Objevování neznámého aneb místa, kam se dlouho nesmělo

Krásný výhled na českou i německou část Šumavy vám za pěkného počasí poskytne rozhledna Poledník, nedaleko od Prášil. Vydejte se v turistické sezóně poznat jeden z nejkrásnějších výhledů Šumavy a shlédněte vrchy jako Ostrý, Pancíř, ale i Plechý, Trojmeznou či Javorník.

Nejmenší a nejvýše položené jezero české části Šumavy bylo na dlouhou dobu veřejnosti nepřístupné. O to víc se vyplatí se k tomuto krásnému jezeru ledovcového původu podívat.

Houpací mosty nad řekou Dyjí jsou pozůstatkem po pohraničnících z komunistické éry. Metoda ostrahy hranice i samotná konstrukce mostů jsou dílem sovětských inženýrů.

Zemi plnou her, zábavy, stromů, zvířat a dětské fantazie najdete v Milovicích nad Labem. Jedinečný zábavně-naučný park na ploše 12 hektarů našel inspiraci v tom nejlepším ze světových parků i v nejtajnějších dětských přáních.

Šumava je lákavým cílem pro ty, kteří hledají majestát a velebnost přírody, fyzické i psychické zotavení. Na území NP se nachází 7 obcí (Srní, Kvilda, Horská Kvilda, Modrava, Stožec, České Žleby a Prášily) a několik menších osad (Filipova Huť, Dobrá, Jelení).

Zaniklá ves Fürstenhut na Šumavě je působivou připomínkou tragických událostí moderních českých dějin. Knížecí Pláně v blízkosti státní hranice s převážně německým obyvatelstvem čítaly v době svého rozmachu na 60 domů. V 50. letech minulého století byla obec na státní hranici srovnána se zemí.

Jezerní slať patří mezi vrchovištní rašeliniště ležící na náhorní plošině Šumavských plání mezi osadami Kvildou a Horskou Kvildou. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost 7,6 m je v severozápadní neporušené části.

Jednou ze tří českých věží, které se stavěly na počest německého kancléře Otto von Bismarcka, je Bismarckova rozhledna na Zelené hoře u Chebu. Rozhledna byla slavnostně otevřena v roce 1909 a patřila k tajnostem Železné opony – stála totiž v hraničním zakázaném pásmu.

Na úbočí skalního ostrohu v meandru řeky Dyje leží vinice, odborníky řazená mezi deset nejkvalitnějších evropských vinařských poloh. Od dubna do září můžete přímo na vinici ochutnat šobeská vína z produkce Znovínu Znojmo.

Nejvyšší vrchol Brdské vrchoviny a Středočeského kraje leží vzdušnou čarou 8,4 km severozápadně od Příbrami v Třemošenské vrchovině. Ačkoli je Tok (865 m) nejvyšším středočeským vrcholem, nejedná se o příliš výraznou horu.

Téměř půlku století rozdělovala Železná opona Evropu na východ a západ. V současnosti se všech 20 evropských států podél této linie podílí na budování jedinečné trasy pro cyklisty i pěší. Česká část vede od Aše jižní hranicí s Německem a Rakouskem až k soutoku Dyje a Moravy pod obcí Lanžhot.

Český les tvoří pohraniční pohoří od domažlické části Českého lesa po Dyleňský les. Je geomorfologickým pokračováním Šumavy. Na území Českého lesa byla v roce 2005 zřízena CHKO Český les, dále je zde několik menších chráněných území.

Vrch Javorník byl oblíbeným místem spisovatele Karla Klostermanna, který měl rád jeho tehdy hluboké lesy a samoty. Kamenná rozhledna, postavená roku 1938, poskytuje překrásné výhledy na šumavské hory i do vnitrozemí.

Na kopci nad Starým Hrozňatovem asi 5 km od Chebu stojí pozoruhodný areál Lorety s poutním kostelem sv. Ducha, jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst v Čechách i v Německu – Maria Loreto.

Nad Valticemi se tyčí monumentální klasicistní stavba kolonády Reistna. Kolonáda představuje památník, který nechal postavit Josef I. z Lichtenštejna pro vzpomínku na své zesnulé předky – otce Františka Josefa I. a na bratry Aloise I. Josefa a Filipa Josefa.

Kasárna Karlín jsou obřím komplexem dvou historických budov v centru metropole, kde do roku 2008 sídlily některé složky armády a cizinecké policie. Téměř deset let hledal opuštěný areál své využití. Nyní se o areál stará a postupně jej renovuje kulturní spolek Pražské centrum.

Ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy je Národní park Podyjí, vedoucí podél 40 km dlouhého údolí řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem. Na rakouské straně navazuje na park Nationalpark Thayatal.

