Znáte pět letních bytů prezidenta Masaryka?

Léto 1919: Koloděje

První poválečné léto trávili Masarykovi v barokním zámku v Kolodějích, který byl krátce předtím zkonfiskován Lichtenštejnům. Bývalá tvrz ve středověku střežila cestu z Prahy na Moravu, později byla přestavěná na zámek a dnes byste ji našli na území městské části Praha-Koloděje u východního okraje hlavního města. Tomáš Garrigue Masaryk jezdíval na koni na projížďky do okolí, například do Běchovic, Klánovic, Šestajovic a Sibřiny, nechal si upravit část budovy a dokonce tu roku 1919 s rodinou trávil Vánoce, ale záhy Koloděje opustil.

Zámek pak koupili noví majitelé, v druhé polovině 20. století jej využívala vláda. Po sametové revoluci se tu domlouvala například kupónová privatizace a rozdělení Československa, tečkou za státní službou byla pro Koloděje zasedání české vlády v letech 2006 a 2007. Zámek se poté na základě soudního rozhodnutí vrátil původním majitelům a ti jej prodali dál. Dnes není přístupný pro veřejnost.
 

Léta 1920 a 1921: Hluboš

Druhým letním prvorepublikovým prezidentským sídlem se stal zámeček Hluboš, tři sta let staré pseudorenesanční sídlo s anglickým parkem na Příbramsku, které pro Masaryka za 4 000 Kč pronajala od knížete Oettingena prezidentská kancelář. Masarykovým sloužil v letech 1920 a 1921, ale ani tady se V.I.P. host dlouho nezdržel. TGM tu onemocněl, zámek musel předčasně opustit a po uzdravení se usadil v Lánech.

Lesk časů první republiky na Hluboši se zámku snaží vrátit jeho nová majitelka, která zámek zakoupila a zahájila v listopadu 2020 obnovu zámeckého areálu. Má v plánu trvalé zpřístupnění veřejnosti a otevření zámeckých zahrad. Navštívit zde můžete kapli pro nedělní duchovní setkávání. Podrobný aktuální program na zámku najdete na webových stránkách či facebookovém profilu zámku Hluboš.
 

Léta 1921 až 1937: Lány

S prezidentem T. G. Masarykem si spojujeme zejména zámek v Lánech, i když se oficiálním sídlem stal až v roce 1921. V nabídce Lány nebyly samy, prezidentským letním sídlem se mohly stát také zámek ve Smečně nebo zámek v Brandýse nad Labem. Lány se ale Masarykovi líbily nejvíc a okolní krajina mu možná připomínala rodnou jižní Moravu, kdoví? Výběr vyhovoval i prezidentské kanceláři, a to i kvůli blízkosti Prahy a příhodnému železničnímu a silničnímu spojení.

Každopádně TGM se tu usadil na řadu let a v Lánech zůstal i po své abdikaci až do konce života. První československý prezident zemřel 14. září 1937 a dle svého přání byl pochován na místním hřbitově společně s manželkou, syn Jan sem byl uložen roku 1948. Život prezidenta Masaryka v Lánech dnes připomíná muzeum; dozvíte se tu zajímavosti z Masarykova soukromí i o jeho působení za první světové války. Částečně přístupná je obora a zámecká zahrada se skleníkem. Ten podobně jako lánský zámek upravil architekt Jože Plečnik, který pro Masaryka přestavěl i Pražský hrad.
 

Další zajímavosti o Masarykových letních bytech 

• Ani Lány nebyly posledním „letním bytem“, v letech 1924–1933 Masaryk celkem šestkrát navštívil zámek Židlochovice. Přijížděl většinou na tři týdny až jeden měsíc, někdy v doprovodu dcery Alice nebo syna Jana, jindy i s vnuky. Podobně jako v Kolodějích i tady často jezdíval po okolí na svém koni Hektorovi. Masarykovy pobyty připomíná pamětní deska u vstupu do zámeckého parku, zámek slouží Lesnímu závodu Židlochovice a nabízí ubytování a konferenční služby.
• Dalším místem, kam Masaryk jezdíval každé léto s rodinou, byl zámek ve slovenských Topoľčiankach. V letech 1923 až 1933 tu z každého léta trávíval obvykle pět týdnů, občas za ním přijížděla dcera Olga s rodinou.
• Na zámku v Hluboši v roce 1937 herec a režisér Hugo Haas natočil film Děvčata, nedejte se, nenáročnou veselohru ze školního prostředí s Adinou Mandlovou. Zámek ve filmu představoval dívčí penzionát. Filmaři se do Hluboše vrátili v letech 2005–2008, kdy se tu natáčel seriál Pojišťovna štěstí.
• Anglický park u zámku Hluboš prý představoval jednu z nejstarších botanických zahrad ve střední Evropě a možná nejstarší botanickou zahradu v českých zemích. Jako první zde byly vysazeny některé stromy dovezené z Ameriky nebo z Číny, například ginkgo biloba, cedr libanonský, jalovec virginský či jedlovec kanadský.