Vila v ulici Jana Masaryka vedle grafické školy pochází ze začátku minulého století. V architektonickém pojetí se zde snoubí prvky funkcionalismu ještě s klasickým pojetím architektury, jemuž se autor, brněnský architekt Bohumír František Antonín Čermák, vyškolil ve vídeňském ateliéru Otto Wagnera.
Původně byla stavba určena pro
Marii Karasovou. Na obnovené fasádě proto lze spatřit zvýrazněný
ornament s jejími iniciálami. Karasová tehdy vlastnila i vedlejší budovu, kde je dnes grafická škola. Třicetiletý Vítězslav Horn přišel z
Brna do
Jihlavy počátkem dvacátých let na základě nabídky místa
primáře chirurgického oddělení tamní nemocnice. Brzy byl jmenován ředitelem nemocnice, který pozvedl regionální ústav na evropskou úroveň.
Zařízení nemocničního bytu nad vrátnicí mu navrhl
brněnský architekt Bohumír František Antonín Čermák, žák Otto Wagnera na vídeňské Akademii. Z jejich další spolupráce vzešla impozantní vila o čtyřech podlažích. Centrální spojovací článek všech traktů a
čtyř pater vily tvořila vstupní schodišťová hala. Na ni v přízemí navazovaly reprezentační pokoje –
velká jídelna, společenská místnost a rozlehlá pracovna s knihovnou. Ve východní části přiléhala k jídelně kuchyň, spíž a pokojík pro služku. V patře se nacházely
ložnice dětí a rodičů, dále pak
dva hostinské pokoje s vlastní koupelnou a zabudovanými umyvadly v nábytkové stěně. Zálibu majitelů v automobilech prozrazovala
rozměrná dvojgaráž v suterénu, následovala
dílna a skleník. Malý suterénní byt s kuchyní a toaletou pro správce byl opatřen samostatným vchodem. Podle pamětí lékařova syna se vila výborně hodila k reprezentačním účelům, avšak méně vyhovovala soukromému bydlení.
MUDr. Vítězslava Horna provázel těžký osud kvůli jeho vlastenectví nejen za druhé světové války, kdy byl
vězněn nacisty šest let v koncentračních táborech, ale i po únorovém převratu, když ho komunisté nejdříve zbavili ředitelské funkce v nemocnici, rodinu posléze nedobrovolně
vystěhovali z Jihlavy a nemovitost bez náhrady vyvlastnili. Dnešní majitel objekt citlivě zrekonstruoval se snahou o zachování původní Čermákovy koncepce.
Prozkoumejte historii a architekturu Vily Anny a Vítězslava Hornových v Jihlavě, mistrovské dílo architekta Čermáka z počátku 20. století.
Vilu navrhl brněnský architekt Bohumír František Antonín Čermák, který studoval ve vídeňském ateliéru Otto Wagnera.
Architektonický styl vily je ovlivněn funkcionalismem kombinovaným s klasickým pojetím architektury.
Původně byla stavba určena pro Marii Karasovou.
Po příchodu Vítězslava Horna došlo ke spolupráci s Bohumírem Františkem Antonínem Čermákem, což vyústilo ve stavbu imponující čtyřpodlažní vily.
Během druhé světové války byl vězněn nacisty a po únorovém převratu byl zbaven ředitelské funkce v nemocnici a jeho rodina byla vystěhována z Jihlavy.
V přízemí se nacházely reprezentační pokoje jako velká jídelna, společenská místnost a pracovna s knihovnou.
V suterénu se nacházela rozsáhlá dvojgaráž, dílna, skleník a malý byt s kuchyní a toaletou pro správce.
Vila prošla citlivou rekonstrukcí s cílem zachovat původní architektonickou koncepci Bohumíra Františka Antonína Čermáka.
Jako ředitel nemocnice pozvedl regionální ústav na evropskou úroveň.
Na obnovené fasádě jsou zvýrazněné ornamenty s iniciálami Marie Karasové.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.