Návštěvy jeskyní zcela určitě patří mezi oblíbené cíle rodinných výletů, a to nejen v období velkých veder či dešťů. Přitahují nás sem fascinující podzemní komplexy plné krápníků, podzemních jezírek, řek a netopýrů. Ale v předpeklí platí jiná pravidla než na povrchu…
S čím je tedy nutné při návštěvě jeskyní počítat a v čem se výlety na tato místa liší od jiných přírodních turistických cílů?
-
Není radno podceňovat nebezpečí, která v jeskyních hrozí – byť všechny trasy ve zpřístupněných jeskyních absolvujete s profesionálním průvodcem a budete se pohybovat pouze po vyznačených trasách lemovaných zábradlím (opouštět vyznačené stezky není v ani v zájmu Vašeho zdraví, ani Vaší peněženky vzhledem k výši pokut), stále je nutné pamatovat na to, že zem je v jeskyních stále mokrá nebo alespoň vlhká, nezřídka porostlá mechem a tudíž kluzká. Proto je na výlety do krasových oblastí nejvhodnější sportovní nepromokavá obuv s neklouzavou podrážkou. Pokud jste trochu vyšší, můžete narazit na problémy v podobě nízkých stropů.
-
V jeskyních je vysoké procento vlhkosti vzduchu a stálá teplota pohybující se mezi 0°C – 10°C, proto i v nejparnějším létě je vhodné přibalit do batohu teplou, nepromokavou bundu, nejlépe s kapucou, která ochrání hlavu před vodou kapající z krápníků.
-
Ačkoliv je v jeskyních instalováno osvětlení a průvodce je vybaven baterkou, je dobrý nápad vzít si i baterku vlastní. Budete si moci posvítit na krásné krápníkové útvary, jež by jinak zůstaly skryty ve tmě, (ale pokud průvodce svou svítilnou ukazuje celé skupině nějaký úkaz, není vhodné ostatní zlomyslně mást svým světlem), a v případě výpadku elektřiny nezůstanete v jeskyni úplně potmě.
-
Neuškodí vybavit se dopředu základními karsologickými či speleologickými znalostmi. Především s odbornými výrazy „kras“, „stalaktit“, „stalagmit“ a „stalagnát“ se budete během výkladu setkávat velmi často. Průvodce vám je sice vysvětlí, ale pokud budete vědět něco málo předem, nebudou se Vám díky podobném znění tolik plést. Malý slovníček je možné nalézt na adrese:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Kategorie:Karsologie
-
Už samotný fakt, že lidé jeskyně navštěvují, může vést k jejich poškozování (zvýšení teploty vzduchu, zachycování textilních vláken na stěnách jeskyní apod.). Proto bychom si měli dávat pozor na to, abychom nepáchali ještě více škody. Nenoste do jeskyní deštníky a rozměrné předměty, jimiž byste mohli poškodit krápníkovou výzdobu. Místo toho, abyste do krasových jezírek házeli desetikoruny, raději si pak u pokladny kupte turistickou známku. Své milované čtyřnohé druhy zanechte doma, protože zvířata do jeskyní nemají povolený vstup.
Jeskyně Na Špičáku patří k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě. Přes 400 metrů dlouhý podzemní labyrint chodeb a puklin je vytvořen v devonských mramorech (mořské usazeniny, stáří 350–380 milionů let).
Rádi byste se v létě ochladili a nevíte, jak na to? Vydejte se poznat krásu jeskynního systému nedaleko Litovle, kde se nachází Mladečské jeskyně.
Chýnovská jeskyně byla objevena roku 1863 při práci v lomu. Roku 1868 se po úpravách stala první turisticky zpřístupněnou jeskyní na území České republiky. Největší ozdobou této jeskyně nejsou krápníky, ale barevné stěny a stropy.
Koněpruské jeskyně jsou zatím největším objeveným jeskynním systémem v Čechách. Vznikly v devonských vápencích starých až 400 miliónů let. Jsou vyvinuty ve třech výškových úrovních s denivelací více jak 70 m. Jejich celková délka přesahuje 2 km, zpřístupněná trasa je dlouhá cca 620 m.
Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou největší zpřístupněné jeskyně v ČR. Tvoří je rozsáhlý komplex dómů, chodeb a obrovských podzemních propastí, které spojují dvě podzemní patra s výškovým rozdílem 60 m. Prohlídky zahrnují klasické a historické okruhy či zážitkovou exkurzi do spodních pater.
Nejkrásnějším krasovým útvarem Štramberského krasu je zcela určitě volně přístupná jeskyně Šipka. Jeskyně se spolu se Štramberkem dostala do českého, ale i světového povědomí po objevu spodní čelisti neandrtálského dítěte, tzv. Šipecké čelisti.
Jeskyni tvoří dva vzájemně spojené mohutné dómy s přilehlými chodbami. Jeskyně byla pro veřejnost otevřena už v roce 1910. Hlavní dóm je s rozměry 95x44x20 metrů největší veřejnosti zpřístupněnou podzemní prostorou v Moravském krasu.
Netradiční jeskyňářské programy a kurzy speleologie nebo slaňování vám zajistí Hotel Stará škola ve Sloupu. Netradičně - s přílbou, světlem a kombinézou, vás naučí slaňovat a lézt po laně jako jeskyňáři. Připraveno je i 30 nejrůznějších výletů po okolí - včetně projížďky na koni či v kočáře.
Vydejte se na výlet do Punkevních jeskyní! Procházet se budete mohutnými dómy a chodbami s krápníkovou výzdobou až na dno propasti Macocha. Punkevní jeskyně jsou součástí nejdelšího jeskynního systému v České republice – Amatérské jeskyně, kde délka dosud známých chodeb přesahuje 30 km.
Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v malebném údolí řeky v lázních Teplicích nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského významu vzniklý současným působením atmosférických vod a teplých minerálních vod vystupujících z velkých hloubek ve vápencích.
Na skalním ostrohu nad soutokem Říčky a Ochozského potoka se nachází známá archeologická lokalita, tunelovitá jeskyně Pekárna, proslulá nálezy pravěkých kamenných i kostěných nástrojů a hlavně rytin na kostech zvířat.
Jeskyně Balcarka v Ostrově u Macochy představuje svou krápníkovou výzdobou snad nejbohatší jeskyni Moravského krasu. Do nového turistického okruhu byla zahrnuta i část jeskyně s bývalým muzeem, které bylo krátce zpřístupněno v roce 1938. Návštěvní trasa se tak prodloužila o 150 metrů.
Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk. Podstatná část jeskyní byla objevena již v roce 1938.
Nejnovější aktuality
Všechny aktuality v regionu >