Seznamte se: české vynálezy baví, zachraňují a okouzlují svět

K lázeňskému životu patří lázeňské oplatky, lehoučká sladká delikatesa s charakteristickou vůní a jedinečnou chutí. Mají je rádi malí i velcí, a všichni víme, že bez oplatek by prameny, promenády i kolonády v našich lázních přišly o kousek svého nenapodobitelného kouzla.

Kdyby prý měla první republika svou typickou chuť, vyhrály by obložené chlebíčky z lahůdkářství Jana Paukerta (1888–1972) na pražské Národní třídě. Typická součást silvestrovských oslav, dobrota na dvě tři kousnutí a zároveň bytostně česká tradice je dokonalá ve své jednoduchosti.

O značení turistických tras se v České republice stará Klub českých turistů. Značení pěších tras se věnuje víc než 1 700 dobrovolníků v téměř stovce značkařských obvodů, na které dohlíží krajské komise. Ty rozhodují o tom, kde budou vyznačeny nové trasy, a určují, na kterých úsecích je v daném roce potřeba obnovit staré značení. Každá pěší trasa se obnovuje každé tři roky. Také je nutné pečovat o cyklotrasy a lyžařské stezky.

Slyšeli jste někdy o Kinoautomatu? Multimediální projekt scénáristy a režiséra Radúze Činčery (17. června 1923, Brno – 28. ledna 1999, Praha) mohli diváci poprvé vidět v roce 1967 na světové výstavě EXPO ’67 v kanadském Montrealu. Pražská premiéra Kinoautomatu se konala v roce 1971 v kině Světozor.

Za nejvýznamnější objev české medicíny se považuje dělení krevních skupin, k němuž v r. 1907 dospěl Jan Janský.

Dalo by se říci, že Technická univerzita v Liberci je Mekkou nanotechnologií. Jednou z hlavních osobností, díky kterým své pozice na poli nanovláken nebo nanočástic dosáhla, je profesor Oldřich Jirsák. Ten se svým týmem roku 2003 objevil způsob, jak vyrábět nanovlákna ve velkém, průmyslovou cestou.

Hadrák, hadraplán, hadrolet, husí stehno, montgomerák, velouš, chroust, netopýr nebo splašený stan: tak se přezdívalo legendárnímu vozítku značky Velorex. Přezdívky jsou možná směšné, kultovní vozítko si ale výsměch rozhodně nezaslouží: mnoha lidem sloužilo jako normální dopravní prostředek a dodnes je oblíbeným sběratelským artiklem. O jeho popularitu se postaral také tříkolový Velorex ve filmu Vrchní, prchni! anebo čtyřkolový kousek v dětské komedii Ať žijí duchové!

Jsou vynálezy, které zazáří jako kometa a zase rychle zmizí. Jiné ale zůstávají a jejich obliba s lety neklesá. To je případ silonek, dámských punčoch a punčocháčů z umělých vláken, která v polovině 20. století nahradila drahé luxusní hedvábí. Za jejich zrodem stál vědec Otto Wichterle a zlínská firma Baťa.

Stačil rovný plácek, provaz, míč a pár ochotných hráčů, a zrodil se nohejbal. Hrát se začal už za první republiky, za druhé světové války vznikla první pravidla a od 60. let se konaly první organizované turnaje. Přibližně šedesát let od prvního zápasu vznikl Český nohejbalový svaz a záhy nohejbal objevil svět a svět objevil nohejbal.

Nekorunovaným králem jednoduchých stolních her pro děti je pexeso. Jde o ryze český vynález: hru, která procvičuje paměť a soustředění, vymyslel v roce 1965 redaktor nakladatelství Pressfoto Zdeněk Princ. Dodnes patří nejenom mezi nejoblíbenější stolní hry, ale mají ji rádi i sběratelé.

Vojenská muzea, památníky podél železné opony nebo fotografie z válečných oblastí: tam všude můžete vidět zvláštní ježaté útvary, svařené nebo snýtované z těžkých železných traverz. Jde o protitankové zátarasy zvané rozsocháč, mnohem častěji se ale setkáte s názvem ježek. Za druhé světové války je armády na všech frontách znaly pod názvem český ježek neboli czech hedgehog – jde totiž o vynález majora Františka Kašíka (26. března 1888, Polná – 18. září 1969, Praha).

Modurit zná téměř každý: plastická, polotuhá a snadno tvarovatelná modelovací hmota pro tvořivou práci dospělých i dětí, z níž se dá vyrobit téměř cokoliv. Málokdo ale ví, že jde o ryze český vynález, který vznikl na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Pro oslavu se vždycky najde důvod, říkají v závodu Drutep v Neštěmicích. Od roku 1952 vyrábějí prskavky nejrůznějších barev, tvarů a délek. Věřte nebo ne, je to jediná dílna na jejich výrobu nejenom u nás, ale v celé Evropě.

Malá elektrická pečicí mísa zvaná Remoska je ryze český vynález, který se používá už od roku 1957. Je skvělým řešením v kuchyních, kde chybí trouba, a například kuře upečené s bramborami v jedné misce patří k českým chalupářským a chatařským srdcovkám.

MyCello je unikátní violoncello, ve kterém se propojují tradiční a moderní prvky ve futuristickém vzhledu s technologii 3D tisku. Tiché elektrické violoncello na míru přesně podle představ zákazníků a za skvělou cenu vyvinula přerovská firma Sensio.

K objevu metody polarografie došlo mezi 9. a 10. únorem 1922. O dva roky později, v roce 1924, sestrojil Jaroslav Heyrovský se svým žákem Japoncem M. Shikatou polarograf – přístroj pro automatický záznam křivky závislosti proudu na napětí při elektrolýze roztoku vzorku. Dne 10. prosince 1959 obdržel Jaroslav Heyrovský za svůj objev polarografie Nobelu cenu. Až dosud je jediným českým přírodovědcem, kterému byla tato pocta udělena.

