Úvod > Kalendář akcí > Výstavy > Plebiscit 1920 – Plebiscyt 1920
Výstava Plebiscit 1920 / Plebiscyt 1920
Výstavy

Plebiscit 1920 – Plebiscyt 1920

Tato akce již proběhla a není tedy aktuální. Prohlédněte si aktuální akce v okolí této již neaktuální akce, prozkoumejte aktuální akce v regionu Moravskoslezský kraj nebo navštivte Výstavy v celé ČR.
Výstava byla připravena ve spolupráci českých a polských historiků pod autorským vedením PhDr. Tomáše Ruska ze Slezské univerzity v Opavě v rámci přeshraničního projektu Těšínské Slezsko / Śląsk Cieszyński 1920–2021, realizovaného společně Slezskou univerzitou v Opavě a Muzeum Śląska Cieszyńskiego.
Před 105 lety, 28. října 1918, vznikla Československá republika. Společný stát Čechů a Slováků, k němuž se zástupci všech tehdejších slovenských politických stran a nejvýznamnějších slovenských organizací přihlásili 30. října 1918 podepsáním tzv. Martinské deklarace. Pražané a obyvatelé dalších českých měst jásali a s nadšením přistoupili k budování svého nového státu, vyhlášení ČSR ovšem doprovázel úporný vojenský, politický a diplomatický zápas o jeho hranice. Československé ozbrojené jednotky sváděly těžké boje o slovenské území s Maďary, kteří se s vytvořením ČSR odmítali smířit. Ani v českém pohraničí však nebylo vyhlášení ČSR vždy přijímáno s nadšením, právě naopak – s existencí nového státu a s jeho hranicemi se odmítali smířit především Němci v pohraničních oblastech, snad nejsložitější ale byla situace v prostoru Těšínského Slezska.

Těšínsko sice bylo jednou z historických českých korunních zemí se starými zemskými hranicemi, ale už před první světovou válkou se zde vytvořily mimořádně složité sídelní, sociální a také jazykové a národnostní poměry. I když řada obyvatel Těšínska zůstávala i v době vzniku ČSR národnostně indiferentní, v zásadě se na Těšínsku střetávaly český, resp. československý, německý, slezský a polský program. Poláci v řadě obcí převažovali, vytvořili v Těšíně vlastní místní politickou reprezentaci a nepřekvapí, že se dožadovali realizace svého práva na sebeurčení. Představy polské Národní rady pro Těšínské knížectví o připojení Těšínska k území nově vznikajícího polského státu ovšem narážely na představy ostatních obyvatel Těšínska – téhož práva na sebeurčení jako Poláci se dovolávali i těšínští Češi a také Němci, kteří tehdy ovládali většinu úřadů a soudů, německy mluvící obyvatelstvo převažovalo ve všech větších těšínských městech. A s Němci se práva na sebeurčení dožadovali i početní přívrženci silného slezského zemského hnutí, zejména příznivci Slezské lidové strany.

Otázka budoucnosti Těšínského Slezska – a částí slovenských pohraničních území na Oravě a na Spiši, kde se události vyvíjely obdobně jako na Těšínsku, se stala předmětem jednání poválečné mezinárodní pařížské mírové konference v lednu 1919. Návrhy těšínských Němců a Slezanů na neutralizaci těšínského území, vytvoření jakéhosi samostatného státu pod mezinárodní patronací či připojení Těšínska k sousednímu Německu konference odmítla a nezabývala se jimi. V Paříži se jednalo jen o polském a československém programu a budoucích hranicích mezi nově vzniklými dohodovými státy. Celé Těšínské Slezsko bylo postaveno pod mezinárodní kontrolu, do Těšína dorazila mezinárodní komise a 27. září 1919 pařížská konference rozhodlao provedení lidového hlasování – plebiscitu, který jí měl pomoci najít odpověď na otázku, zda si obyvatelé Těšínska, a to bezohledu na jejich národnostní či jazykovou orientaci, přejí, aby území Těšínska bylo přiznáno Polsku anebo ponecháno v hranicíchnově vzniklého Československa.

