Památník ticha je projekt revitalizace nádraží Bubny v moderní prostor pro veřejný dialog o dědictví minulosti jako stigmatu dneška. Realizátorem je obecně prospěšná společnost Památník Šoa Praha o.p.s.
Místo, kudy
za druhé světové války prošly tisíce židovských občanů Prahy na své cestě do neznáma. Místo, které bylo pomyslnou hranicí mezi bytím a nebytím. Místo, kde se po válce začaly odsuny pražských Němců. Místo, které bylo a je součástí života města, jehož paměť nese zásadní odkazy pro současnost.
V současnosti jsou jejími hlavními aktivitami
obecně prospěšné společnosti
vývoj architektonického plánu a scénáře
stálé expozice budoucího
Památníku ticha, ale také
výstavy a sezónní akce, které představuje široké veřejnosti (například
Galerie Vrstvy paměti). Projekt Památníku ticha je připraven na samotnou fázi přestavby nádražní budovy, kterou se podařilo získat smlouvou o pronájmu s Českými drahami
formou padesátileté zápůjčky. V koordinaci s širším partnerským okruhem je vyvíjena koncepce vzdělávání v budoucím památníku a v prostoru s ním spojeném. Projekt se dostal do povědomí veřejnosti a
podporuje jej řada osobností.
V roce 2013 byl ustaven Čestný board, jehož členy byla i ministryně zahraničních věcí USA
Madeleine Albrightová nebo zvláštní poradce pro záležitosti holocaustu při americkém ministerstvu zahraničních věcí
Stuart Eizenstat či bývalý první místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí
Karel Schwarzenberg.
Prozkoumejte projekt Památník Šoa Praha, moderní prostor pro diskusi o dědictví druhé světové války a jeho vlivu dnes.
Památník Šoa Praha je projekt revitalizace nádraží Bubny v moderní prostor pro veřejný dialog o dědictví minulosti jako stigmatu dneška.
Během druhé světové války bylo nádraží Bubny místem, kudy prošly tisíce židovských občanů Prahy na své cestě do neznáma.
Hlavní aktivity zahrnují vývoj architektonického plánu a scénáře stálé expozice, pořádání výstav a sezónních akcí, jako je Galerie Vrstvy paměti.
Členy Čestného boardu byli například Madeleine Albrightová, Stuart Eizenstat a Karel Schwarzenberg.
Účelem je revitalizace nádraží Bubny a vytvoření místa pro veřejný dialog o dědictví minulosti a jeho stigmatu v současnosti.
Projekt je připraven na fázi přestavby nádražní budovy, která byla získána padesátiletou zápůjčkou od Českých drah.
Otázky i odpovědi jsou strojově generované a neprošly redakční úpravou.