ÚvodAktualityLetošní maximum na Mapě republiky v Krkonoších bylo 9,5 m
Zimní sporty

Letošní maximum na Mapě republiky v Krkonoších bylo 9,5 m

  • 17. dubna 2020
Místní znalci i odborníci se shodují na tom, že množství sněhu, které v průběhu zimy v Krkonoších – zejména v nižších částech hor – napadlo, bylo nebývale malé. I přesto na tradičním sněhovém poli Mapa republiky, které pracovníci Správy KRNAP řadu let sledují, naměřili 8. dubna 2020 maximální výšku sněhové pokrývky 9,5 m. Množství uloženého sněhu v této sledované lokalitě tedy odpovídá mírnému podprůměru posledních let. Svůj charakteristický tvar připomínající prvorepublikové Československo místo ještě nemá.
Mapa republikySněhové pole na svahu Studniční hory, které roztává v Krkonoších jako poslední, připomíná svým tvarem bývalou Československou republiku. Lokalitu zkoumá Správa KRNAP za pomoci moderní technologie GPS už dvacátým rokem. Cílem výzkumu je pochopit, jak sněhová pokrývka ovlivňuje mikroklima v závětrné oblasti Studniční hory.

Letošní průběh zimy byl opravdu nezvyklý s velmi malým množstvím dnů, kdy sněžilo. Při prvním letošním měření sněhu 24. ledna přitom byla naměřená výška sněhu 5,3 m. Po posledním velkém sněžení v březnu pak mocnost sněhové vrstvy výrazně stoupla. Pro srtovnání – v loňském roce bylo 20. března na místě naměřeno 14,54 metru sněhu a šlo o třetí nejvyšší naměřenou vrstvu za dvacet let.
 

Nejdřívé odtává "Podkarpatská Rus", poslední jsou "střední Čechy"

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, který odtává nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéleKrkonoších. Důvodem je modelace terénu a větrné proudy anemo-orografického systému Bílého Labe, které zde pravidelně ukládají obrovská množství sněhu. Sněhová vrstva pak dosahuje mnohametrové výšky. Jak sněhové pole odtává, ztrácí postupně tvar prvorepublikového Československa s Podkarpatskou Rusí, posléze odtává Slovensko, až nakonec zůstávají střední Čechy. Charakteristického tvaru sněhového pole si za první republiky všimli turisté a začali mu přezdívat Mapa republiky. Protože se dnes nachází v I. zóně národního parku, pěšky se přímo k ní návštěvník hor nepodívá.

Dobře viditelná je ale od Chalupy na Rozcestí nebo z cesty mezi Výrovkou a Památníkem obětem hor v sedle mezi Luční a Studniční horou. Díky svému charakteristickému tvaru a barvě je vidět i z dalekého Podkrkonoší.
Böhnischovy boudy v Krkonoších Ubytování

Böhnischovy boudy v Krkonoších

Nejrozsáhlejší, k jihu vystavené luční enklávy jsou vysunuty na svazích krkonošských rozsoch, spadajících příkře do podhůří. Ve středních Krkonoších mezi ně patří především louky a pastviny Bönischových Bud na svahu Jeleního vrchu nad Černým Dolem.

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor Příroda

Krkonošský národní park – kouzelná příroda českých nejvyšších hor

Krkonoše jsou nejvyšším pohořím České republiky a patří také k nejstudenějším místům u nás. 17. května roku 1963 tu byl díky výjimečným přírodním hodnotám, rozmanité krajině a bohaté historii založen nejstarší český národní park.

Harrachovy kameny v Krkonoších Příroda

Harrachovy kameny v Krkonoších

Harrachovy kameny (1421 m. n. m.) se nacházejí mezi masivem Kotle a Vrbatovým návrším. Zajímavostí tohoto vrcholu je, že se jedná o 10. nejvyšší místo Krkonoš. Z vrcholové partie, která je tvořena žulovými skalami se nabízí panoramatické výhledy.

Modrý Důl v Krkonoších – horská osada pod Studniční horou Příroda

Modrý Důl v Krkonoších – horská osada pod Studniční horou

Horská osada Modrý důl, jedno z nejvýše položených osídlených míst v Čechách, leží na svazích stejnojmenného ledovcového údolí v centrální části Krkonoš. Severní strana údolí je vymezena strmými, částečně lavinovými svahy Studniční hory, třetího nejvyššího vrcholu Čech.

Mapa republiky v Krkonoších – místo, kde je nejvíce sněhu

Mapa republiky v Krkonoších – místo, kde je nejvíce sněhu

Mapou republiky je nazýváno sněhové pole na jižním svahu Studniční hory. Přestože leží na jižním svahu, které obvykle odtávají nejdříve, sníh zde zůstává prakticky nejdéle v Krkonoších. Místo dostalo název podle svého tvaru – připomíná prvorepublikovou mapu Československa s Podkarpatskou Rusí.

Další aktuality

Už ho nesou: Trutnovské dračí slavnosti se blíží!

