Klenotnice Velké Moravy v Modré u Velehradu

Návštěvníkům nabídne to nejcennější – nálezy vzácných velkomoravských šperků. Stalo se tak symbolicky 20 let poté, co začala na zelené louce výstavba zdejšího Archeoskanzenu, který připomíná způsob života na Velké Moravě, tedy i v době Konstantina-Cyrila a Metoděje.

Jde o stavebně unikátní, jedinečný počin, který po dokončení získá podobu podzemního panteonu, tedy výstavního prostoru ve tvaru centrály o průměru 18 m.

O projektu
Klenotnice v Modré je budována jako jeden ze dvou výstupů mezinárodního přeshraničního projektu INTERREG V-A Slovenská republika a Česká republika SK-CZ 14-20 s názvem „Spoločné dedičstvo od Rímanov po klenoty Veľkej Moravy“. Na české straně jsou účastníky projektu obec Modrá a jako vědecký garant Moravské zemské muzeum – Centrum slovanské archeologie, na slovenské straně pak obec Cífer nacházející se v Trnavském samosprávním kraji, s vědeckými garanty v Archeologickém ústavu Slovenské akademie věd (AÚ SAV) se sídlem v Nitře, a v Trnavské univerzitě. 

Cyrilometodějská stezka získá otevřením Klenotnice v Modré další atraktivní expozici na svém území v těsné blízkosti Velehradu. Právě tady ústí všechny značené pěší cyrilometodějské trasy, které sem vedou z pěti směrů a čítají v Česku asi 900 km.

Lokalita se již nyní řadí mezi nejvíce navštěvovaná místa ve Zlínském kraji, areál Archeoskanzenu společně s expozicí Živá voda navštíví čtvrt milionu návštěvníků ročně. Významným partnerem a zároveň odborným garantem projektu se stalo Moravské zemské muzeum v Brně, v jehož prostorách je uložena většina nálezů z území dnešní Moravy. Zapůjčí do expozice sbírku nejcennějších šperků a zároveň umožní i výrobu tzv. vědeckých kopií, které budou evidovány v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR.

Nová expozice nabídne nejen velkomoravské šperky, ostruhy či meče, ale i rekonstruované tváře lidí, kteří v této oblasti žili a jejichž kosterní pozůstatky zde byly objeveny.

V Klenotnici Velké Moravy postupně vznikne soubor věrných, ve zlatě a stříbře vyhotovených kopií a doplněných replik nejvýznamnějších skvostů raně středověkého uměleckého řemesla, které byly archeology objeveny ve Starém Městě, Uherském Hradišti-Sadech či samotné Modré, ale i v Mikulčicích a na Pohansku u Břeclavi, a dalších lokalitách. Tvůrci těchto replik a kopií patří k mistrům svého oboru nejen u nás, ale i v zahraničí. Jejich výtvory časem doplní předměty pocházející z dalších částí střední Evropy, kam v 9. století zasáhl vliv Velké Moravy.

Nedílnou součástí modranské klenotnice se stanou také vědecké rekonstrukce obličejových částí zástupců středověké populace, vytvořené v Centru kulturní antropologie Moravského zemského muzea (MZM), na podkladě kosterních ostatků lidí, jež objevil tým odborníků z Centra slovanské archeologie a ústavu Anthropos MZM, a to přímo na ploše budoucí klenotnice v březnu letošního roku. Všechny zmíněné exponáty budou představeny v nejmodernějších, bezpečnostně jištěných, klimatizovaných vitrínách, což umožní krátkodobě vystavovat i nejvýznamnější a vyhledávané originály a to nejen z období raného středověku, ale i pravěku a rané doby dějinné.