Samozřejmě více bylo filmů, které
nominace neproměnily. Byly to snímky Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko, Vesničko má středisková, Obecná škola, Díky za každé nové ráno, Zapomenuté světlo, Je třeba zabít Sekala, Návrat idiota, Musíme si pomáhat, Tmavomodrý svět, Divoké včely, Želary, Horem pádem, Štěstí, Šílení, Obsluhoval jsem anglického krále, Karamazovi, Protektor, Kawasakiho růže, Alois Nebel, Ve stínu, Donšajni, Fair Play, Domácí péče, Ztraceni v Mnichově, Bába z ledu, Všechno bude, Nabarvené ptáče, Šarlatán, Zátopek, Il Boemo a Bratři.
1966: Obchod na korze
Našeho prvního Oscara získal československý film
Obchod na korze režisérů Jána Kadára a Elmara Klose, natočený v roce 1965 na motivy novely
spisovatele Ladislava Grosmana. Děj se odehrává v Humenném, odkud pochází autor předlohy, ale protože tam náměstí „zkrášlila“ typická socialistická architektura, nakonec se natáčelo ve
slovenském Sabinově. Tam filmaři našli vhodné náměstí aneb korzo bez moderních obchodních domů a asfaltových silnic, památník obětem druhé světové války ve filmu zakryla dřevěná zástěna. Obchod na korze dnes v Sabinově připomíná
pamětní deska a malá expozice, kde je kromě předmětů z natáčení k vidění také
kopie sošky Oscara. A zajímavost?
Herečka Ida Kamińska byla za svůj výkon nominována na nejlepší herečku v hlavní roli, paradoxně ale až o rok později. Bohužel ji nezískala, ten rok patřil Elizabeth Taylor a filmu Kdo se bojí Virginie Woolfové?
1968: Ostře sledované vlaky
V roce, kdy se o hlavní cenu utkaly dnes již legendární snímky V žáru noci (který nakonec zvítězil), Hádej, kdo přijde na večeři anebo Bonnie a Clyde, získal
Oscara za nejlepší cizojazyčný film snímek režiséra
Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky. Natáčel se podle novely Bohumila Hrabala, který koncem války sloužil jako výpravčí ve stanici
Kostomlaty nad Labem a inspiroval jej skutečný výbuch německého muničního vlaku, odpálený partyzány v březnu 1945. Téměř celý film se ale natáčel v
Loděnici, zastávce na vedlejší trati z
Prahy přes
Rudnou do
Berouna. Trať v Kostomlatech byla hodně frekventovaná a navíc v Loděnici byl u nádraží svah, který umožňoval filmování z nadhledu. K 50. výročí natočení filmu byla na nádražní budově odhalena
pamětní deska a ke 120. výročí zahájení provozu na
trati Praha – Rudná – Beroun na nádraží vzniklo
Muzeum trati a Ostře sledovaných vlaků. Film vám připomíná také
krátká naučná stezka.
1985: Formanův Amadeus
Z přehlídky „našich“ Oscarů nemůžeme vynechat
filmy česko-amerického režiséra Miloše Formana. Už v roce 1976 získal za režii jednoho z pěti Oscarů pro film
Přelet nad kukaččím hnízdem. V roce 1985 svět oslnil
film Amadeus, který má na kontě dokonce osm Oscarů. Společně s režisérem
Formanem tehdy ocenění získali i
Theodor Pištěk za kostýmy a
Karel Černý, filmový architekt a výtvarník, který kvůli filmu nechal upravit interiéry historických pražských budov. Forman totiž viděl v Amadeovi jedinečnou příležitost, jak se vrátit do
Prahy. Komunistický režim z toho samozřejmě radost neměl, ale přesvědčily jej peníze:
filmaři skutečně v tehdejším
Československu utratili několik milionů dolarů. Ve vedlejších a epizodních rolích se objevila
řada českých herců a natáčelo se od ledna do července 1983 převážně v Praze a v
Kroměříži.
Roli léčebny pro choromyslné si zahrála
karlínská Invalidovna, opulentní interiéry poskytly
rezidence pražského arcibiskupa a
Arcibiskupský zámek v Kroměříži, natáčelo se také na
Hradčanském náměstí, v
Nerudově ulici, na
Střeleckém ostrově, na
Vyšehradě, ve
Valdštejnské zahradě, na
Maltézském náměstí anebo v
oboře u zámku Veltrusy. Samozřejmě nesmělo chybět
Stavovské divadlo, kde měla v říjnu 1787 za účasti skladatele světovou premiéru Mozartova opera
Don Giovanni. A malá perlička? Pro film se slavná opera natáčela přesně
4. července na Den nezávislosti, americký státní svátek.
Filmování se proto
na chvilku přerušilo, v divadle se objevila americká vlajka a stovky komparzistů a herců povstaly a začaly zpívat hymnu. Prý pouze pár desítek lidí zůstalo sedět na svých místech a ani se nehnuli. Šlo o příslušníky
Státní bezpečnosti, tajné československé policie.