Mezinárodní plebiscitní komise v Těšíně byla doprovázena francouzskými a dalšími dohodovými vojenskými jednotkami, jež měly dohlížet na řádný průběh hlasování a dodržování klidu a pořádku na sporném území. Do příprav k hlasování se ovšem zapojily nejen mezinárodní komise a československé a polské úřady, ale brzy se o slovo přihlásilo i místní obyvatelstvo a místní politické strany a především jejich agitátoři a tisk. Záhy se tak ukázalo, že těšínská mezinárodní komise nebyla v hustě osídleném a jazykově a národnostně smíšeném regionu schopna čelit rostoucímu napětí, vzájemné nevraživosti, stále ostřejší agitaci, násilným „přesvědčovacím“ metodám, fyzickým útokům a teroristickým akcím ozbrojených bojůvek, ani stávkám, rabování apod. Vzhledem k vypjaté atmosféře, dohnané až k vyhlášení výjimečného stavu a také vzhledem k očekávaným nejistým výsledkům připravovaného hlasování navrhla na počátku léta 1920 polská delegace v Paříži upuštění od uspořádání plebiscitu a rozdělení území Těšínského Slezska, Oravy a Spiše mezinárodní arbitráží.

Polská i československá delegace vyjádřily svůj souhlas s arbitrážním řešením při jednání, které se poté uskutečnilo v belgickém letovisku Spa 10. července 1920. Konečné kompromisní rozhodnutí pařížské mírové konference o průběhu podnes platnýchpolsko-českých státních hranic na Těšínsku a také polsko-slovenských hranic na Oravě a Spiši bylo zveřejněno 28. července 1920. Správa nad přiznanými částmi Těšínska, Oravy a Spiše byla zástupcům československých a polských úřadů na těšínském náměstí předána mezinárodní plebiscitní komisí slavnostně 10. srpna 1920.

Aktuality

Genealogická poradna

Kdo jsme, odkud jsme přišli? Kdo byli naši předkové, čím se živili, jak žili? To jsou otázky, které si spousta lidí v průběhu svého života položí.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Genealogická poradna

Kdo jsme, odkud jsme přišli? Kdo byli naši předkové, čím se živili, jak žili? To jsou otázky, které si spousta lidí v průběhu svého života položí.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Genealogická poradna

Kdo jsme, odkud jsme přišli? Kdo byli naši předkové, čím se živili, jak žili? To jsou otázky, které si spousta lidí v průběhu svého života položí.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Genealogická poradna

Kdo jsme, odkud jsme přišli? Kdo byli naši předkové, čím se živili, jak žili? To jsou otázky, které si spousta lidí v průběhu svého života položí.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Genealogická poradna

Kdo jsme, odkud jsme přišli? Kdo byli naši předkové, čím se živili, jak žili? To jsou otázky, které si spousta lidí v průběhu svého života položí.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Genealogická poradna

Kdo jsme, odkud jsme přišli? Kdo byli naši předkové, čím se živili, jak žili? To jsou otázky, které si spousta lidí v průběhu svého života položí.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

26. Kino na hranici

Jedinečný festival, v rámci kterého diváci během pěti dnů hned několikrát za den skutečně překročí státní hranice.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Rockování nad Olzou

Sobota 17. srpna bude patřit devátemu ročníku open-air festivalu Rockování nad Olzou, který se bude konat v příjemném prostředí rozlehlého parku Adama Sikory v Českém Těšíně.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Muzeum Těšínska

Muzeum Těšínska sídlí v Českém Těšíně a v regionu české části Těšínského Slezska provozuje celkem 5 poboček. Pobočka na Hlavní ulici v Českém Těšíně prošla rozsáhlou rekonstrukcí a nabízí mimo jiné novou expozici Příběh Těšínského Slezska.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Novorenesanční radnice v České Těšíně

Dominantou náměstí ČSA je budova radnice, postavená v novorenesančním slohu. Architektem byl Vilém Richter z Ostravy, stavbu realizovala firma Eugena Fuldy v letech 1928-1929.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Cyklostezka Olše z Bukovce do Bohumína

