Čtrnáct krajů & čtrnáct tipů: výlety do letních hor a nejvyšších míst České republiky

1. Praha a špička Žižkovského vysílače: 474 metrů

Ačkoli naše hlavní město hory nemá, nadmořská výška se tu samozřejmě měří jako kdekoliv jinde. O titul nejvyššího bodu v Praze se přetahují Teleček (399 m) a Kopanina (392 m). Jejich záludnost nespočívá v nadmořské výšce, ale v tom, že je téměř nikdo nezná. Obě místa také trochu popírají to, co píšeme o pár řádek výš: jsou totiž v hustě osídlené oblasti u Zličína, kde si o turistickém zážitku můžete leda nechat zdát. Pojďme do lepších míst – třeba k Žižkovskému vysílači, který stojí uprostřed Mahlerových sadů přímo uprostřed hlavního města. Jedna z nejvyšších věží v České republice (216 metrů) musela kvůli nižší nadmořské výšce Žižkova vyšplhat do výšky přes 200 metrů, a její špička ve výšce 474 metrů proto je vůbec nejvyšším bodem v Praze.
 
 

2. Středočeský kraj a Tok v Brdech: 865 metrů

Hora Tok je nejvyšší vrchol Brd. Nečekejte nic náročného, vrchol je vlastně rozlehlá plocha, kde se v záplavách vřesu, borůvek a brusinek už dlouho kdekdo snaží najít ten jediný pravý vrchol. Víme, kde je: hledejte kamennou mohylu, právě ona označuje místo s nadmořskou výškou 865 metrů, nejvyšší bod středních Čech a celého pohoří Brdy. Tok je dokonce nejvyšší vnitrozemská hora Čech, což jako by se snažila potvrdit různými variantami názvu jako je Velký nebo Vysoký Tok. Nepotřebuje to, při dobré viditelnosti se odtud otvírají fantastické výhledy.

Nejjednodušší trasa na Tok vede z příbramské městské části Orlov, kam zajíždí MHD, anebo z Obecnice. Cestou si můžete projít naučnou stezku na vrch Klobouček. Cesta na Tok měří 6,7 km s převýšením 346 metrů. Proti tomu, co vás čeká v pohraničních horách, je to pohádka!
 

3. Jihočeský kraj a hora Plechý: 1378 metrů

Legendární hora Šumavy a nejvyšší hora české části pohoří, to je Plechý s nadmořskou výškou 1378 m. Vrchol se zvedá na státní hranici s Rakouskem, nad Plešným jezerem. Nejkratší cesta sem vede od hráze jezera po zážitkové stezce Duch pralesa kolem památníku básníka Šumavy Adalberta Stiftera, rodáka z nedaleké Horní Plané. K jezeru se ale nedostanete jinak než pěšky nebo na kole, takže je třeba připočítat ještě trasu z Nové Pece u Lipna (10,6 km, převýšení 644 m), z Jeleních Vrchů, kde je velké parkoviště (8,1 km, převýšení 484 m), anebo výlet z osady Nové Údolí po červeně značené hřebenové trase přes Třístoličník, Trojmeznou a Trojmezí (11,5 km, převýšení 667 m).
 

4. Plzeňský kraj a Velká Mokrůvka: 1370 metrů

Na Šumavě zůstáváme, z Jihočeského se ale přesouváme do Plzeňského kraje. Jeho nejvyšším bodem je Velká Mokrůvka (1370 m). Její české jméno i německý název Moorberg jsou inspirované mokrými svahy, které na naší straně hranice spadají do Hraničních slatí a následně do údolí Luzenského potoka a na bavorské straně do údolí Velkého černého a Malého černého potoka. Krásný výhled na Velkou Mokrůvku i sousední Malou Mokrůvku (1331 m) se otvírá z Luzenského údolí a hájovny na Březníku. Na starších záběrech jsou obě Mokrůvky zalesněné, nyní ale jsou po kůrovcových a větrných kalamitách téměř bez stromů. Vrcholy sice neleží v I. zóně národního parku, zároveň na ně ale z české strany nevedou žádné značky. Nejlepší přístup proto je z bavorské strany po hřebeni od Luzného (1373 m), ovšem stezky jsou kvůli ochraně přírody otevřené jen od poloviny července do poloviny listopadu. Možná proto bude lepší vypravit se na jiné nejvyšší vrcholy Plzeňského kraje, třeba na rozhlednu na Poledníku (1315 metrů) nebo rozhlednu na Špičáku (1202 metrů), případně na Kurzovu věž na Čerchově (1042 metrů), nejvyšším vrcholku Českého lesa.
 

