Úvod > Aktivity & akce > Aktivity > Karolinum - historické sídlo Univerzity Karlovy v Praze

Karolinum - historické sídlo Univerzity Karlovy v Praze

Památky
Karolinum je národní kulturní památkou, symbolem Univerzity Karlovy. Od 14. století se zde nacházelo sídlo nejstaršího domu pražské univerzity – Karlovy neboli Veliké koleje (Collegium Caroli), kterou založil Karel IV. pro dvanáct mistrů pražského vysokého učení.

Jedinečná památka náleží pražské univerzitě od roku 1383, kdy syn zakladatele univerzity, král Václav IV., získal pro kolej jeden z nejvýstavnějších staroměstských paláců, který dal nedlouho předtím postavit bohatý patricij, královský mincmistr a bankéř Johlin Rotlev (Rotlöw). Po stavebních úpravách sloužilo Karolinum od roku 1386 jako sídlo nejen pražským profesorům, kteří tu vyučovali a bydleli, ale kolej se stala slavnostním shromaždištěm univerzity a rezidencí rektora, akademických představitelů a úřadů.

Renezanční úpravy nezanechaly na tváři Karolina větších stop. Novou podobu mu dala teprve velká barokní přestavba, kterou provedl v letech 1715 až 1718 architekt František Maxmilián Kaňka. Jeho dílem byla především zevrubná slohová přestavba koleje s charakteristickým barokním portálem v Železné ulici. Největší změnu prodělala budova Karolina v našem století, kdy architekt Jaroslav Fragner provedl v letech 1945 až 1959 rozsáhlou rekonstrukci areálu, která byla dokončena vytvořením čestného nádvoří se slavnostním vstupem, jemuž dominuje kašna se třemi lvy sochaře S. Hanzíka (1968). Nově byl zřízen přednáškový sál v přízemí (tzv. Císařský sál) a zasedací místnosti ve sklepním suterénu.

Nově vzniklý Císařský sál v přízemí dostal své jméno podle tří obrazů v jeho čele, podobizen císařovny Marie Terezie a jejích synů Josefa II. a Leopolda II. Obrazy vytvořila roku 1799 významná malířka Barbara Kafftová-Steinerová, jejímž dílem jsou i tři portréty profesorů pražské lékařské fakulty na boční stěně sálu. V přilehlé křížové chodbě stojí mramorový krucifix, dílo sochaře Emanuela Maxe z roku 1870.

Centrálním prostorem Karolina je Velká aula, v prvním poschodí slavnostní shromaždiště akademické obce, sál, v němž se konají také imatrikulace a promoce studentů a absolventů. Dnešní podobu jí dal architekt Fragner. V jejím čele je umístěn gobelín vzniklý podle návrhu V. Sychry (1948) v dílně M. Teinitzerové. V jeho středu jsou vetkány motivy z nejstaršího pečetidla Karlovy univerzity (klečící Karel IV. předává patronu českých zemí sv. Václavovi zakládací listinu univerzity), úryvky z Karlovy zakládací listiny z roku 1348 a symboly univerzitních fakult. Sálu vévodí socha zakladatele univerzity Karla IV. sochaře K. Pokorného (1950). Nad čelní částí auly jsou umístěny znaky korunních zemí Českého království.

Jednou z nejkrásnějších architektonických částí budovy je gotický arkýř Velké auly s původní univerzitní kaplí. K nejstarším architektonickým článkům sálu patří boční gotický portál, tzv. Husova branka, a hlavní raně barokní vstupní portál z počátku 17. století. Barokní varhany umístěné nad alegoriemi Múz autora V. Sychry (1949), pocházející z jezuitského kláštera v Chomutově, sem byly umístěny při poválečné rekonstrukci sálu.

Původní účel Malé auly, která sloužila jako posluchárna lékařské fakulty, připomíná barokní olejomalba patronů lékařství sv. Kosmy a Damiána v čele sálu a podobizny pražských profesorů medicíny. Malá aula je zdobena obrazy barokních malířů J. Heintsche, P. Brandla, J. Molitora aj. Nejstarší jsou rektorské portréty Jana F. Löwa z Erlsfeldu a Mikuláše Franchimonta z Franckenfeldu z počátku 18. století. Malá aula hrála v univerzitním životě významnou úlohu, protože se zde konaly volby rektorů pražské univerzity. Schodiště u Malé auly vede do prostor 2. patra, kde se nacházejí přednáškové a zasedací sály, v nichž je umístěna část obrazové galerie Karolina, především portréty habsburských panovníků, připomínající zakladatelská práva státu k univerzitě, a pražských arcibiskupů jako univerzitních kancléřů.

Reprezentační prostory rektora Univerzity Karlovy v prvém poschodí tvoří centrální místnost s barokními malbami z poloviny 17. století, které byly původně součástí výzdoby Velké auly. Jsou dílem významného pražského malíře Karla Škréty a jeho dílny a připomínají patrony pražských teologů (sv. Jan na Pathmu), filozofů (sv. Kateřina) a lékařů (sv. Kosma a Damián). Sousední místnost zdobí podobizny rektorů a významných profesorů pražské univerzity 20. století. Ve Vlasteneckém sále, postaveném architektem Kaňkou, se původně nacházela univerzitní knihovna, od konce 18. století zde bylo sídlo České učené společnosti, podle něhož sál získal své jméno. Jsou zde umístěny busty významných osobností české vědy a portrét prezidenta T. G. Masaryka od malíře O. Peterse.

Univerzita Karlova má mnoho pracovišť, která sídlí v historicky i architektonicky velmi atraktivních budovách. Prohlídka některých z nich, jako např. Karolina, určitě stojí za to. Tyto prohlídky pro vás připravuje Organizační oddělení rekorátu, kde si můžete prohlídku na konkrétní termín domluvit.

Celý popis
Naposledy změněno: 20. 11. 2017

Ubytování a restaurace v okolí