Historickým městem roku se stal Havlíčkův Brod

O titul pětadvacátého ročníku soutěže Historické město roku usilovalo 37 měst, z nich porota vybrala 14 krajských finalistů. Mezi nimi se objevily například Ivančice, Hražďovice, Olomouc, Kutná Hora, Cheb, Vysoké Mýto nebo Prachatice. Havlíčkův Brod, který je od 90. let památkovou zónou, v tomto klání zvítězil.

Hodnotící komise ocenila mimořádné úsilí při obnově městské památkové rezervace města, které příkladným způsobem dokázalo, že i město, jež doznalo razantních urbanistických ztrát v průběhu 20. století, lze pečlivě obohacovat citlivými obnovami historických objektů, smysluplnou kultivací městského centra a v jeho důsledku zvyšováním životní úrovně obyvatel i podnikání v něm.
 

Největší změny při obnově městské památkové rezervace

Odstraněním panelového domu a revitalizací Smetanova náměstí došlo ke kultivaci prostředí na západ od hlavního Havlíčkova náměstí. Tomu předcházela velmi zdařilá rekonstrukce hlavního náměstí. V roce 2017 byla dokončena rozsáhlá obnova Staré radnice č. p. 87 včetně revitalizace její zadní části, následně byly investovány prostředky do částečné obnovy i sousední budovy městského úřadu č. p. 57. V letech 2018-2019 proběhla rozsáhlá revitalizace Parku Budoucnost.

V roce 2020 proběhla nákladná realizace ulic Dolní, Žižkova a Na Ostrově, která kromě kultivace prostředí tradičními přírodními materiály přispěla k regulaci dopravní zátěže. Kromě nákladů na opravu historického jádra přispívá město formou finančních darů i na obnovy dalších objektů. Postupně byly provedeny opravy a restaurování na kulturních památkách (NKP Štáflova chalupa, obnovy na částech hradeb městského opevnění, průběžné restaurování rozsáhlého cyklu maleb z Augustiánského kláštera, střecha kostela sv. Kříže aj.), velmi příkladné obnovy fasád (např. Sokolovna č. p. 30) a mimořádná rekonstrukce fasády gymnázia na ul. Štáflova, navracející objektu původní historizující podobu.
 

Letos se v Havlíčkově Brodě bude slavit 200. výročí narození Karla Havlíčka Borovského

Zakladatel politického novinářství, spisovatel a básník. Myslitel evropského typu, zastánce politického a ekonomického liberalismu. Svojí básnickou tvorbou výrazně ovlivnil vývoj české satiry. Statečným zápasem s rakouským absolutismem i tragickým osudem se stal symbolem boje proti útlaku, věrnosti ideálům demokracie a svobody. Řeč je o Karlu Havlíčku Borovském, od jehož narození letos uplyne rovných 200 let, narodil se 31. 10. 1821 v Havlíčkově Borové.

Česká národní banka vydá ke dvoustému výročí pamětní stříbrnou minci. Borová chce toto výročí oslavit v září 2021, mince by se mohla objevit jako výstavní exponát ve zdejším muzeu.

Brod, Smil i Němci aneb jak Havlíčkův Brod ke svému jménu přišel

Historie pojmenování Havlíčkova Brodu je poměrně bohatá. Ve 13. století stávala na obou březích Sázavy osada. Vyrostla okolo mělkého místa, kudy bylo možné jinde hlubokou vodou přebrodit. Místo dostalo přiléhavý název Brod. V těchto dávných dobách žil mocný rytíř, který proslul zdatností, bojovým duchem i srdnatostí. Jmenoval se Smil z Lichtenburka a zbohatl díky stříbrným žilám na jeho pozemcích u Jihlavy a v okolí Brodu. Toto město si oblíbil a zasloužil se o jeho rozkvět. A tak od roku 1256 přijalo město nové jméno, Smilův Brod.

Časy se ale mění – bohatství z rudných žil přilákalo do města nové osadníky, převážně německy mluvící. Bylo jich tolik, že v roce 1308 došlo na další přejmenování města, tentokrát na Německý Brod. A tento název tentokrát městi vydržel celých šest dlouhých století.

Ovšem na konci druhé světové války, když došlo k porážce Německa, české obyvatelstvo nesneslo nic, co by na Německo odkazovalo a Brod se opět musel přejmenovat. Tentokrát bylo pojemnováno na počest novináře a satirika Karla Havlíčka Borovského, který v dřívějším Německém Brodě v 19. století studoval a žil. Nový název platí od 5. května 1945, doufejme, že již napořád.