1997: Kolja
Už v roce 1989 vyhrál
režisér Jan Svěrák studentského Oscara za
film Ropáci a později byl nominován za snímek
Obecná škola. Oscara za nejlepší cizojazyčný film dostal za snímek
Kolja v roce 1997. První klapka padla přesně 21. srpna 1995 na
Vinohradském hřbitově v
Praze a filmový štáb objel celou řadu míst. Natáčelo se v
nymburském krematoriu a také v několika krematoriích v
Praze, v
Úštěku, ve
Františkových Lázních, na
Šumavě na
Antýglu a u
řeky Vydry, v několika restauracích včetně dnes už neexistující
Malostranské kavárny anebo ve
vestibulu dřívější stanice metra Moskevská, která se nyní jmenuje Anděl. Romantický věžní byt starého mládence Louky byste našli v Lázeňské ulici na
Malé Straně kousek od
kostela Panny Marie pod řetězem. Kromě ocenění Oscar a Zlatý glóbus Kolja získal šest Českých lvů, včetně toho za nejlepší film, a viděli ho lidé ve čtyřiceti zemích světa.
Zahraniční oscarové filmy s českou stopou
Když v roce 2017 získal Oscara za nejlepší vizuální efekty film
Blade Runner 2049, radovali se i v
Praze: na řadě počítačem upravených scén se podílelo české studio
Universal Production Pictures (UPP). U nás vznikly například miniatury filmového města, studio pracovalo i na scéně zrození postavy replikantky anebo na jednom ze soubojů. A i když UPP nezískalo slavnou zlatou sošku samo, spolupráce s oscarovými filmaři byla sama o sobě oceněním kvality jejich práce. Mezi oceňované projekty patří také filmy
The Walk, Wolverine,
Úkryt v zoo či
Na západní frontě klid.
Další držitelé Oscarů
Prvního českého Oscara získal v roce 1948 tehdy jedenáctiletý Ivan Jandl za americko-švýcarský film Poznamenaní. V dětství byl členem Dismanova rozhlasového dětského souboru, kde ho objevil americký režisér Fred Zinnemann a obsadil ho do hlavní dětské role protiválečného filmu Poznamenaní. Snímek se zabýval poválečnými návraty dětí, zavlečených během druhé světové války v rámci území Třetí říše po celé Evropě. Jandl hrál českého chlapce, kterého se snaží nalézt jeho maminka; v této roli se představila operní pěvkyně Jarmila Novotná. Film se natáčel ještě před komunistickým převratem roku 1947 ve švýcarských ateliérech a v poválečných rozvalinách Mnichova, Stuttgartu a Norimberka. O Jandla měly zájem i další světové produkční firmy, ale komunistický režim mu neumožnil vycestovat, dokonce kvůli americkému ocenění ani nesměl studovat herectví na vysoké škole. Pracoval jako úředník, výtvarný a rozhlasový redaktor, zemřel v roce 1987.
Celkem pětkrát byl na cenu nominován kameraman českého původu Franz Planer. Vesměs šlo o americké filmy; v roce 1949 to byl Champion, v roce 1951 Smrt obchodního cestujícího, v roce 1953 Prázdniny v Římě, v roce 1959 Příběh jeptišky a v roce 1961 film Dětská hodinka. Franz Planer alias František Plánička se narodil v roce 1894 v Karlových Varech. Oscara sice nikdy nezískal, ale stal se trojnásobným držitelem ocenění Zlatý glóbus a kromě uvedených natočil například snímky Velká země nebo Snídaně u Tiffanyho.- Držitelem Oscara za nejlepší animovaný krátký film je režisér Jan Pinkava (1998, Geriho hra), nominován byl i za film Ratatouille roku 2007.
- V roce 2008 získala Oscara za nejlepší původní píseň pro film Markéta Irglová společně s Glenem Hansardem za píseň Falling Slowly pro irský film Once.
- V roce 2018 mělo na sošce Oscara za nejlepší triky pro film Blade Runner 2049 podíl české trikové studio Universal Production Partners (UPP). Další nominace se studio dočkalo za práci na snímku Na západní frontě klid, kde odpovídalo za celkovou trikovou postprodukci.
- Za animovaný film Dcera byla v roce 2020 nominovaná na Oscara rusko-tádžická režisérka Daria Kashcheeva, absolventka pražské FAMU. Film zvítězil v prestižní soutěži Student Academy Awards.
- Za práci na satirické komedii Králíček Jojo novozélandského režiséra Taiky Waititiho byla v roce 2020 na Oscara nominována Nora Sopková, filmová výtvarnice odpovědná za celkový vizuální vjem filmu, tedy například za výběr barev, tapet, koberců, nádobí i nábytku.
- Maskérka Linda Eisenhamerová pracovala už na desítkách filmů, na Oscara byla nominována v roce 2023 jako vůbec první Češka za make-up a hairstyling pro snímek Na západní frontě klid. Mezi její poslední počiny patří snímek Jeden život o Nicholasi Wintonovi.
- Za snímek Na západní frontě klid byl nominovaný i zvukař Viktor Prášil; společně s kolegy za něj obdržel cenu BAFTA. Pracoval rovněž na filmech Jan Žižka, Havel nebo Nabarvené ptáče.
- Objevujte Česko ve filmu!