Nejprve si ale upřesněme, co je to vlastně rozhledna. Že se jedná o vyhlídkovou stavbu, je zcela jasné. Musí však splňovat několik podmínek. Předně musí být postavena člověkem, přírodní vyhlídky patří do jiné kategorie. Rozhledna musí být určena, nebo alespoň dodatečně upravena tak, aby mohla sloužit k rozhlížení. Vyhlídkový prostor či plošina musí být alespoň několik metrů (když už ne desítek metrů) nad okolním terénem. Poslední podmínka je nejdůležitější – musí být přístupná široké veřejnosti! Pozor, některé z rozhleden jsou otevřeny pouze sezónně.
Od samého počátku 19. století až do dnešních dnů bylo v našich zemích postaveno více než 450 rozhleden. Češi se zkrátka rádi dívají do daleka, a tak naleznete hojné množství rozhledem v každém kraji. Od těch nejjednodušších dřevěných až po opravdové architektonické skvosty s pohnutou historií a osudem. Rozhledny skrývají nejedno tajemství a je jen na vás, abyste je odhalili.
Nejstarší rozhledna
Vlastně to ani není rozhledna.
Muslimský minaret v Lednickém parku, který je součástí
areálu zařazeného na seznam UNESCO, si nechal v roce 1797 postavit kníže Alois Liechtenstein podle návrhu Josepha Hardtmutha. Stavba byla dokončena v roce 1802 a od té doby tvoří výraznou dominantu kraje pod Pálavou. Než budete moci vystoupat 302 schodů na jeho vrchol, musíte se k němu dopravit přes rozsáhlý park. Cestu si můžete zkrátit lodí, která vás přiblíží od zámku až prakticky k minaretu!
Nejvyšší rozhledna
Kdo by hádal, že nejvyšší rozhlednu Česka najdete v Praze, měl by pravdu. Nejedná se ovšem o
malebnou Petřínskou rozhlednu, mladší sestru Eiffelovky, ale o přízračný žižkovský televizní vysílač tyčící se nad městem. Věž vysoká 216 metrů byla postavena v letech 1985 až 1992 podle plánů architektů Václav Aulického a Jiřího Kozáka. Za dobrých podmínek se lze rozhlédnout až 100 km daleko. V současnosti je na věži umístěno 10 obřích soch miminek od sochaře Davida Černého.
Nejvýše položená rozhledna
Pokud byste se rádi podívali na svět z nejvýše položené rozhledny u nás, musíte se vypravit na
Praděd do Hrubého Jeseníku, kde stojí další slavný televizní vysílač. Původní kamennou rozhlednu z roku 1912 postavenou v duchu gotického hradu byste zde hledali marně, ta se zřítila po druhé světové válce. V roce 1968 byla zahájena výstavba 162 metrů vysokého vysílače, z něhož můžete shlížet do kraje i v dnešních dnech. I přesto, že se jedná o místo, kde průměrná roční teplota nepřesáhne 1°C, nemusíte se obávat – v tamní restauraci se něco na zahřátí vždy najde!
Nejromantičtější rozhledna
V této kategorii již není vítěz tak jednoznačný, ale horkou kandidátkou je
rozhledna Štěpánka v Jizerských horách, kterou najdete na vrchu Hvězda. V novogotickém slohu ji nechal roku 1847 postavit kníže Camill Rohan. Podle pověsti nechal však její stavbu zastavit, protože mu stará cikánka předpověděla, že zemře, jakmile bude věž dokončena. A skutečně – do měsíce po jejím dokončení v roce 1892 starý kníže zemřel. Štěpánka je navíc nejzobrazovanější rozhledna českých pohlednic!
Nejzajímavější rozhledna
Skutečný architektonický skvost, o jehož zařazení na seznam památek UNESCO se stále jedná, najdete pochopitelně v Liberci. Tamní netradiční televizní vysílač, který jakoby dokončuje
Ještěd a v němž se můžete i ubytovat, byl postaven v letech 1966-1973 podle projektu architekta Karla Hubáčka, který za ni obdržel Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Do kraje se můžete dívat z hotelových pokojů nebo z volně přístupné terasy.
Nejkomičtější rozhledna
Zde je potřeba brát naše označení s rezervou, ale která jiná vyhlídková stavba by si zasloužila toto označení více než zánovní
rozhledna Vladimíra Menšíka? Naleznete ji u jihomoravské obce Hlína jen pár desítek metrů od místa, kde kdysi stávala nejstarší rozhledna celého kraje. Nová věž měří přes 22 metrů a je pojata moderně, vede na ni celkem 96 schodů. Po výšlapu lze spatřit na jihu Pavlovské vrchy u Mikulova, na východě Bílé Karpaty, dále Hostýnské vrchy a za velmi pěkného počasí dokonce štíty Alp. Rozhledna doplňuje expozici Vladimíra Menšíka v Ivančicích.
Nejživotaschopnější rozhledna
Toto označení si zaslouží dřevěná
rozhledna Bára na Čertově skalce
, na vrchní části zrušeného lomu Podhůra jižně od Chrudimi. Když ji totiž v roce 2008 slavnostně otevřeli, netrvalo to déle než pár dní a zničila ji vichřice. Místní si ale právo na rozhlednu nedali vzít a postavili novou patnáctimetrovou stavbu s minimem spojovacích prvků, která má vydržet i vítr do 200 km/h. Můžete ji sami zkontrolovat.
Nejzakázanější rozhledna
Bismarckova rozhledna u Chebu spadala do zakázaného pohraničního pásma a tak se na ni turisté pěknou řádku let nedostali. Patří k jedné ze tří věží, které u nás byly postaveny na počest německého říšského kancléře Otta von Bismarcka. Zajímavé je, že podobných staveb bylo po celém světě postaveno asi 270. Ta zdejší byla otevřena v roce 1907 a její plošina je ve výšce 14 m.
Nejakátovější rozhledna
Zde je kandidát zcela jasný. V Židlochovicích na Brněnsku si originálním způsobem poradili s akátem, který zde roste doslova na každém kroku. Postavili z něj originální 18 m vysokou
Akátovou rozhlednu, na jejíž vrchol vede krásné točité schodiště.
Nejnovější kamenná rozhledna
Je první svého druhu od 30. let minulého století a naleznete ji v Chřibech na jižní
Moravě na kopci Brdo, kde již dříve rozhledna stávala, ale v 70. letech zchátrala. Kámen a dřevo pochází z místních lesů a okolí. Stavbě při slavnostním otevření požehnal i olomoucký arcibiskup a moravský metropolita Jan Graubner.