Devatenáctý ročník originálních slavností, jejichž organizátoři se snaží oživit pověst o zabití draka a založení města Trutnova, vypukne už v pátek 3. května 2024 na Krakonošově náměstí. Městské dračí slavnosti s neobvyklým názvem „Už ho nesou!“ se konají vždy začátkem máje a nabízejí všem generacím zcela nevšední zážitky spojené s poznáním krásné trutnovské mytologie. Letošní motto zní Tisíc let brněnského draka.
Zážitky, Královéhradecký kraj

Česko mezi řádky: Divá Bára, Vestec a Božena Němcová

Výlety s Boženou Němcovou (1820–1862), nejslavnější spisovatelkou národního obrození, většinou míří do Babiččina údolí, dějiště jejího nejznámějšího díla Babička. K nejoblíbenějším a nejčtenějším dílům patří také povídka Divá Bára. Ta se ale odehrává jinde: pojďte odhalit její tajemství s Kudy z nudy!
Kultura, Královéhradecký kraj

Na skok přes hranice: 10 + 1 tip pro výlet do Orlických hor a do Kladska

Pojďte s Kudy z nudy objevovat krásy Orlických hor! V dosud neobjeveném přírodním ráji se bude líbit všem: milovníkům rozhleden, dalekých výhledů i nejrůznějších historických i technických památek. A protože se budeme pohybovat v horách a údolích, kudy prochází česko-polská hranice, podíváme se i k sousedům.
Letní sporty, Královéhradecký kraj

Do Babiččina údolí se vypravte na Ratibořické ovčácké slavnosti

V sobotu 27. dubna 2024 se v Babiččině údolí budou konat Ratibořické ovčácké slavnosti, které připomenou letošní Den Země. Můžete se těšit na ukázku pastvy ovcí a práce pasteveckého psa, ochutnávku ovčích a kozích sýrů, folklórní vystoupení a tradiční řemeslníky. Součástí slavností je prodejní jarmark a dílničky pro děti. Akce se koná za každého počasí.
Životní styl, Královéhradecký kraj

Skvosty našich národních parků: 50 nejkrásnějších míst, která navštívit v Krkonoších

Kouzelné hory, kterým vládne bájný Krakonoš, jsou ostrovem tundry uprostřed Evropy. Oproti evropským velikánům je naše skromné pohoří unikátní mozaikou horských ekosystémů. Svahy hor osídlují horské lesy a louky, horní partie plochých hřebenů porůstá borovice kleč, alpínské trávníky a rašelinná společenstva. Díky své výjimečnosti a krajinnou hodnotu bylo toto horské území o rozloze 385 km² vyhlášeno v roce 1963 národním parkem.
Příroda, Královéhradecký kraj

Ochutnejte tradiční krkonošské pokrmy

Kyselo, kucmoch, sejkory, houbový kuba nebo zelníky… to jsou tradiční pokrmy Krkonoš. Hospodyňky si ve zdejším kraji musely vystačit se skromnými potravinami, jako je zelí, brambory, houby, čerstvé bylinky a luštěniny. Jestliže se chystáte do našich nejvyšších hor na výlet nebo dovolenou, určitě nějaký ten tradiční pokrm vyzkoušejte. Budete překvapeni, jak nápaditě uměli naši předci zpracovat to málo, co v Krkonoších vyrostlo na poli nebo v lese. Kam se za krajovými specialitami vypravit vám poradí Kudy z nudy.
Gurmánská turistika, Královéhradecký kraj

Krkonoše, Broumovsko nebo Orlické hory: poznejte 7 oblastí Královéhradeckého kraje

Královéhradecký kraj je rozdělen na celkem 7 turistických oblastí. Některé jsou notoricky známé, jiné je třeba objevit. Patří sem Krkonoše, Podkrkonoší, Český ráj, Hradecko, Kladské pomezí, Broumovsko a Orlické hory a Podorlicko. Každá z těchto oblastí nabízí mnoho zážitků, památek a přírodních krás, kam se jet podívat a odpočinout si. Kudy z nudy vám představí 7 atraktivních míst – za každou oblast jednu, která rozhodně stojí za návštěvu!
Příroda, Královéhradecký kraj

Neobjevené skvosty: 10 tipů z regionu Královéhradecký kraj

Málo navštěvovaná a přesto úchvatná místa nabízí i Královéhradecký kraj. Objevte historii lyžování v muzeu v Dolní Branné, unikátní kostely v okolí Broumova, postavené podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce, třeba dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie, Museum bednářství Jaroslava Tománka a krásu nerostů z celého světa v Galerii minerálů ve Dvoře Králové nad Labem. Vydejte se na výlet zpět do dob císaře Josefa II. při prohlídce podzemních chodeb pevnosti Josefov, navštivte rozhlednu na Feistově kopci anebo Rychnov nad Kněžnou, kam Karel Poláček umístil děj své knížky Bylo nás pět. Prohlédněte si Poláčkův památník i sochu pěti malých dobrodruhů!
Kultura, Královéhradecký kraj