Po pražských stopách velkých barokních skvostů architekta Kaňky

Muž, který dal společně se Santinim a otcem a synem Dientzenhoferovými tvář českému baroku, byl zřejmě workoholik. S žádným jménem se totiž nesetkáte na tolika místech a tak různorodých projektech, jako právě s Františkem Maxmiliánem Kaňkou.
 

Pražan křtěný Vltavou

Narodil se 19. srpna 1674 v Praze na Starém Městě, míval velký dům s prosperujícím pivovarem v Dlouhé ulici a na Starém Městě také v červenci 1766 ve věku 91 let zemřel. Zčásti se vyučil u svého otce, zčásti u Pavla Ignáce Bayera, který se například podílel na barokní přestavbě zámku Hluboká anebo na stavbě kostela Panny Marie na Chlumku v Luži. Podnikl studijní cestu do Itálie, pobýval i ve Vídni a po návratu do rodného města se pustil do vlastních projektů. Do roku 1734, kdy ještě před dovršením šedesáti let Kaňka udělal tečku za svou kariérou a nadále se věnoval jen rodině a péči o rozsáhlý majetek, stihnul neuvěřitelné množství práce.

Času měl rozhodně víc než například Dientzenhoferové; na rozdíl od nich se totiž věnoval hlavně projektování, ale už dál nevedl své stavby jako stavitel. Jeho jméno nacházíme rovněž u staveb, které zahájili jiní, namátkou Giovanni Battista Alliprandi či Jan Blažej Santini, a Kaňka po jejich smrti stavby dokončil. Často také není jasné, komu připsat autorství té které stavby – otazníky se dodnes vznáší například nad Zrcadlovou kaplí Klementina. Nikdo nedokázal přesně určit, zda jejím autorem byl František Maxmilián Kaňka anebo Kilián Ignác Dientzenhofer.
 

Šlechtické rody i církevní řády

Klientelu měli všichni slavní architekti stejnou, zaměstnávaly je zejména šlechtické rody a církevní řády. Kaňka pracoval často pro rod Černínů, a to od úprav Černínského paláce na Hradčanech přes zámek ve Vinoři a dva paláce na Malé Straně až po kapli v zahradním paláci ve Vídni. Pro rod Kinských projektoval zámek Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou. Pro Valdštejny navrhnul zámek a kostel v Loučeni a opravoval románsko-gotickou baziliku sv. Prokopa v Třebíči; Kaňkovým dílem je barokní síťová štuková klenba, která nahradila zchátralé stropy. Pro pány Vrtby se ujal přestavby zámku Konopiště a projektoval Vrtbovskou zahradu na Malé Straně v Praze, považovanou za jednu z nejkrásnějších barokních zahrad střední Evropy. Pracoval také pro církevní řády – jeho dílem jsou například chrám Nalezení sv. Kříže v Litomyšli pro piaristy, dostavba pražského Klementina pro jezuity a část kláštera na Zbraslavi pro cisterciáky.
 

Kaňka, Braun a Bolfánek

Mezi důvěrné Kaňkovy přátele patřil Maxmilián Bernard Braun, který se jako sochař podílel na téměř dvou desítkách jeho staveb v Praze i na venkově. Společným dílem byly vedle Vrtbovské zahrady také kostel sv. Klementa v Klementinu (mimochodem se 190 „kousky“ vůbec největší kolekce Braunových soch na jediném místě), Černínský palác na Hradčanech nebo Hospital v Kuksu. Kaňka rovněž navrhoval sokly pod Braunovy sochy na Karlově mostě a celkovou koncepci morových sloupů.

Mezi málo známé skvosty a výsledky jejich spolupráce patří pomník císaři Karlu VI., jemuž chtěl hrabě František Antonín Špork původně postavit sochu na Karlově mostě v Praze. Záměr se nezdařil, a tak je výsledkem císařův pomník obohacený o sloupový baldachýn s výjevem vidění sv. Huberta, stojící v polích nedaleko středočeského Hlavence.

Ne všechny Kaňkovy práce se dochovaly; jeho dílem byl například barokní kostel sv. Wolfganga nad Chudenicemi poblíž Klatov. Poutníkům sloužil pouze šedesát let, než roku 1786 přišla osudová rána v podobě dekretu císaře Josefa II. o zrušení filiálních kostelů. Na začátku 19. století byl zbořen a zbyla z něj jen věž, která dnes slouží jako rozhledna zvaná Bolfánek.
 

Okruh po pražských památkách

Pokud byste chtěli poznat Kaňkovo dílo, nejkomplexněji si ho můžete prohlédnout právě v hlavním městě. Náš okruh začíná na Starém Městě u kostela svatého Salvátora a pokračuje Týnskou uličkou na Staroměstské náměstí k měšťanským domům U kamenného beránka a U zlatého jednorožce. Další Kaňkovo dílo dům U zlatého supa najdete trošku bokem na začátku Celetné ulice. Křivolakými uličkami Starého Města se dostanete k dalšímu skvostu, na kterém se Kaňka podílel, a to ke kostelu sv. Jiljí. Potom se přesuneme ke Klementinu, kde Maxmiliána Kaňku připomíná nový portikus přestavěného kostela sv. Salvátora.

Mánesovým mostem se dostanete na druhou část Vltavy pod Pražský hrad a k Malé Straně. Tady můžete obdivovat honosná šlechtická sídla – palác Thurn-Taxisů, Pálffyovský palác a Fürstenberský palác se zahradou. Na Hradčanech je jeho dílem Černínský palác, Ledeburská zahrada, zahrada Na Valech a Královská zahrada. Na Malé Straně určitě navštivte Vrtbovskou zahradu.

Újezdem a po mostě Legií překročíte opět Vltavu, tentokrát do Nového Města. Tady stojí z Kaňkových děl za podívání palác Lažanských, palác Mladotovský (Faustův dům), chrám sv. Kateřiny Alexandrijské nebo kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého na Albertově.