7 věcí, které nevíte o… našich letadlech, letcích a letištích

Když se 17. prosince 1903 poblíž městečka Kitty Hawk v Severní Karolíně bratři Orville a Wilbur Wrightové poprvé vznesli do vzduchu s kluzákem vybaveným vrtulemi a motorem, lidstvu se splnil sen o létání. Několik let nato francouzský vynálezce a letecký konstruktér Louis Blériot poprvé přeletěl kanál La Manche, za což mimochodem získal tisíc liber od britského deníku Daily Mail a ve Francii titul rytíř Čestné legie. Když v červnu 1919 John Alcock a námořní poručík Arthur Whitten-Brown absolvovali první nepřerušený let z kanadského ostrova Newfoundland směrem k britským břehům, otevřelo se letecké nebe nad Atlantikem. Odvážní muži na létajících strojích a konstruktéři letounů se v té době ovšem hlásili o slovo i u nás.
 

1. Průkopníci českého létání a jejich létající stroje

Ještě před první světovou válkou se poprvé vznesl do vzduchu Jan Kašpar (1883–1927), průkopník české aviatiky. Letadla, s nimiž předváděl první pokusy na letišti v Pardubicích (kde má vlastní Letecké muzeum) a v roce 1911 první dálkový let z Pardubic do Velké Chuchle, Kašpar koupil v Blériotově továrně. Vybavil je vlastními motory, letoun dnes můžete vidět v hlavní hale Národního technického muzea v Praze.

Připomenout bychom měli ale i Jana Čermáka (1870–1959), který se stal průkopníkem českého letectví ještě před Janem Kašparem. Létat se naučil ve Francii, odkud si přivezl motor pro budoucí letadlo. Letoun sestavil společně s přáteli a poprvé se v něm vznesl do vzduchu v listopadu 1910 v Plzni. O rok později jako první Čech získal mezinárodní letecký průkaz, a to na proslulém stroji Libella, který si také sám sestrojil. A proč se o něm moc nemluví? Zatímco Jan Kašpar předváděl své letecké umění výhradně doma, Čermák létal hlavně za hranicemi, a tak se o něm tolik nepsalo.
 

2. Letadla značky Aero Vodochody

Vinou první světové války mohla letadla většinou prokázat své dovednosti nejprve na bojištích, na praktické mírové využití došlo teprve po válce. Díky vyspělému průmyslu a dostatku schopných lidí v Československu záhy po válce vzniklo několik leteckých továren. Tak se zrodila například značka Aero Vodochody, kde první letoun pro nově založenou československou armádu vyrobili už v roce 1919. V našem největším leteckém závodě na tradice navazuje nová generace cvičných letounů Albatros L-39 Next Generation. Zatímco Češi za války létali u Royal Air Force (RAF) na anglických spitfirech a hurricanech, nyní britští piloti z RAF létají na českých strojích. Jde o bitevníky L-159, které se ve Velké Británii využívají v rámci projektu Red Air Aggressor Training Service k výcviku pilotů stíhaček F-35 Lightning a Eurofighter Typhoon. O československých letcích a RAF se více dozvíte v Muzeu čs. letců RAF ve Větrném Jeníkově na Vysočině či Muzeu generála Emila Bočka v Ivančicích.
 

3. Avia, Letov a Latecoere: značky našich letadel

Největším leteckým závodem první republiky byla Avia, od roku 1926 součást koncernu Škoda. Dnes už letadla nevyrábí, poslední stroj opustil montážní hangár v červnu 1960. Dodnes ale existuje část závodu Letov, založeného roku 1918 v Praze-Letňanech. Své zkušenosti z první republiky přenesl do licenční výroby vojenských letadel a křídel sovětských letounů MiG-19 a MiG-21. V 90. let podnik pracoval Letov pro konsorcium Airbus a vyráběl nouzové dveře pro letoun A321. Dnes část závodu působí pod vlajkou společnosti Latecoere a kromě specializované výroby dílů z obtížně obrobitelných kovů, hliníkových slitin a kompozitů zajišťuje výrobu a montáž dveří do kompletní modelové řady výrobce letadel Dassault.
 

4. Hlubočky, Mora a Honeywell Aerospace: díly pro Airbusy a Boeingy

V Hlubočkách u Olomouce v roce 1951 v závodech výrobce domácích spotřebičů Mora Moravia vznikla letecká divize. Důvod? Když začaly vznikat proudové motory, bylo zapotřebí lisovat plechy – a k tomu měla nejblíž právě Mora, která lisovala plechy pro sporáky. K leteckému průmyslu se Mora vrátila v roce 1996, kdy začala spolupracovat s firmou Honeywell. Americká společnost v roce 2002 celý podnik koupila a dnes tu vyrábí a opravuje součástky leteckých motorů pro většinu Airbusů a Boeingů, tedy nejproslulejších strojů současného leteckého průmyslu, ale také díly pro americké vojenské vrtulníky Chinook a tanky Abrams.
 

5. Armádní stroje, vládní speciály a drony

Žádný fanda letectví a letadel nesmí chybět v září na akci nazvané Dny NATO a Dny Vzdušných sil Armády České republiky v Ostravě, největší bezpečnostní přehlídce v Evropě. Jaké letouny vlastně naše armáda používá? Nejpočetnějšími bojovými letouny českých vzdušných sil jsou lehké bitevní letouny Aero L-159 Alca, vyrobené v Aeru Vodochody. Do armádní flotily také patří dopravní a transportní letouny, několik desítek vrtulníků a dva dopravní letouny Airbus A319CJ aneb vládní speciály. Armáda má od Švédska pronajaté stíhačky Gripen, které jsou ve výzbroji letectva v Čáslavi, a rovněž se podílela na vývoji dronu Bivoj.
 

6. Aerotaxi a létající auta

Snili jste o létajících autech, která by se pohybovala vzduchem nezávisle na letištích? Podle názvu by tuhle představu mohlo naplňovat letecké taxi nebo aerotaxi, byť jde vesměs o malá letadla. Aerotaxi vyrábělo i Aero Vodochody: dvoumotorový čtyřmístný letoun Aero 45 poprvé vzlétl v roce 1947 a v září stejného roku byl představen veřejnosti na Mezinárodním leteckém dni v Ruzyni. Vyrobeno bylo jen několik stovek kusů, většina putovala do zahraničí. V roce 1951 se výroba kvůli stěhování do Vodochod a přechodu výroby na čistě vojenskou produkci přesunula do Kunovic. Na Aero 45 navázala výroba tvarově povedené „dvoustovky“, L-200 Morava. Navázat by na ně mohl Zuri, nově vyvíjený letoun s vertikálním vzletem i přistáním.
 

7. Letiště v České republice

Do leteckého světa patří vedle leteckých muzeí, simulátorů a leteckých přehlídek také to, co je na zemi: letiště. V České republice je 90 civilních letišť, z toho 24 mezinárodních. Z nich je ale pouze šest veřejných, a z nich jen pět má pravidelný letecký provoz. Do skupiny mezinárodních letišť patří Letiště Václava Havla Praha, Letiště Brno–Tuřany, Letiště Leoše Janáčka Ostrava, Letiště Pardubice a Letiště Karlovy Vary, nejmenší mezinárodní letiště u nás. Nepravidelný letecký provoz má Letiště Mnichovo Hradiště, neveřejná letiště s nepravidelným provozem jsou Letiště Kunovice a Letiště Vodochody. Armáda ČR využívá letiště v Čáslavi, u Náměště nad Oslavou a v pražských Kbelích.