Nejvyšším vrcholem Českého lesa a zároveň neodmyslitelným symbolem krajiny v okolí Domažlic je Čerchov (1042 m n. m.). Vydat se sem můžete na kole i pěšky. Areál v okolí kamenné Kurzovy rozhledny prochází postupnou revitalizací.

Ostnaté dráty, strážní věže a nástražné systémy podél hranic stále ještě existují, naštěstí již pouze v muzejní podobě. Poslední zbytky železné opony najdete například v hraniční vísce Čížov v Podyjí.

V bývalém vojenském prostoru Milovice-Mladá vzniká nestátní rezervace divokých koní, zubrů a praturů, kteří zde spásáním vzácných stepí a zbytků bohatých luk pomohou zachovat křehkou biodiverzitu a zabrání tak zarůstání biologicky cenných lokalit.

Křížový vrch (487 m n. m.), odedávna zvaný též Vrabina, byl od roku 1234 majetkem chotěšovského kláštera. Od roku 1739 stojí na vrcholu dřevěný kříž, který byl v letech 1747-1755 nahrazen poutním kostelíkem a po zrušení kláštera roku 1804 byl zbořen.

Vojenský hřbitov v Milovicích na Nymbursku se nachází na jihu místní části Mladá v ulici Italská. Má rozlohu přibližně 7500 m².

Repliku železné opony tvoří zrekonstruovaný hraniční zátaras a další prvky tzv. železné opony. Nachází se nedaleko turistického hraničního přechodu Bučina–Finsterau a je doplněna informační tabulí. Stojí zde od roku 2008.

V roce 2013 byl v těsné blízkosti bývalé celnice na hraničním přechodu Nové Hrady – Pyhrabruck vybudován skanzen ochrany státní hranice, který je součástí Novohradského muzea. Základ skanzenu tvoří exponáty z bývalého soukromého pohraničního skanzenu v Borovanech, který vybudoval pan Radomil Marek.

V budově bývalé celnice v Rozvadově najdete nové muzeum železné opony, které dokumentuje na stovkách exponátů, tisícovce dobových fotografií a celé řady kopiích důležitých historických dokumentů dějinný vývoj země od konce I. světové války.

Třístoličník (1311 m) je jedním z nejvýznamnějších a nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy s bizardními skalními útvary. Vede přes něj státní hranice mezi Českem a Německem. Na vrcholku je na skalní vyvýšenině vybudováno vyhlídkové místo s dalekým rozhledy.

Páté velké jezero na české straně Šumavy je pojmenováno podle hory Plechý, pod kterou leží v nadmořské výšce 1089 m. Vzniklo po ústupu ledovce, který za sebou zanechal 40metrovou čelní morénu a impozantní jezerní stěnu vysokou 250 metrů.

Vinný hrádek a vinici Lampelberg a vinici Šobes spojuje téměř osmnáct kilometrů dlouhá naučná stezka. Vydejte se do krajiny, která byla po dlouhou dobu uzavřená za železnou oponou.

Brdy – nejvyšší ryze české pohoří u nás, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje. Od roku 1926 do ledna 2016 byla tato oblast vojenským újezdem, čímž si uchovala ráz divoké neosídlené krajiny. Nyní je tento přírodní areál o rozloze 380 km² chráněnou krajinnou oblastí.

Bučina je dnes zaniklá osada, která však bývala nejvýše položenou osadou na celé Šumavě (1162 m). Přesto si však jedno prvenství uchovala – jedná se totiž o nejdeštivější šumavské místo, ročně tady spadne 1600 mm srážek.

Jak žili ti, kteří obývali nízké domky? Jaký byl jejich všední den? Jak prožívali odloučení od svých rodin? Co všechno museli umět a znát? To vše se dozvíte v Muzeum Pohraniční stráže, které spravuje Klub vojenské historie bPS Hraničář a snaží se tyto staré vzpomínky oživit.

Věděli byste, kde hledat Smrčiny, téměř neznámý kout naší vlasti? Napovíme, že je třeba zaměřit svou po pozornost do nejzápadnějšího cípu republiky, do Ašského výběžku.

Karlínská Invalidovna je jednou z nejstarších staveb této pražské městské části. Pro potřeby válečných veteránů ji začal stavět hrabě Petr Strozzi. Základní kámen Invalidovny byl položen za osobní účasti císaře Karla VI. dne 15. srpna 1732.

Budova vlakového nádraží leží na hranici Česka a Německa. Před rokem 1989 bylo možné dojet jen do Železné Rudy – města. Do Alžbětína na pilu se dostali pouze nákladní vlaky a lidé s povolením. Znovuobnovená budova začala sloužit opět po revoluci. Od roku 2012 je zde evropské informační centrum.