Právní křivda a rod Schwarzenbergů
„Když chtěl pánbůh někoho potrestat, vrátil mu zámek,“ zní letitý bonmot
Karla Schwarzenberga. Sám bral restituce s nadhledem a říkal, že kdyby měl vypočítávat, kdy a kdo už rodině zkonfiskoval majetek, byla by to dlouhá řada. Zpět do rukou Schwarzenbergů se nakonec vrátila asi desetina původního rodového majetku, namátkou
zámky Orlík,
Čimelice a
Sedlec v sousedství známé
kutnohorské kostnice, tisíce hektarů lesů a zemědělské půdy, rybníky a také řada budov – například
zámeček Dřevíč nebo
dům v Praze, kde dnes sídlí
Knihovna Václava Havla. Co se rodu nevrátilo? Z pochopitelných důvodů třeba pozemky kolem
zámku Orlík, zatopené od 50. let
Orlickou přehradou, ale také
hrad Zvíkov či
zámky Hluboká,
Český Krumlov nebo
Třeboň; o ně rodina přišla speciálním zákonem Lex Schwarzenberg v roce 1947. Stát tehdy konfiskaci vysvětlil jednoduše: šlo o příliš velký majetek na to, aby ho vlastnil jeden člověk.
Návštěva u Sternbergů
Starobylému
rodu Šternberků / Sternbergů se naštěstí takový zákon vyhnul, a tak v restituci získali vedle asi 4000 hektarů pozemků také
hrady a zámky Český Šternberk, Jemniště, Zásmuky, Březinu a
Častolovice.
Výjimečný je hlavně
hrad Český Šternberk, který v roce 1241 jeho zakladatel Zdeslav z Divišova pojmenoval podle rodového erbu, osmicípé zlaté hvězdy. Od té doby se v jeho zdech vystřídalo na dvacet generací, kteří hrad s výjimkou několika desítek let od komunistického převratu a vyvlastnění až do jeho navrácení v roce 1992 vlastní téměř 800 let. Rodina tu dodnes občas žije a vy při prohlídce navštívíte nejenom útulně vybavené interiéry, ale také pracovnu hradního pána.
Na výlet k Lobkowiczům
Díky majetku vrácenému v restitucích získali
Lobkowiczové, tedy potomci různých větví rodu, nejenom řadu zámků, například v
Nelahozevsi, Bílině, Mělníce, Roudnici nad Labem, Hoříně, Vysokém Chlumci, Dolních Beřkovicích a
Křimicích, ale také
hrad Střekov u
Ústí nad Labem anebo
Lobkowiczký palác přímo v
areálu Pražského hradu. Kromě toho rod vlastní rozsáhlé lesní pozemky,
pivovar Lobkowicz ve Vysokém Chlumci, vinné sklepy a vinice. Na víno se tak můžete vypravit třeba do
zámeckých vinných sklepů na zámku v Mělníce nebo do
Lobkowiczkého zámeckého vinařství v Roudnici nad Labem.
Podoba rodového jména se ustálila teprve po první světové válce: rod pojmenovaný podle vsi Lobkovice u Mělníka se do té doby psal z Lobkowitz, tehdejší hlava rodiny Ferdinand Zdeněk v roce 1919 rozhodl, že místo německé varianty se rodina bude psát po staročesku Lobkowicz.
Výprava ke Kinským
Obavy, že staronoví majitelé udělají ze zámků nepřístupné pevnosti, se nevyplnily. Šlechtická sídla zůstala většinou otevřená a jsou na tom obvykle mnohem lépe než v době, kdy je potomci starých rodů přebírali od státu. Důkazem mohu být třeba sídla ve správě
rodu Kinských, jejichž rodové heslo zní Bůh, čest, vlast a v erbu mají tři vlčí zuby. Na výlet ke Kinským se můžete vydat na řadu míst, od
zámku Karlova Koruna v
Chlumci nad Cidlinou přes empírový
Nový zámek v Kostelci nad Orlicí (jímž několikrát v roce provází návštěvníky osobně jeho majitel) až po
hrad Kost. Kinští v restitucích získali asi 15 000 hektarů půdy a také vzorně pečují o
zámek ve Žďáru nad Sázavou, který láká na spoustu akcí nebo na prohlídky obdivovaného
Muzea nové generace a
Galerie Kinských.
Další výlety na soukromé hrady a zámky
Víte, že až pojedete na výlet na
hrad Kokořín, pojedete na návštěvu k potomkům
rodiny Špačků? A že dokonce obrazy v interiérech a socha na nádvoří zpodobňují členy rodiny? Právě tak na
vodním zámku Blatná je doma
rodina Hildprandtů a renesančně-barokní
zámek Doudleby nad Orlicí s unikátní sgrafitovou výzdobou fasád vlastní s výjimkou let 1948–1993 nepřetržitě
rod Bubnů z Litic.
Rodu Mensdorf-Pouilly byl vrácen empírový
zámek v Boskovicích,
Kolowratové pak získali zpět například
zámky v Rychnově nad Kněžnou,
lovecký zámeček Diana u Rozvadova, zámky v
Černíkovicích,
Týnci u Klatov a
lovecký zámeček v Černé Vodě. Kromě budov získali představitelé rodu také 12 000 hektarů lesů a zemědělské půdy.
Někdy staronoví majitelé pochopili bonmot Karla Schwarenberga po svém a vrácené zámky prodali. Z ruky do ruky tak už několikrát přešel půvabný renesanční
zámek Radim, všichni majitelé se mu ale shodně pokoušeli vrátit jeho původní tvář. O výsledku jejich snah se můžete přesvědčit na vlastní oči. Úžasnou proměnou prošel rokokový
zámek v Nových Hradech, který Čerychové prodali rodině Kučerových, i
zámek v Novém Městě nad Metují, vrácený rodině potomků textilních průmyslníků Bartoňů z Dobenína. Ten by podle posledních informací měl být právě nyní na prodej.
Kde to drhne?
Některé spory o restituce šlechtických majetků se vlečou už tři desetiletí.Mezi sídla vydaná v restituci původním majitelům patří také zámek Dobříš. Společně se 17 tisíci hektarů půdy jej získala rodina Colloredo-Mansfeldů, jejichž předkové do Čech přišli v době třicetileté války. Stejný rod po sametové revoluci nakrátko získal zámek a panství Opočno, pak jim ale byl zámek opět odebrán a soudní pře se táhnou dodnes.- Nekonečné soudy provázejí vrácení rozsáhlého majetku v severovýchodních Čechách rodu Des Fours Walderode, především jde o zámek Hrubý Rohozec na Turnovsku. Rozhodnutí zatím nepadlo.
O vrácení majetku, mimo jiné Lednicko-valtického areálu, dlouho usilovali i Lichtenštejnové, vládnoucí rod v Lichtenštejnsku.- Až k Ústavnímu soudu se také dostal spor, v němž hrála důležitou roli otázka československého občanství hraběte Huga Salma. Rodina, která byla do druhé světové války jedním z nejzámožnějších rodů na Blanensku, se v restituci pokoušela získat zpět šest tisíc hektarů pozemků, lesů a zámek v Rájci nad Svitavou.