5. Karlovarský kraj a Klínovec: 1244 metrů

S 1244 metry je Klínovec nejenom nejvyšším bodem Karlovarského kraje, ale i nejvyšším vrcholem Krušných hor. Na vrcholku stojí horský hotel s kamennou rozhlednou a televizní vysílač, je tu známé lyžařské středisko, po zimě se pak sjezdovky a okolní lesy promění v Trail Park. Z Jáchymova vede na vrcholek sedačková lanovka, která vám nahoru vyveze i kola, vyzkoušet můžete i terénní koloběžky, pumptrack a trampolíny. 
 

6. Ústecký kraj a Macecha: 1113 metrů

Někde se o jediný vrchol poctivě dělí dva kraje, ale pro Klínovec to neplatí: hranice mezi Karlovarským a Ústeckým krajem vede východně od vrcholu a nejvyšší bod Ústeckého kraje s nadmořskou výškou 1225 metrů tak leží na svahu, nikoli na nejvyšším bodě kopce. Nic moc, říkáte si? Nejvyšší horou kraje tak je plochý a poměrně nevýrazný vrchol Macecha s nadmořskou výškou 1113 metrů mezi Klínovcem a horou s pohádkovým jménem Meluzína (1 091 m). Celé okolí ale patří k nejkrásnějším partiím centrální části Krušných hor se spoustou skal a kamennými moři, takže rozhodně stojí za vidění! Jeho divokost potvrzuje i to, že na Macechu ani Meluzínu žádné značky nevedou, takže budete potřebovat mapu.
 

7. Liberecký kraj a Kotel: 1435 metrů

Hora, která se dřív jmenovala Kokrháč, je vysoká 1435 metrů a patří mezi nejkrásnější v celých Krkonoších – která to je? Kdo odpoví Kotel, odpoví správně. Jenže vrcholek nejvyšší hory Libereckého kraje a desáté nejvyšší hory v Česku není přístupný, nachází se totiž v klidovém území Krkonošského národního parku. O výsledný dojem a fantastické výhledy nepřijdete, značky (a také vycházková trasa Liška) vedou necelých 400 metrů od vrcholu. Cestou kromě vrcholu Kotle uvidíte Růženčinu zahrádku, Kotelní jámy, a také několik prvorepublikových bunkrů; většinou jsou přístupné. Aby vám to nebylo líto, můžete vystoupat až na vrcholek o něco nižších Harrachových kamenů; pro horu s nadmořskou výškou 1421 metrů žádné omezení neplatí, leží vzdušnou čarou necelý kilometr od Kotle a cesta vede těsně pod vrcholem.
 

8. Královéhradecký kraj a Sněžka: 1603 metrů

Královna českých hor a nejvyšší hora v České republice leží v Královéhradeckém kraji, měří 1603 metrů, je dominantou východní části Krkonoš (které se díky ní pyšní titulem našich nejvyšších hor) a jmenuje se Sněžka. Přes její vrchol vede česko-polská hranice, nejvyšší bod se nachází na polské straně hranice, několik metrů západně od kaple sv. Vavřince. Protože je Sněžka nejvyšší hora v širokém okolí, je z ní rozsáhlý panoramatický rozhled. Dojít si pro něj můžete pěšky po celé řadě turistických cest, a to jak pěších a cyklistických, tak zimních běžkařských. Nejpohodlnější způsob dopravy samozřejmě nabízí kabinková lanovka, která vede na vrchol Sněžky z Pece pod Sněžkou.
 

9. Pardubický kraj a Králický Sněžník: 1423 metrů

Podobně jako Sněžka i Králický Sněžník má jméno, ze kterého na vás dýchne zima. Není se čemu divit, na nejvyšším vrcholku Pardubického kraje se sníh někdy udrží až osm měsíců v roce. Na vrcholu na polské straně stojí od roku 2022 nová rozhledna, jižně pod vrcholem pramení řeka Morava, a jihovýchodně od pramene stojí socha kamenného slůněte, symbolu pohoří Králický Sněžník. Z vrcholku se otvírá výhled na Dolní Moravu, horský resort s řadou atrakcí. Zdolat Sněžník, to je skutečně velká výzva: na vrchol vede řada tras ze všech směrů, ta nejkratší z naší strany začíná ve Stříbrnici u Starého Města, měří 6,7 kilometru a zdolává převýšení 752 metrů.
 

