Úvod > Aktuality > Legenda jménem Mariánská Týnice
Památky

Legenda jménem Mariánská Týnice

  • Vydáno21. srpna 2019
Krajině Kralovicka vévodí červenobílá majestátní budova s impozantní kopulí, stojící na mírném návrší: Mariánská Týnice, sídlo Muzea a galerie severního Plzeňska. Její osud je neuvěřitelný: Santiniho velkoryse rozvržený barokní areál se napřed proměnil v ruinu na odstřel, ale během posledních desetiletí znovu povstal ze zapomnění a nyní se dokonce dostavuje podle původních plánů.
Překrásný barokní areál v Mariánské Týnici s poutním kostelem, ambity a proboštstvím nechal na návrší nad Kralovicemi postavit opat plaského cisterciáckého kláštera Eugen Tyttl podle projektu mistra české barokní gotiky Jana Blažeje Santiniho. Santiniho plány byly skvělé a smělé, ovšem stavba se protáhla na více než půl století. Pro Metternichy, vládnoucí na plaském panství po zrušení kláštera za josefínských reforem, nebyla Mariánská Týnice nijak zajímavá. O její údržbu se příliš nestarali a bývalý klášter zvolna chátral.
 

Zázrak se zříceným chrámem

Na začátku 20. století se o Mariánské Týnici psalo jako o obrazu zármutku a zmaru: chrám zůstal opuštěný a jen budova proboštství prý sloužila za panskou hájovnu, v tichých celách mnichů hnízdili ptáci, refektář se proměnil v sýpku a nádherně malované ambity rajského dvora se staly skladištěm obilí, sena a slámy. A to tehdy ještě nikdo netušil, že v roce 1920 se zbortí chrámová kupole a část kleneb.

Od poloviny 20. století v Mariánské Týnici sídlí dnešní Muzeum a galerie severního Plzeňska. Rekonstrukce se začala chystat již v sedmdesátých letech, zázračnou proměnou však Mariánská Týnice prošla až v na přelomu tisíciletí. Ze zdevastované ruiny se stala obdivovaná památka, jedna z nejkrásnějších na Plzeňsku. Za vidění nestojí jen překrásná barokní architektura či rajský dvůr s ambity, skvělé místo k odpočinku a tichému zamyšlení, ale i muzejní expozice, věnované historii severního Plzeňska, národopisu, vývoji tradičních řemesel a zemědělství na venkově. Že i litinová kamna mohou být obdivuhodným uměleckým dílem dokládá expozice plaského železářství a litiny. Další lákadla představují tvůrčí dílny, koncerty nejen klasické hudby, přednášky, besedy a krátkodobé výstavy.
 

Dostavba barokního skvostu

Nová kupole byla nad chrámem Zvěstování Panny Marie vztyčena teprve v roce 2005, stejnou metodou a ze stejného materiálu jako kdysi za Jana Blažeje Santiniho. Až budete stát pod ní a hledět vzhůru k lucerně, nad vámi bude téměř šedesát metrů vysoký prostor – zkrátka tolik, že by se sem téměř vešla celá Petřínská rozhlednaPraze.

Z původního vybavení kostela se dochovalo jen málo, například rokokový oltář, opatské křeslo Eugena Tyttla, iluzivní architektonická kulisa hlavního oltáře se čtyřmi iluzivně malovanými figurami řádových patronů cisterciáků a čtyři malované kartuše; výmalba kupole je nová.

Obnovu poutního místa symbolicky završí dostavba východního ambitu, na který plaským cisterciákům chyběl v 18. století čas i finance. Dokončení Mariánské Týnice zahrnuje kromě druhého ambitu také obnovu tří mariánských kaplí a uzavření východního ambitového dvora; vznikne tak zázemí pro další kulturní a společenské aktivity zdejšího Centra baroka. S dokončením stavby se počítá patrně v roce 2020, symbolicky sto let po zřícení kupole.
 

Třikrát Santini

Dostavba Mariánské Týnice začala slavnostním poklepáním na základní kámen loni na jaře. Staví se ze speciálně vyrobených ručně pálených cihel a podle původních technologií, jen s využitím dnešního nářadí a zkušeností – a samozřejmě s úctou i respektem k Santiniho architektuře.

Otvíracích dob Muzeua v Mariánské Týnici se dostavba dotkne jen nepatrně, takže se denně mimo pondělí můžete přijet podívat například na expozici Baroko a jeho svět. Santiniho stavby na Plzeňsku, zejména pak na území někdejšího plaského kláštera, tu jsou představeny ve formě atraktivních modelů.

Stavbě Mariánské Týnice u Santiniho časově i myšlenkově předcházel projekt kostela Panny Marie Matky ustavičné pomoci a sv. Kajetána, zvaného U Kajetánů v Nerudově ulici v Praze. Naopak týnický projekt s centrálním půdorysným schématem architekt lehce využil u dalších staveb, a to zejména u kostela sv. Václava ve Zvoli a poutního kostela Jména Panny Marie ve Křtinách.
Barokní cyklotrasy na Plzeňsku

Barokní cyklotrasy na Plzeňsku

Barokní cyklotrasy na severním Plzeňsku se klikatí malebnou krajinou Plzeňského kraje. Po krásách přírodního a kulturního charakteru si můžete odpočinout u deseti barokních odpočívadel, která jsou zasazena do krajiny. Středobodem cyklotras jsou Plasy, kde začínají tři okruhy s různou obtížností.

