
- Nahlédnout lze i do kaplí, které lemují postranní nižší boční lodi a starou i novou sakristii. Z důvodů bezpečnosti a památkové ochrany je nepřístupný arkádový sloupový ochoz zvaný triforium, který vede po celém vnitřním obvodu katedrály ve výšce přibližně 14 metrů. Zdobí jej portrétní busty členů rodiny Karla IV., arcibiskupů, architektů a stavitelů katedrály, zhotovené parléřovskou hutí v letech 1371–85.
- Zmínku si zaslouží i katedrální zvony, od nejstaršího Václava z roku 1542 přes Zikmunda, největší český zvon s odhadovanou hmotností 16,5 tuny až po ty nejmladší z roku 2012, zvony Ježíš, Panna Maria a sv. Dominik.
- Nejvyšší gotická katedrála světa s věží vysokou 161,5 metru stojí v německém Ulmu. V budoucnu by ji mohla překonat katedrála Sagrada Familia / chrám smíření, zasvěcený Svaté rodině, jejíž hlavní věž má podle plánů měřit 170 metrů. Tento chrám ve španělské Barceloně ale zatím není hotový a jak říkal jeho autor Antonio Gaudí, dokončí ho zřejmě až svatý Josef. Důvod, proč se stavba protahuje, je ale jiný: chrám se totiž staví pouze z darů a dobrovolných příspěvků.