Úvod > Aktuality > Noční oblohu začnou stejně jako každý rok rozsvěcet padající hvězdy Perseidy

Noční oblohu začnou stejně jako každý rok rozsvěcet padající hvězdy Perseidy

Vydáno 10. srpna 2018 Zážitky
Perseidy – meteorický roj někdy nazývaný Slzy svatého Vavřince, jsou ideálním úkazem pro romantické letní sledování. Roj začíná být aktivní sice již kolem 17. července, ale zpočátku se jedná jen o jednotlivé meteory. Aktivita výrazně vzrůstá až ve druhém srpnovém týdnu a tradičně vrcholí ve dnech kolem 11. až 13. srpna. Nejinak tomu bude i v letošním roce. Meteorický roj Perseidy bude letos nejčetnější v noci z neděle na pondělí 13. srpna. Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní bude k vidění v průměru 70 meteorů za hodinu. Podle astronomů se dají očekávat ideální pozorovací podmínky, Měsíc bude den předtím v novu a obloha nabídne pohled na čtyři nejjasnější planety Sluneční soustavy.

Dobře pozorovatelné budou Perseidy mezi 11. až 13. srpnem. Když vyrazíte za město, kde není osvětlená obloha, můžete po tyto noci v době mezi setměním a půlnocí spatřit průměrně 70 meteorů za hodinu.

Perseidy lze pozorovat již po setmění. "ideální podmínky budou však v druhé polovině noci mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní , kdy souhvězdí Persea s radiantem roje vystoupá nejvýš nad obzor.

Mateřským tělesem Perseid je kometa Swift-Tuttle, kterou v roce 1862 nezávisle na sobě objevili Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle. Podle současných poznatků má kometární jádro průměr 26 km. Kometa se tím řadí mezi největší tělesa, která se pravidelně přibližují k naší planetě. Její oběžná doba však činí celých 130 let, a proto tato přiblížení nejsou tak častá.

Přesto se při posledním z nich, které nastalo v roce 1992, spekulovalo o potenciálním nebezpečí této komety pro Zemi. Přesné výpočty její dráhy ale ukázaly, že pro naši planetu není hrozbou ani do budoucnosti. Nejblíže by měla být Zemi v roce 3044, ale i tehdy ji bude dělit propastná vzdálenost 1,6 milionu kilometrů.

Pro pozorování meteorů je vhodné vyhledat stanoviště s dostatečně tmavou noční oblohou, nejlépe mimo města či obce, protože veřejné osvětlení výrazně snižuje množství spatřených meteorů. Je doporučeno vhodně se obléknout, zaujmout pohodlnou polohu a trpělivě vyčkávat. Zkušení pozorovatelé radí dopřát lidskému zraku minimálně půl hodiny na přizpůsobení se nočním podmínkám. Poté lze spatřit i slabší meteory…

Manětínská oblast tmavé oblohy

Manětínská oblast tmavé oblohy

Stranou ruchu měst, na pomezí Plzeňska a Karlovarska, leží polozapomenutý kout naší země. Díky řídkému osídlení a venkovskému charakteru se oblast vyznačuje v rámci ČR výjimečně malým množstvím světelného smogu, zachovalým nočním prostředím a velmi dobrými podmínkami pro pozorování noční oblohy.

Jizerská oblast tmavé oblohy – nejtemnější místo v České republice

Jizerská oblast tmavé oblohy – nejtemnější místo v České republice

Jizerská oblast tmavé oblohy zaujímá území o rozloze necelých 75 km2. Tato rezervace tmy se nachází v téměř neobydlené, od velkých měst dostatečně vzdálené části Jizerských hor. Rozkládá se podél horního toku řeky Jizery na území Čech a Polska. Jedná se o oblast nejhustší tmy u nás.

Beskydská oblast tmavé oblohy

Beskydská oblast tmavé oblohy

Beskydská oblast tmavé oblohy se nachází na Česko – Slovenské hranici se středem kolem obcí Staré Hamry a Bílá. Její rozloha je 308 km². Na noční obloze v Beskydech lze pozorovat řadu zajímavých jevů, mezi které patří například Mléčná dráha, zodiakální světlo nebo na zemi foskoreskující houby.

Galaktická a Planetární stezka v Hradci Králové

Galaktická a Planetární stezka v Hradci Králové

Pokud se chcete vydat na procházku do přírody a ještě se něco užitečného dozvědět, rozhodně nevynechejte putování po Galaktické nebo Planetární stezce, které vás vedle krásné přírody Nového Hradce Králové a městských lesů povedou i po naší sluneční soustavě a mléčné dráze.