Naučná stezka cesta jediného boha Potvorov – Mariánská Týnice

Naučná stezka cesta jediného boha Potvorov – Mariánská Týnice

Hlavním motivem celé stezky je křesťanství, seznamuje návštěvníky s dějinami křesťanství, rytířských a mnišských řádů. Stezka začíná v Potvorově, odtud vede přes Bílov a Červenou horu až do Mariánské Týnice.

Mariánská Týnice – Muzeum a galerie severního Plzeňska

Mariánská Týnice – Muzeum a galerie severního Plzeňska

Mariánská Týnice u Kralovic patří ke skvostům barokní architektury západních Čech. Někdejší poutní místo bývalého cisterciáckého kláštera je sídlem Muzea a galerie severního Plzeňska. Areál, který je od roku 2018 na seznamu národních kulturních památek, je v majetku Plzeňského kraje.

Svatojakubská stezka v České republice – přehled všech tras

Svatojakubská stezka v České republice – přehled všech tras

V českých krajích České republiky vede několik tras Svatojakubských cest, které navazují na trasy Svatojakubských cest v Německu a Rakousku. Trasy vedou přes Prahu, Plzeň, Klatovy, Český Krumlov, Brno, Mikulov, Olomouc a Velehrad.

Další aktuality

Za tajemstvím Popelčina střevíčku se vydejte na Švihov

Hrad Švihov láká od května opět všechny milovníky pohádek. Ti si mohou prohlédnout okruh věnovaný Popelce, která na švihovském hradě bydlela ve filmu Tři oříšky pro Popelku. Okruh je individuální, lze jej tedy navštívit samostatně bez časového omezení. Expozice je umístěna v Bílé baště, která má samostatný vchod přímo z velkého hradního nádvoří.
Plzeňský kraj | Památky

Počasí navzdory: Běžky nebo pěšky v Plzeňském kraji

V létě nebo v zimě? Na lyžích nebo po svých? To je jen na vás. Podívejte se na trasy, které doporučuje Plzeňský kraj a udělejte si výlet třeba na Padrťské rybníky, k pramenům Vltavy nebo na Poledník.
Plzeňský kraj | Letní sporty

Treffpunkt přiváží Bavorsko do Plzně!

Tápete, kam se vydat na konci dubna na výlet anebo se pustit do poznávání nových míst? Chcete si užít tradiční i neotřelé akce? Vyražte do Plzně! Od 25. dubna do 27. dubna 2024 se v západočeské metropoli koná česko-bavorský festival Treffpunkt. Těšte se na hudbu mnoha žánrů – od tradiční české i bavorské dechovky přes rock’n’roll či flétnový koncert. Vstup je již tradičně zdarma!
Plzeňský kraj | Zážitky

Neobjevené skvosty: 10 tipů z regionu Plzeňský kraj

Objevujte Plzeň, její okolí a všechny kouty Plzeňského kraje! Nádhernou přírodu, dosud neobjevené památky a aktivní odpočinek nabízejí Atommuzem v Brdech, Muzeum Františka Křižíka v Plánici, Centrum Caolinum v Nevřeni s unikátním kaolinovým dolem, zámky Nebílovy či Červené Poříčí anebo rozhlednu Krkavec, která nabízí netradiční výhled, bistro i ubytování. Objevujte na svých výletech dosud neobjevené krásy architektury a umění, navštivte obnovenou novogotickou jízdárnu ve Světcích u Tachova nebo nově přístupný zámek Týnec u Klatov.
Plzeňský kraj | Zážitky

Kempování v Česku: 10 tipů, kam do kempu v Plzeňském kraji

Patříte k milovníkům volného pohybu v přírodě, ke kterému patří i kempování? Naplánujte si dovolenou v těch nejlepších kempech Plzeňského kraje. Ve výběru portálu Kudy z nudy najdete útulné chatky, luxusní apartmány, vodáckou klasiku na Berounce i rodinné kempy u rybníků a koupališť. Letošní léto v kempu bude nezapomenutelné!
Plzeňský kraj | Ubytování

Tipy na výlety za Černíny: poznejte rod pánů z Chudenic!

Černínové z Chudenic patří mezi nejstarší šlechtické rody. První historicky doložený člen rodu se v písemných pramenech objevuje ve 12. století a jeho potomci nesou jméno Černínů dodnes. Ačkoliv do 16. století nebyl rod nijak bohatý ani významný, v pozdějších generacích zbohatl a stal se velmi vlivným. Objevte stopy tohoto šlechtického rodu výletem na nějaké zajímavé místo – hrad, zámek nebo park.
Plzeňský kraj | Památky

Hrad Kašperk je v dubnu přístupný každý víkend

Hrad Kašperk na Šumavě se od dubna opět otevřel turistům. Zatím pouze o sobotách a nedělích, od května pak bude přístupný téměř po celý týden. Prohlídky probíhají v dubnu samostatně, bez průvodce. I tak ale zjistíte, jak se v 14. a 15. století na hradech žilo nebo jak se ve středověku hrady stavěly.
Plzeňský kraj | Památky

Proslulý Loosův interiér bytu Huga Semlera můžete navštívit naposledy před rekonstrukcí

Světoznámý architekt Adolf Loos navrhl počátkem 20. století v Plzni několik bytových interiérů. Dnes jsou návštěvníkům pravidelně zpřístupněny čtyři z nich na třech prohlídkových trasách Adolf Loos Plzeň. O víkendu 20. a 21. dubna budete moci zavítat naposledy do doposud nerekonstruovaného interiéru v bývalém domě Huga Semlera na Klatovské 19.
Plzeňský kraj | Památky