Poznejte Klementinum: nejkrásnější knihovnu světa, Astronomickou věž a miliony knih

Rozsáhlý areál Klementina na Starém Městě v Praze najdete snadno: leží na trase Královské stezky, která prochází Karlovou ulicí. Hlavní průčelí je obrácené do Mariánského náměstí, kde sídlí také Městská knihovna a Magistrát hlavního města Prahy, jen pár kroků od Klementina je Staroměstské náměstí a Karlův most. Zkrátka když jezuité vybírali místo pro novu kolej, nemohli si vybrat lépe.

Velkoryse rozvrženému Klementinu vládne baroko, ostatně většina budov vznikla v 17. a 18. století. Areál využívala Karlova univerzita, dnes v něm sídlí Národní knihovna; do komplexu jsou začleněné i dva kostely, kostel Nejsvětějšího Salvátora a katedrála svatého Klimenta, a Vlašská kaple.

Prohlídková trasa Klementina: Astronomická věž a Barokní knihovna

Jedinečná Barokní prohlídková trasa (přístupná od roku 2023 po velké rekonstrukci) vás zavede do části někdejší jezuitské koleje Klementina a na 68 metrů vysokou Astronomickou věž a v původní pracovně observatoře si prohlédnete dobové astronomické, geofyzikální a meteorologické přístroje z 19. století. V severním křídle klementinského komplex nahlédnete do Barokní knihovny s freskovou výzdobou a sbírkou geografických a astronomických glóbů. Knihovna v Klementinu se označuje za nejkrásnější knihovní sál na světě. Místnost zdobí fresky na téma věda a umění. Nechybí soubor cizojazyčné tištěné teologické literatury – fond knihovny zahrnuje 27 tisíc svazků. Z důvodu zachování stálé teploty a vlhkosti je návštěvníkům do sálu umožněn pouze vhled, nikoliv vstup.

Další zastávkou prohlídkové trasy je Meridiánová síň (dříve využívaná na určování poledne) s dobovými astronomickými přístroji ve 2. poschodí Astronomické věže. Z jejího vrcholu už tři sta let shlíží obr Atlas, nesoucí na ramenou nebe plné hvězd. Ty v Klementinu ostatně nikdy nechyběly – v hvězdných atlasech ani v jeho sálech, v nichž se procházel a hrál dokonce sám W. A. Mozart. Vrcholem prohlídky je pak výstup na ochoz nejdéle souvisle měřící meteorologické stanice v českých zemích.

Prohlídky se konají denně včetně víkendů a státních svátků, vstupné pro dospělé stojí 300 Kč, ale můžete získat 50% ranní slevu, když si pořídíte vstupenku na 10:30 hodin. Vstupenky je nutné zakoupit formou eVstupenky. Výhodná je také Multi vstupenka "9 objektů v 365 dnech" – jedná se o vstupenku na devět nejkrásnějších pražských věží, které lze navštívit v průběhu celého roku. Vstupenka je k zakoupení pouze na každé z věží nebo formou dárkového voucheru on-line.
 

Nejkrásnější knihovna na světě

Barokní knihovna Klementina byla poprvé otevřena roku 1722 pro účely jezuitské univerzity a její podoba se od té doby příliš nezměnila. Před třemi lety čtenáři oblíbeného amerického serveru Bored Panda při hlasování rozhodli, že jde o nejkrásnější knihovnu na světě. Je v ní uloženo 20 tisíc svazků převážně cizojazyčné teologické literatury, přičemž knihy s nabílenými hřbety a červenými značkami tu byly již za dob jezuitů.

Klementinum se proslavilo také jako místo, kde se na přelomu srpna a září 1791 konala velká výstava českých průmyslových výrobků, jedna z prvních v Evropě a zřejmě i ve světě. Nazývala se Waarenkabinet a odehrála se v letním refektáři, dnešní Všeobecné studovně. Šlo o jednu z akcí doprovodného programu ke korunovaci Leopolda II., její ozvěnou pak byly Jubilejní zemská výstava 1891 a Všeobecná Československá výstava 1991. Ty se ovšem už do Klementina nevešly, obě se konaly na výstavišti a v Průmyslovém paláci v pražských Holešovicích.
 

Galerie Klementinum v Národní knihovně

V areálu Klementina sídlí také Národní knihovna České republiky, nejrozsáhlejší a nejstarší z veřejných knihoven u nás. Její univerzální knihovní fond je zaměřený na potřeby vysokých škol univerzitního typu a vědeckých pracovišť. V 7miliónové sbírce se nacházejí také vzácné staré tisky a rukopisy. Ten nejvzácnější, Vyšehradský kodex, vznikl před rokem 1085. Na 27 000 historických svazků stále otevřeného fondu je uloženo v unikátním barokním knihovním sálu.

Mimo studia vzácných knih se sem můžete vydat na zajímavé výstavy, které se pořádají (většinou zdarma) v Galerii Klementinum. Výstavní sál se nachází ve vchodu B2, vstup je od Mariánského náměstí. Další výstavní prostory objevíte ve vchodu A, kde se nacházejí výstavní chodby v přízemí a 1. patře Národní knihovny. Vstup je sem umožněn od pondělí do soboty od 9:00 do 19:00 hodin, v otevírací době Národní knihovny. Vstupné činí 20 Kč, čtenáři NK jej mají zdarma.
 

Zajímavosti o Klementinu aneb víte, že...?

• Z Astronomické věže je nádherný výhled na historické centrum Prahy, ale oceníte jej pouze v případě, že dokážete vyšplhat až nahoru. Při výstupu na věž lze použít výtah, ovšem z nejvyššího patra stále zbývá 87 schodů na věžní ochoz.
• V Klementinu probíhala meteorologická pozorování a měření již roku 1752, od roku 1775 ale tvoří nepřetržitou řadu. Víte však, že poledne měřená v Meridiánové síni byla od roku 1842 vyhlašována máváním praporu z ochozu věže, od roku 1891 ještě doprovázená výstřelem z děla? Naposled se představení odehrálo patrně v roce 1928.
• Astronomická pozorování a měření vynesla Klementinu jeho místo na nebi: je po něm pojmenovaná planetka 3386 Klementinum, objevená v roce 1980 ve hvězdárně na Kleti.
• V předsálí knihovny je vystavena faksimile Vyšehradského kodexu. Kniha výňatků z evangelií obsahuje 108 bohatě ilustrovaných pergamenových listů, celkem 26 stran z toho tvoří obrazy evangelistů, Kristovy rodiny či obrazy ze Starého zákona a také českého patrona svatého Václava. Jde o jeden z nejvzácnějších iluminovaných rukopisů druhé poloviny 11. století v Evropě.
• Klementinu sice je symbolem Národní knihovny, ale většina knihovních svazků se už dávno nachází jinde: v centrálním depozitáři v pražské čtvrti Hostivař. Po dokončení všech oprav by v Klementinu měly zůstat „pouze“ dva miliony svazků, v Hostivaři se počítá s uložením zhruba 10 milionů knih.
• Navzdory obřím číslům kapacita knihovny vystačí nanejvýš do roku 2040, a tak se patrně záhy objeví myšlenka výstavby nové knihovny. Z té poslední před deseti lety sešlo – vzpomínáte na projekt nové budovy na Letné od architekta Jana Kaplického? Mimochodem, najdete ji jako zmenšeninu v Brně, kde byl nápad využit jako zajímavá zastávka MHD.