10. Vysočina a Javořice: 837 metrů

Nejvyšší horou Českomoravské vrchoviny i kraje Vysočina je s 837 metry Javořice. Leží severozápadně od Telče a na vrchol vedou trasy pro cyklisty i pro pěší ze všech světových stran. Například trasa z Mrákotína měří 9,7 km s převýšením 287 metrů. Na vrcholu Javořice stojí nepřístupný vysílač, navzdory lesům vykáceným po kůrovcové kalamitě se výhledy otvírají jen některými směry. Javořici sice nikdo neupírá titul nejvyššího vrcholu kraje, ovšem v minulosti o něj sváděla tuhý boj s Devíti skalami; ty dokonce skutečně kdysi byly podle starých měření vyšší. Bylo by hezké, kdyby Vysočina měla nejvyšší vrcholy dva, nyní ale vítězí Javořice; Devět skal dosahuje nadmořské výšky „pouhých“ 836 metrů.
 

11. Jihomoravský kraj a Čupec: 819 metrů

Zalesněný kopec Čupec v Bílých Karpatech možná neznáte, ale jde o nejvyšší vrcholek Jihomoravského kraje. Tyčí se nad vsí Nová Lhota přímo na česko-slovenské státní hranici, necelých pět kilometrů západně od Velké Javořiny (970 m). Jinak na tom ale jižní Morava je podobně jako Ústecký kraj: Čupec je jen nejvyšší kopec, nejvyšší bod kraje s nadmořskou výškou 836 metrů leží na úbočí nedalekého kopce Durda. Když vyrazíte z Nové Lhoty, můžete snadno navštívit všechna tři místa, spojuje je jak dálková Cesta hrdinů SNP, tak červená turistická značka. Trasa měří 10,2 km s převýšením 538 metrů.
 

12. Zlínský kraj a Radegast: 1106 metrů

Jen 2,5 km východně od Pusteven se tyčí Čertův mlýn, čtvrtá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd a s 1205,8 metry nejvyšší vrchol Zlínského kraje. Výhled odtud není téměř žádný, hlavně však celá vrcholová část je součástí Národní přírodní rezervace Kněhyně – Čertův Mlýn. Proto vás pozveme alespoň na naučnou stezku Čertův mlýn a také na druhou nejvyšší horu Zlínského kraje: jmenuje se Radegast, měří 1106 metrů a jak správně tušíte, leží na oblíbené turistické trase mezi Pustevnami a vrcholem Radhoště. Těsně pod jejím vrcholem stojí známá socha slovanského boha Slunce a hojnosti Radegasta.
 

13. a 14. Olomoucký a Moravskoslezský kraj a Praděd: 1491 metrů

Nejvyšší horou Jeseníků je Praděd s nadmořskou výškou 1491 metrů. Vrchol hory leží ve Slezsku, pod ním probíhá historická zemská hranice Moravy a Slezska a prochází tudy i hranice krajů Moravskoslezského a Olomouckého, které se o Praděd svorně dělí. Praděd je sice v pořadí pátou nejvyšší horou v České republice, ale díky televiznímu vysílači s hotelem a restaurací získal několik zajímavých NEJ: například jde o nejvýše položenou rozhlednu u nás a špička věže je zároveň nejvyšším umělým bodem v České republice. Z kruhové vyhlídkové plošiny za ideálních podmínek uvidíte velkou část střední Evropy od Krkonoš po Vysoké Tatry. Běžně bývají vidět Beskydy s Radhoštěm a Lysou horou, Dlouhé Stráně nebo Rejvíz.

Na Praděd se snadno dostanete kyvadlovou autobusovou linkou z Karlovy Studánky přes parkoviště Hvězda na parkoviště Ovčárna. Odtud to na vrchol Pradědu jsou necelé čtyři kilometry pěšky, ale pohodlná cesta s převýšením přibližně 200 metrů je vhodná pro kočárky i pro vozíčkáře.