Na
severní Moravě a ve Slezsku má umělý vodní kanál své příznivce, ale v celostátním kole ankety už neměl šanci. V ní zvítězila
přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně v
Jeseníkách, úzká
Katova ulička v
Kadani a
klášter Plasy, vystavěný na pilotách v bažině. Pojďte s námi prozkoumat
Weisshuhnův kanál podrobněji!
Dobře utajený náhon
Weisshuhnův kanál, bezmála čtyři kilometry dlouhý náhon k
papírnám v Žimrovicích, je technickým unikátem. Na konci 19. století jej nechal postavit
Carl Weisshuhn, místní úspěšný podnikatel a zároveň
dědeček známé opavské rodačky Joy Adamsonové. Rozhodl se vybudovat papírnu v Žimrovicích, pro kterou bylo potřeba zajistit jak elektrickou energii, tak dostatek dřeva a vody. Ideální zdroj se sám nabízel v podobě řeky Moravice.
Kanál se líbí jak příznivcům technických památek, tak turistům, kteří si potrpí na klasické výlety do přírody. Podél koryta
vytesaného většinou ve skalách totiž vede
příjemná, červeně značená cesta, která se dá snadno projet i na kole. Podobně jako při putování podél jiných plavebních kanálů vás čeká cesta téměř po rovině –
klesání či stoupání je téměř neznatelné, na 3,6 kilometrech má Weisshunův kanál spád 23 metrů. Zblízka tak můžete obdivovat nejenom řemeslný um našich předků, ale také
dva akvadukty a
tři tunely. Kanál je dosud funkční a pro papírenskou výrobu sloužil až do roku 1966.
Kolem náhonu přes lesy až k hradu
Ke kanálu se dostanete po značených i neznačených cestách ze
západního okraje Žimrovic. Část na pozemku papírny je oplocená a nepřístupná, zbytek můžete obdivovat bez omezení. Postupně dojdete až k jeho začátku v sedle mezi Polomcem a Kozími hřbety, odkud se buď můžete vrátit po stejné cestě zpět do Žimrovic anebo po červené pokračovat až do
Podhradí pod
zříceninu hradu Vikštejn. Z hradní věže se otvírá pěkný výhled do údolí, kde se mezi loukami a prudkými zalesněnými stráněmi klikatí řeka Moravice.
Výlet si ale můžete zkrátit a zpestřit díky lávce pro pěší, která vede přes řeku pod
Weisshuhnovým kanálem u
rozcestí Bukovina. Tam se napojíte na
naučnou stezku Bukový chodník, která vyšplhá na protější stranu údolí a téměř po vrstevnici pak míří k místu, které zkrátka nesmíte minout: pohádkovému
zámku v Hradci nad Moravicí.
Park, vyhlídky a památníky
Hradec nad Moravicí tak poznáte docela jinak než ti, kteří přijedou do
města a zamíří přímo do zámku. Dřív než romantické budovy a věže poznáte
rozsáhlý zámecký park, který volně navazuje na okolní krajinu. Les se tak před vašima očima promění v malebný lesopark, v němž majitelé panství Lichnovští nechali vybudovat řadu
obelisků, odpočívadel a vyhlídkových míst. K nejznámějším patří
Bellaria, na nejvyšším místě parku s nádherným výhledem na
Opavu a
údolí Moravice pak stojí
Bezručova vyhlídka. Původně se jmenovala
Kaiser Wilhelmhöhe,
Vrch císaře Viléma neboli
Vilémova výšina; nové jméno dostala v roce 1947 při oslavě Bezručových osmdesátých narozenin.
Císař Vilém o svou vyhlídku přišel, ale v parku objevíte další upravené terasy a památníky, které připomínají návštěvy významných osobností, například
pomník Ludwiga van Beethovena,
pamětní desku Ference Liszta a
Lisztovu vyhlídku. A pokud se v Hradci zdržíte delší dobu, nezapomeňte ani na další zajímavá místa v okolí, například
vyhlídku na Žimrovické skále,
zámek Raduň nebo
rozhlednu Šance u Jakubčovic. V její blízkosti najdete stopy několika
vojenských opevnění, takzvaných šancí, které nechal roku 1789 budovat
císař Josef II. Místní legenda vypráví, že císař sem přijel osobně zkontrolovat jejich stavbu
v doprovodu generála Laudona, který se při jedné z cest nachladil a krátce poté zemřel v
Novém Jičíně.