Dálková cyklotrasa Bohumín – Bukovec, v terénu značená jako číslo 10, začíná v Bukovci a téměř po celé trase vede kolem řeky Olše (Olzy) a končí v Bohumíně, kde se Olše vlévá do Odry. Trasa měří celkem 80 km.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Bývalá synagoga „Schomre Schabos“ v České Těšíně

Synagoga v Českém Těšíně (ul. Božkova) je jedinou dochovanou synagogou na Těšínsku.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Turistická trasa Po stopách těšínské tramvaje

V letech 1911–1921 byl Těšín jedním městem v Rakousku-Uhersku, jehož centrem jezdily tramvaje. Tuto dobu připomíná turistická trasa Po stopách těšínské tramvaje, která vede po staré tramvajové trati. Nechybí jedenáct zastávek a maketa historické tramvaje na polské straně města.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Pseudogotický kostel Božského Srdce Páně v Českém Těšíně

Pseudogotický styl s románskými prvky. Dominanta města postavena roku 1894 architektem L. Satzským. Trojlodní kostel monumentálních rozměrů je situován v parkové části centra města.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Most přátelství v Českém Těšíně

Most přátelství je hraniční most spojující polský a český břeh řeky Olše v historickém městě Těšíně. Stal se symbolem bouřlivé historie Těšínského Slezska. Státní hranice prochází přesně středem mostu a je vyznačena výraznou čárou.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Multižánrový klub Dziupla v Českém Těšíně

Multižánrový klub Dziupla se nachází v centru Českého Těšína. Je příjemným nekuřáckým místem pro všechny milovníky alternativní kultury. Koncerty, výstavy, literární večery – to je jen část nabídky tohoto studentského klubu.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Ubytování a restaurace v okolí

Pekárna U Hranice

Kamil Sirotek se po 13 letech práce v pražské restauraci Pizza Nuova posunul o 400 km dál za svým kamarádem Honzou Florkem, který dlouhá léta provozoval podnik v Londýně a dneska má Těšínskou Radegastovnu.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Exerciční dům Český Těšín

Exerciční dům byl zrekonstruován a posvěcen v roce 1994. Je zasvěcen třem košickým mučedníkům, jejich ostatky jsou součástí exerciční kaple. Dům slouží věřícím, ať už k duchovním obnovám nebo různým seminářům a setkáváním.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Kavárna Avion Český Těšín

Literární kavárna a čítárna se nachází u mostu Přátelství v Českém Těšíně. Můžete se zde zastavit s šálkem čaje či kávy u básnické sbírky, oblíbené knihy, novinových článků a listovat časopisy. Pořádají se zde také kulturní a společenské akce nebo výstavy. Kavárna je bezbariérová.
Český Těšín, Moravskoslezský kraj

Kavárna Lucie v obci Těrlicko

Posezení u kávy a dobrého zákusku v příjemném prostředí se zahrádkou. Pro děti možnost hraní na malém hřišti kavárny.
Těrlicko, Moravskoslezský kraj

Restaurace na Golfu v Ropici

Pokud hledáte restauraci v klidném a nerušeném prostředí, zpříjemněte si volné chvíle návštěvou naši Restauraci Golf Ropice, jejíž součástí je bar a venkovní posezení s krbem.
Ropice, Moravskoslezský kraj

Penzion a restaurace Mlýn Ropice – útulné ubytování uprostřed přírody

Užijte si dovolenou nebo si zpříjemněte služební cestu v útulném Penzionu Mlýn v Ropici s nádechem starého vodního mlýnu, který se nachází v krásném lesnatém prostředí přímo pod golfovým areálem.
Ropice, Moravskoslezský kraj

Penzion U strhaného klempíře ve Vělopolí

Penzion rodinného typu s restaurací a vyhlídkou na panorama těšínských beskyd. Sportovní vyžití buď přímo v areálu nebo v podhůří Těšínských Beskyd.
Vělopolí, Moravskoslezský kraj

Farma Domeček u oveček

Venkovská farma Domeček u oveček nabízí početnějším rodinám a skupinkám přátel nebo kolegů útulné ubytování spojené s agroturistikou a objevováním krás Těšínského Slezska.
Těrlicko, Moravskoslezský kraj