Asi 6 km jihovýchodně od Kašperských Hor se nachází pozůstatek pravěkého hradiště, kterému se říká Obří hrad. Údajně jde o zbytky keltského kultovního místa, které je opředené řadou záhad a tajemství.
Nedaleko Kašperských Hor se nachází ve výšce asi 1005 m nad mořem pozůstatek pravěkého hradiště, po němž se dochovaly zbytky valů. Údajně se jedná o pozůstatky keltského oppida, které bývá považováno za
nejvýznamnější keltské kultovní místo na území naší republiky. Svým umístěním, přibližně 980 metrů nadmořské výšky, je Obří hrad nejen nejvýše položené keltské hradiště u nás, ale jde o vůbec
nejvýše umístěnou archeologickou památku České republiky.
Až stanete v cíli mezi místy překvapivě zachovalými kamennými valy Obřího hradu, dolehne na vás podivná, až tajemná atmosféra nejen onoho místa, ale i okolní krajiny. Na mysli vám vyvstane i řada otázek. Proč si dal někdo tolik námahy, aby opevňoval místo uprostřed divokých hor, kde široko daleko nic není? Proč stojí hradiště v místech, která nemají ze strategického hlediska vůbec žádný význam? A z třetí otázky až mrazí. Na mnoha místech jsou totiž patrné stopy katastrofy, které nemohla způsobit žádná lidská ruka. Kdo tyto výjevy způsobil?
Výčet všech záhad Obřího hradu je však ještě širší, včetně podivných nálezů mezi jeho zdmi. Místní lidé tu prý kdysi vykopali obrovskou 3 metry dlouhou kost, která ve tmě světélkovala. Podle jiné pověsti jich zde prý bylo dokonce několik a místní lidé z nich postavili můstek přes nedalekou říčku Losenici. Lávka z obřích kostí však nevydržela zdejší drsné klima a časem se rozpadla. Světélkující kosti nejsou ve skutečnosti až takový nesmysl, světélkováním se vyznačují například bakterie rodu Pseudomonas, Aeromonas a další, jde o poměrně běžný jev. Svítit může i fosfor, který tvoří podstatnou část kostí, větší záhadu budí rozměry nalezených kostí.
Vůbec největší zatím nalezená stehenní kost tvora, vědeckým jménem nazvaného Bruhatkayosaurus, byla nalezena v Indii a k oněm třem metrům daleko neměla. Ovšem v Evropě největší objevený dinosaurus Turiasaurus riodevensis měl pažní kost dlouhou asi „jen“ 1.7 metru. Nález dinosauřích ostatků na Šumavě je velmi nepravděpodobný, ne-li nemožný. Horniny z času dinosaurů se zde nevyskytují. Lidové pověsti si však tuto záhadu vysvětlili po svém. Kdysi dávno tu prý žil národ obrů, kteří pro sebe vystavěli Obří hrad. Později jich část odešla jinam, ale devět z nich ve svém sídle zůstalo. S lidmi nechtěli mít nic společného. Pověst vypráví, že když si obří žena donesla na hrad jen tak na hraní jednoho sedláka z okolí i s jeho volským spřežením a pluhem, manžel obr jí přikázal, aby ho okamžitě vrátila zpátky, protože z lidí nevzejde nikdy nic dobrého.
Obří hrad najdete nad údolím říčky Losenice nedaleko osady Popelná. Přístup sem je možný z Nicova po modré a žluté značce do Popelné, odkud pokračuje odbočka po červené. Jiná možnost přístupu je po trase červené značky z Kašperských Hor (asi 7 km) nebo z Churáňova (nejprve po modré, od Zlaté Studny po červené – celkem asi 10 km). Při cestě údolím Losenice jsou na svazích vidět kamenná moře s balvanitou sutí. Z Popelné vede k hradišti také trasa naučné stezky Keltové na Šumavě.