Vynálezce, grafik a spisovatel Alois Senefelder se narodil roku 1771 v Praze, kde jeho rodiče coby herci mnichovského dvorního divadla hostovali v dnešním Stavovském divadle. Všestranně nadaný a vynalézavý muž studoval práva, kromě toho ale také stihl hrát v divadle, psát texty a starat se o reklamu. Dobře znal problémy s včasným vytištěním divadelních her, not i plakátů, a hledal proto jiné možnosti levného a rychlého tisku. V roce 1797 Senefelder sestrojil první kamenotiskařský lis.

Josef Ressel (29. června 1793, Chrudim – 9. října 1857, Lublaň) se do dějin se zapsal vynálezem lodního šroubu, resp. jeho nejvhodnějšího umístění na lodi. Ač povoláním lesník, zařadil se Josef Ressel mezi přední průkopníky nového pohonu lodí, který nahradil kolesový mechanismus, nevhodný zejména pro plavbu na moři.

První zpráva o existenci českého velikána Járy Cimrmana se objevila 23. prosince 1966 v pořadu Československého rozhlasu Nealkoholická vinárna U pavouka autorů Zdeňka Svěráka a Jiřího Šebánka. Od té doby se fiktivní postava univerzálního českého génia stále vyvíjí. Cimrman má v české kultuře značný ohlas, jeho hry hraje Žižkovské divadlo Járy Cimrmana a inspiroval také řadu kuriózních turistických míst a památníků.

Prázdniny pod stanem? Pro ty, co jezdili nebo jezdí na tábory, celkem běžná věc, pro jiné zážitek vonící dobrodružstvím a romantikou. Pokaždé to ale tak být nemusí – třeba v roce 1913 na tábořišti u Pelíškova mostu na Sázavě. Právě tam vznikly první stany s podsadou.

Rolník z Rybitví, František Veverka, neměl žádné vyšší vzdělání, ale spolu se svým bratrancem kovářem, Václavem Veverkou, zdokonalili pluh tak, že dokázal půdu nejen obracet, ale i kypřit a drobit. Bratranci poprvé s ruchadlem orali v roce 1827 poblíž Lhoty pod Libočany na Královéhradecku. V Rybitví tuto událost připomíná unikátní pomník.

Nejznámějším produktem české chemie je proslulá plastická trhavina Semtex. Používá se jako komerční trhavina, při demolicích a pro vojenské účely. Semtex vydrží teploty od asi -40°C do 60°C a je voděvzdorný a známý i díky své špatné zjistitelnosti.

Podobně jako samotná patentka je známý obraz Dívka s patentkou. Pro svého přítele a dlouholetého mecenáše Jindřicha Waldese (2. července 1876 – květen 1941), majitele pražské firmy Koh–i–noor, jej v roce 1912 namaloval známý malíř František Kupka. Obraz stále visí ve vršovické kanceláři ředitele firmy, která patentky, špendlíky a další kovovou galanterii vyrábí dodnes.

Tým vědců a lékařů kolem chirurga Milana Krajíčka dal světu umělou cévu impregnovanou kolagenem – jednoduchou bílou trubičku, která denně zachraňuje tisíce životů.

Kostkový cukr se začal poprvé vyrábět v Dačicích – do roku 1841 se cukr prodával pouze ve velkých homolích. Na nápad vyrábět kostky cukru přivedla ředitele cukrovaru Jakuba Kryštova Rada jeho manželka, která se při sekání cukrové homole zranila. Pomník stojí v parčíku poblíž vysoké renesanční věže kostela sv. Vavřince.

Pravé či černé neštovice (variola) byly bolestivým virovým onemocněním, které se zpočátku projevovalo jako chřipka. Ve druhé fázi se objevily typické kožní projevy s hnisajícími vředy, které mohly zasáhnout i sliznice. I když na Evropském kontinentě skoncoval s touto zákeřnou nemocí Angličan Edward Jenner, ve světovém měřítku se podařilo pravé neštovice vymýtit českému epidemiologovi Karlu Raškovi.

Bleskosvod znamenal první praktické využití vědeckých poznatků o elektřině. Prokop Diviš začal experimentovat s elektřinou a v roce 1754 vztyčil v Příměticích 15 m (později 41,5 m) vysoký bleskosvod, který nazval machina meteorologica.

Movitá národní kulturní památka Kynžvartská daguerrotypie je zapsána na prestižní seznam světového kulturního dědictví UNESCO Paměť světa. Autor daroval snímek kancléři Metternichovi ještě před zveřejněním svého objevu. Snímek vznikl v roce 1839.

Slovo robot bylo poprvé v dějinách použito v roce 1920 ve hře R.U.R Karla Čapka. Je to nejznámější české slovo, které zdomácnělo ve všech světových jazycích.

Otto Wichterle (1913–1998) byl světově proslulý český vědec a vynálezce, který měl na kontě přibližně 150 vynálezů a patentů. Nejznámější z nich jsou měkké kontaktní čočky, které profesor Wichterle poprvé vyrobil u sebe doma o Vánocích roku 1961 na přístroji, sestaveném z dětské kovové stavebnice Merkur.

Jednou z věcí, kterou Češi dobyli svět, je tužka verzatilka. Vyrábí se od roku 1950 v Českých Budějovicích jako "mechanická padací tužka". Původně byl obal tužky dřevěný, ale v továrně Koh-i-noor Hardtmuth dřevo nahradili kovem.