Výstava v Salmovském paláci je součástí projektu Umění (a) vědy: 125 let od založení České akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění. Připomene osobnost architekta a mecenáše Josefa Hlávky.
Právě díky
finančnímu vkladu Josefa Hlávky, a schopnosti oslovit politickou reprezentaci rakousko-habsburské monarchie, se podařilo v Praze roku 1890 založit
Českou akademii věd a umění s oficiálním názvem Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění. Spojení vědy a umění, aktivit na první pohled odlišných, bylo považováno už od osvícenství za předpoklad
úspěšného rozvoje národa. Výstava bude členěna do šesti témat, které umožňují chronologické řazení exponátů, ale nabízejí
více úhlů pohledu na zdánlivě tradiční téma.
Umění státotvorné se věnuje nejznámější části uměleckého fondu, tedy dílům
oficiálních umělců jako byli malíři
František Ženíšek, Vojtěch
Hynais, Václav Brožíka, Mikoláš
Aleš, Max Pirner, Jakub
Schikaneder, Alfons Mucha, sochaři Josef V.
Myslbek, Josef Mauder, Ladislav
Šaloun a architekti Josef
Mocker, Josef
Schulz a Jan Koula.
Druhý okruh nazvaný
Proti technice a přece s ní připomíná fakt, že roku 1918 hlasovali umělci a architekti IV. třídy proti vzniku samostatné třídy technických věd.
Následující sál
Umělecký kabinet nebo pracovna? je věnovaný uměleckým sbírkám podporovatelů Akademie věd (pozůstalost J. Hlávky, odkaz dr. Katze – v uloženy v Národní galerii v Praze) nebo těm, které vznikly jako výsledek a příprava výzkumu (mince, koptské látky, ikony byzantinologa N. P. Kondakova,
odlitky chetitského písma Bedřicha Hrozného – Ústav dějin umění, Orientální ústav, Archeologický ústav).
Čtvrtá třída České akademie věd a umění (ČAVU) byla pověstná svou konzervativní orientací. Přesto tato instituce ocenila individuality, jako byli např.
František
Kupka nebo František
Bílek, kteří členství přijali. Jejich vztahu k Akademii je věnováno
téma Akademie věd a buřiči.
Odmítáním akademického systému, ironickému odstupu nebo rivalitě mezi českou a německou variantou akademie se zabývá
téma Protistrana.
Závěrečné téma
Podpora státu a umění upozorní na práce významných umělců a architektů z doby budování prvního československého státu, odměněné ČAVU: Josef
Mařatka (pomník Praha svým vítězům), Josef
Gočár (urbanistické řešení
Hradce Králové), Vojtěch
Preissig, Kamil Hilbert (dokončení rekonstrukce
katedrály sv. Víta), Dušan
Jurkovič (Štefánikova mohyla na Bradle).