Od roku 1323, kdy
král Jan Lucemburský založil
město Bechyně, letos uplyne 700 let. Slavit se začalo hned první den roku 2023 symbolickým vyzváněním všech bechyňských zvonů. Zvonily zvony na
zámku Bechyně, z
klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie, z hřbitovního
kostela svatého Michaela,
kostela svatého Matěje na
náměstí T. G. Masaryka i ze zvoniček místních částí města ve Hvožďanech a Senožatech. Zvonění trvalo symbolických 700 sekund – co vteřina, to jeden rok v dlouhé historii
jihočeského města, proslulého svým
lázeňstvím, keramickými tradicemi i
historickými památkami.
Léto 2023 v Bechyni
Kdy přesně pověřil
král Jan Lucemburský podkomořího
Pluha z Rabštejna, aby založil a opevnil město na břehu
řeky Lužnice se sice neví, ale
Bechyně se k letopočtu 1323 hlásí už řadu let. Letošní jubileum připomene spousta kulturních a společenských akcí, které připravují místní spolky a organizace. Na co se můžete těšit? Třeba na
výstavu Potkali se v Bechyni, kterou coby přehlídku absolventů místní keramické školy pořádá
Městské muzeum.
Turistické informační centrum zve na
komentované prohlídky města, kláštera i
zámku; na některé je potřeba se objednat předem, vesměs ale jsou zdarma, a to včetně
okružních jízd. Na vycházky spojené s prohlídkou
lázeňských domů a vyprávěním o historií
bechyňského lázeňství zvou
Lázně Bechyně. Vypravit se můžete i na prohlídky
Střední uměleckoprůmyslově školy, zaměřené na výtvarné zpracování keramiky a porcelánu, na červencové
Keramické trhy,
výstavu k výročí 700 let města v
Městském muzeu anebo na
Koloběžkovou GRAND PRIX Bechyně. Vyvrcholením programu budou
letní slavnosti s historickým průvodem v čele s Janem Lucemburským, koncerty anebo prohlídkami míst, kam se běžně nepodíváte: ty si užijete
od 11. do 13. srpna.
Poznejte zámek Bechyně, památku starší než město
Ačkoli
Bechyně slaví jako letopočet svého založení rok
1323, už v té době z nejjižnějšího místa skalního výběžku nad soutokem
Smutné a
Lužnice střežil své okolí kamenný hrad. Zbylo z něj jen málo: během dalších staletí jej
Šternberkové kompletně přebudovali na
zámek, a slavný šlechtic
Petr Vok z Rožmberka z Bechyně vybudoval honosné renesanční sídlo s iluzivními malbami a nádhernou štukovou výzdobou. V anglickém parku narazíte na papoušky či kozy kamerunské, v bývalé zámecké sýpce pak můžete navštívit
galerii.
Zámek Bechyně nejenže patří k nejhezčím renesančním památkám u nás, ale hlavně je klenotem
turistické oblasti Toulava. Dokonce s přehledem vede
přehlídku TOP 10 hradů a zámků Toulavy; teprve za ním skončily hrady
Borotín, Dobronice, Kotnov, Choustník, Šelmberk, Vrškamýk, Kozí hrádek nebo
Příběnice.
Do Bechyně pěšky nebo vlakem
Současná
Bechyně má asi pět tisíc obyvatel a kromě
lázeňství a
keramiky ji proslavila také nádherná okolní
příroda. Seznámíte se s ní nejenom při procházkách, ale už při samotném příjezdu. Jet do Bechyně autem by totiž byla nuda, nejlepší je přijít pěšky po krásné
Stezce údolím Lužnice, která v roce 2019 jako první pěší trasa u nás získala evropskou certifikaci
Leading Quality Trails Best of Europe, anebo stylově přijet
vlakem, a to z
Tábora. Do Bechyně totiž z Tábora vede skutečná železniční pamětnice, vůbec
první elektrifikovaná trať v Čechách, dílo vynálezce
Františka Křižíka.
Poslední úsek trati vede po
Bechyňské duze – mostě, který v Bechyni vede přes
Lužnici a svým obloukem připomíná skutečnou duhu. Svého času šlo o
nejvyšší železobetonový most u nás, který městu pomohl vyřešit narůstající požadavky dopravy a průmyslu. Z vlaku si samozřejmě most neprohlédnete, nejhezčí pohled na něj je ze
zámeckého parku nebo
klášterní zahrady. Mimochodem, právě vyhlídky na Bechyňskou duhu anebo naopak výhled na Bechyni z mostu se řadí mezi nejhezčí přírodní výhledy
Toulavy, tak si je nenechte ujít.
Co musíte vidět, poznat a zažít v Bechyni?
- Žádný turista, milovník dálek a fanoušek portálu Kudy z nudy by v Bechyni neměl vynechat prohlídku Muzea turistiky. Ve vůbec prvním muzeu svého druhu v České republice se dozvíte, jak se turistika vyvíjela u nás i v Evropě, co všechno za sebou má Klub českých turistů a o osudech významných osobností turistiky. Interaktivní elektronická mapa vám také představí více než 200 našich rozhleden.
- Při prohlídce františkánského kláštera poznáte skutečný architektonický klenot středověku, nejrozsáhlejší soubor sklípkových kleneb. Prohlídky si objednejte v TIC na náměstí.
- Nejhezčí výhled na náměstí nabízí věž kostela sv. Matěje. Na fotografiích v interiéru uvidíte, jak to vypadalo, když se v Bechyni rekonstruovalo náměstí, ve věži si také prohlédnete místnost, kde ještě před šedesáti lety žil zvoník.
- K nejtěžším jištěným skalním cestám v Česku patří via ferrata Bechyně-Zářečí. Dostanete se na ni od mostu v Zářečí po žluté značce směr Židova strouha.
- Také Židova strouha stojí za bližší prozkoumání: jak název napovídá, romantický kaňon sevřený mezi skalami dostal své jméno podle Židů, kteří se v nepřístupném terénu podle pověstí ukrývali po svém vypovězení z Čech.
- Tradice bechyňské keramiky sahá až do 16. století, v roce 1884 vznikla odborná keramická škola. V Bechyni si dokonce prohlédnete Mezinárodní muzeum keramiky Alšovy jihočeské galerie. Ta ve městě sídlí už několik desetiletí, v roce 2021 se ale přestěhovala z bývalého zámeckého pivovaru do nových prostor na rohu Čechovy a Novodvorské ulice. Prohlédnete si českou i světovou moderní keramiku a porcelán anebo sbírku prací z mezinárodních keramických sympozií.
- Zkrátka nepřijdou ani milovníci piva: pivovarnickou tradici v Bechyni obnovil Pivovar Keras s pivovarskou restaurací, kde vaří desítku a světlou i tmavou dvanáctku. Sem i do dalších pivovarů i restaurací, kde čepují regionální piva, vás zavede Pivní stezka Toulavy.
- Na milovníky golfu čeká golfové hřiště v Černické oboře, cyklisté se pak mohou vypravit do Černické obory na kole. Vyjížďka krajinou, kterou si ke konci svého života zamiloval poslední Rožmberk Petr Vok, vede přímo do obory. Nejstarší stromy, které tu rostou, pamatují doby slavných Rožmberků.
- Nedaleko Bechyně můžete poznat pravé kouzlo jižních Čech a pohádkové vesnice Soběslavských Blat; vychutnejte si nejhezčí ukázky pravého selského baroka!