V úterý 21. a ve středu 22. července budou od 20:00 uvedeny Drobečky z perníku od Neila Simona ve vnitřních prostorách hradu. Ve čtvrtek 23. a v pátek 24. července od 20:30 budou pak uvedeni Burani od Carla Goldoniho na II. hradním nádvoří.
Drobečky z perníku
Komorní hra o šesti postavách nejhranějšího současného amerického autora. Jde o tragikomedii inspirovanou osudem zpěvačky Judy Garlandové a její dcery Lizy Minneliové. Evy Mearová, původně poměrně slavná zpěvačka, která skončila zpíváním po barech, se vrací z protialkoholní léčebny, kde se jí podařilo za zoufalou minulostí, která ji dohnala k alkoholismu, udělat tlustou čáru a je odhodlaná začít znovu s čistým štítem. Doma ji očekávají dva nejvěrnější (a nejspíš jediní) přátelé – Toby a Jimmy. V průběhu děje ji právě Toby a Jimmy zahltí svými problémy: svými sny o životě, které neumějí realizovat, a přesto se v nich doslova topí. Evy se pokouší zůstat nad věcí; pomáhá jí v tom její dcera Polly, studentka s reálným názorem na život. Setkání Evy s bývalým milencem Lou Tannerem, neúspěšným hudebním skladatelem a kytaristou (svým způsobem bezdomovcem), a nezvladatelné problémy Tobyho a Jimmyho, které na ni bezohledně v rámci důvěrného přátelství nakládají, ji znovu přivedou k alkoholu. Postupně si Polly a Evy vymění rodinné role: z dcery se stává matka, z matky dítě, o které je třeba pečovat. Závěr hry, Evyino vyznání Polly „ Až budu dospělá, chtěla bych být jako ty…“ dává tušit, že si uvědomuje, kam se opět dostala, i naději, že právě díky tomu se snad dokáže znovu postavit k životu čelem.
Pochmurný děj Neil Simon mistrně prokládá komickými epizodami a groteskními průpovídkami, které neustále odvádějí pozornost od tragického příběhu, a tak si divák smysl hry vlastně uvědomí až na konci představení.
Burani
Klasická goldoniovská komedie, odehrávající se v době karnevalu v Benátkách v roce 1760. Pan Lunardo se rozhodl vdát dceru, dojednal svatební smlouvu s panem Mauriziem, ale odmítají, aby se mladí (Lucietta a Filipetto) před svatbou seznámili. Nesmějí se ani vidět, nezáleží, jestli se bude jeden druhému líbit, natož si rozumět, musí ctít a podřídit se rozhodnutí otců. Tomu se ale vzepřou manželky buranů (které patrně vstoupily do manželství podobným způsobem a nastávajícím manželům nepřejí stejný osud) a pokusí se udělat všechno pro to, aby se Lucietta s Filipettem před svatbou aspoň poznali. Spiknutí žen proti zatvrzelé omezenosti mužů poskytuje prostor pro rozehrání humorných a často groteskních situací, které nakonec burany přesvědčí, aby se vzdali svých nekompromisních morálních postojů, které v polovině 18. století už není možné udržet.
Nebyl by to však Goldoni, kdyby se spokojil s pouhou prezentací banálního příběhu. Názory buranů dotahuje k hranicím absurdity a provokuje tak otázku „proč?“. A je na divákovi, jak si na ni odpoví: jde jen o nezměrnou hloupost buranů, nebo o křečovitou snahu udržet si vlastní identitu, čest a morálku – hodnoty, které se v anonymitě masek a karnevalového reje nepokrytě rozplývají?