Den upálení mistra Jana Husa – poznejte místa, která jsou s mistrem Janem spojena

První církevní muzeum na Vysočině i v Královéhradecké diecézi je umístěno v půdních prostorách a na ochozech nad hlavní lodí chrámu Nanebevzetí Panny Marie, který nabízí prohlídkovou trasu s památnými obrazy, plastikami, vzácnými liturgickými předměty, hudebními nástroji, ale i vybavený byt zvoníka.

Původně gotický rodný domek Mistra Jana v Husinci je od roku 1873 oficiálně přístupný. Velkou rekonstrukcí prošel v roce 2015. Připraveno je zde mnoho nových expozic, návštěvníci a turisté se mohou do hlouby seznámit se životem a dílem Mistra Jana Husa pomocí moderní multimediální expozice.

Ve skalách pod Kopicovým statkem, Jirošovou rychtou, vytvořil tehdejší majitel a lidový umělec Vojtěch Kopic galerii skalních reliéfů především z české historie.

Dům kazatele vznikl jako obytný objekt pro kazatele působícího při pražské Betlémské kapli a je dáván do souvislosti s osobností mistra Jana Husa, který v kapli kázal v letech 1402 – 1413.

Pomník je jedním z nejvýznamnějších secesně symbolistních děl českého monumentálního sochařství, stojí od roku 1915 na Staroměstském náměstí. Autorem sochy je Ladislav Šaloun. Dílo bylo odhaleno u příležitosti 500. výročí Husova upálení.

Původně farní kostel sv. Jana Křtitele, nejstarší dochovaná gotická sakrální architektura ve městě, pozměněná renesanční přístavbou věže a raně-barokní přestavbou v 17.století. Kostel od roku 1920 spravuje husitská církev.

Návštěvníci obce Husinec mají možnost prohlédnout si Centrum Mistra Jana Husa, které bylo prohlášeno za kulturní památku. Jedná se o objekty tří měšťanských domů, stodoly a provozní budovy. Celý areál je určen pro kulturně vzdělávací účely.

Seznamte se s historií hrádku a zdejšího pobytu mistra Jana Husa zábavnou komiksovou formou. Okolo pevnůstky totiž vede naučná stezka určena všem věkovým kategoriím, kterou společně s historiky komiksová autorka Klára Smolíková. Součástí jsou také hravé prvky pro nejmenší.

Největší viklan v České republice je dlouhý 4 m, široký 2,5 m a vysoký 2,7 m. Nachází se nad Žemličkovou Lhotou na Petrovicku. Podle místní legendy z mohutného viklanu kázal mistr Jan Hus.

Historie města je neodmyslitelně spjata s významnou kapitolou evropských dějin – husitstvím. V roce 1420 zde husité pod vedením Jana Žižky založili opevněné vojenské ležení, odkud podnikali své válečné výpravy.

Hrad Krakovec je ukázkou vrcholné gotické architektury. Krakovci bylo také souzeno, aby se stal posledním útočištěm mistra J. Husa, když byl prohlášen za kacíře a vypuzen z Prahy. Natáčely se zde scény z filmu Ať žijí duchové.

Jednou z nejvýznamnějších památek pozdní gotiky v českých městech je radnice v jihočeském Táboře. Sály radnice dnes slouží Husitskému muzeu, které zde nabízí prohlídku stálých expozic týkajících se husitství, v přízemí budovy je vstup do sítě podzemních chodeb.

Jihovýchodně od Tábora na levém břehu Kozského potoka leží zřícenina gotického hradu Kozí Hrádek, který je nejpamátnějším hradem Táborska. V roce 1962 byl prohlášen za národní kulturní památku, a to díky spojitosti se životem církevního reformátora Jana Husa.

Svojkovský hrad pochází zřejmě ze začátku 14. století. Byl postaven na 20 metrů vysokém kuželovitém vrchu v údolí pod svojkovským skalním masivem. Skalní hrad Svojkov naleznete na okraji stejnojmenné obce, asi 2 km jižně od Sloupu v Čechách.

Pro děti z prvního stupně vytvořilo Husitské muzeum v Táboře naučný program, který se odehrává přímo na zřícenině Kozí hrádek a na naučné stezce.

Většina místních jmen s koncovkou -ice je odvozena z osobních jmen. Bernartice byly jistě původně vsí lidí Bernartových. Dodnes však není jisté, který Bernart byl ten pravý. První historická zmínka o obci pochází z roku 1251, přičemž osada tu s velkou pravděpodobností stála už mnohem dříve.

Slavná kaple, ve které kázal Mistr Jan Hus a která byla roku 1786 zbořena, aby mohla být podle původních plánů v roce 1954 opět postavena. Betlémská kaple je národní kulturní památkou a prvním kazatelským chrámem v Evropě.

Kostel Matky boží před Týnem patří mezi nejvýznamnější pražské kostely. Původní románský kostel patřil ke špitálu kupců v dnešním Ungeltu. Na jeho místě byl ve 13. stol. postaven raně gotický kostel. Za husitských časů býval kostel hlavní baštou husitů.

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.

Malebné městečko Jistebnice leží přibližně 12 kilometrů severozápadním směrem od Tábora. Do českých dějin se zapsalo jako naleziště Jistebnického kancionálu, což je zpěvník s prvním záznamem slavného husitského chorálu Kdož sú boží bojovníci.

Zbytky hradu Hus stojí na strmém ostrohu nad řekou Blanicí ve svahu Panského vrchu (835 m) asi 8 km jihozápadně od Prachatic. Nejstarší písemná zpráva o hradu pochází z roku 1341, kdy král Jan Lucemburský zde povolil vystavět hrad na ochranu nově zakládaných vsí na odlesněné půdě.

Husova cesta je poutní stezka z Prahy do Kostnice o celkové délce 800 km. Trasa začíná v Praze, pokračuje přes hrad Krakovec, dále prochází venkovskou krajinou západních Čech až na česko-německou hranici. Od prvního německého města Bärnau pak stezka pokračuje přes Norimberk a Ulm až do Kostnice.