Úvod > Aktuality > Kde najdete patnáct nových národních kulturních památek?

Kde najdete patnáct nových národních kulturních památek?

Vydáno 8. března 2017 Památky
Že se na seznam nemovitých národních kulturních památek nově dostal zámek s parkem v Brandýse nad Labem, Loucký klášter ve Znojmě nebo zbytky románského hradu v Chebu vás asi nepřekvapí. Mezi patnácti novinkami jsou však i dvě krematoria a hřbitov, sokolovna, vodní elektrárna nebo městské divadlo.
Seznam národních kulturních památek, nejcennějších a nejunikátnějších objektů, které kdy v Česku vznikly a dodnes stojí, se rozšiřuje téměř každý rok, letos do něj vláda doplnila dalších patnáct položek. Zajímavost? Zhruba polovina z nich teprve oslaví sté výročí vzniku.
 

Tradiční a očekávané památky

Skvosty, mezi nimiž je namátkou Pražský hrad, Karlův most, Sázavský a Anežský klášter nebo hora Říp s rotundou sv. Jiří, doplnilo patnáct novinek – a v porovnání s nejstaršími budovami jde skutečně téměř o novostavby. U některých památek překvapí, že na seznam nebyly zapsány již dříve; to se týká například románského hradu v Chebu, postaveného v roce 1180 pro císaře Fridricha Barbarossu. Jde o jedinou románskou falc na území České republiky a jednu z nejzachovalejších v Evropě, která se dochovala v původní středověké podobě.

Do této skupiny patří rovněž původně pozdně gotický hrad a později renesančně přestavěný zámekBrandýse nad Labem se zahradou nebo Blatenský vodní kanál z 16. století, který se vine krajinou mezi Božím Darem a Horní Blatnou. Ze starších staveb se mezi národní kulturní památky zařadila InvalidovnaPraze-Karlíně, rozsáhlý objekt postavený podle plánů Kiliána Ignáce Dientzenhofera a původně určený pro válečné veterány, či mohutný Loucký klášter ve Znojmě, založený roku 1190, který v 18. století prošel rozsáhlou barokní přestavbou.
 

Stavby mladé republiky

Mění se konzervativní pohled na architekturu? Nepochybně, svědčí o tom fakt, že dvě třetiny nových národních kulturních památek pocházejí z poměrně nedávné doby, tedy z první poloviny či spíše prvních desetiletí 20. století. Bezkonkurenčně nejmladším přírůstkem je funkcionalistické městské Roškotovo divadlo v Ústí nad Orlicí, postavené v letech 1935–36. Architekt Kamil Roškot zde pozměnil o pár let starší návrh divadla Imperial pro průmyslový komplex Škodových závodů v Teheránu a zmenšil ho, aby dobře zapadl do ústecké městské zástavby. O něco mladší je krematorium a kolumbárium na Ústředním hřbitově v Brně z let 1926–1930, významné dílo architekta Ernsta Wiesnera, purismus zastupuje krematorium v Nymburce, postavené roku 1924 podle projektu architekta Bedřicha Feuersteina.

Ukázkou konstruktivismu, expresionismu a stylu art deco je Střední průmyslová škola v Mladé Boleslavi architekta Jiřího Krohy z let 1922–1926. Mezi stavby nového Československa patří i neoklasicistní vodní elektrárnaPoděbradech od Antonína Engela, dokončená roku 1923, či Palác Lucerna, známé kulturní centrum spojené s rodinou Havlových. Jedna z prvních železobetonových staveb v Praze se stavěla patnáct let (dokončena byla roku 1921) a nese jak rysy doznívající secese, tak tehdy nastupujícího modernismu.
 

Památky z dob před první světovou válkou

Poslední čtveřice nových národních kulturních památek spatřila světlo světa buď těsně před první světovou válkou anebo v jejím průběhu. Sem patří Městské muzeum v Jaroměři, někdejší Wenkeův obchodní dům od architekta Josefa Gočára z let 1910–11, ukázka rané moderny a počínajícího funkcionalismu, anebo Sokolovna v Rakovníku architekta Otakara Novotného z let 1912–14, stavba dovedně využívající šamotových cihel. Další památkou je dnešní Městský dům kultury Petra Bezruče v Opavě, postavený mezi roky 1908 a 1910 podle návrhu Leopolda Bauera. Podle odborníků je budova, původně určená pro Obchodní a živnostenskou komoru, názorným příkladem směřování od secese a moderny k modernímu předválečnému a meziválečnému klasicismu a historismu.

Poslední položkou na seznamu nových přírůstků je Ďáblický hřbitov z roku 1914, s rozlohou 29 hektarů po Olšanských hřbitovech druhý největší z pražských hřbitovů. Byl vybudován v letech 1912–14 v kubistickém slohu podle projektu architekta Vlastislava Hofmana. V centrální části se nachází čestné pohřebiště jugoslávských a italských partyzánů z druhé světové války a obětí Pražského povstání, severní část tvoří Čestné pohřebiště popravených a umučených politických vězňů a obětí komunismu v 50. letech. Pietní místo obětem totalitních režimů bylo zřízeno v devadesátých letech 20. století.
 
Ďáblický hřbitov

Ďáblický hřbitov

Počátkem 20. století přestala Praze stačit kapacita městských hřbitovů nacházejících se na území Žižkova a Vinohrad. Zvažovalo se založení nového velkého obecního hřbitova v Hostivaři a souběžně s ním se projektovalo mnohem menší městské pohřebiště v Ďáblicích.

Krematorium a kolumbárium v Brně

Krematorium a kolumbárium v Brně

Krematorium bylo postaveno podle plánů Arnošta Wiesnera v letech 1925 až 1930 v Jihlavské ulici. Je jedinou sakrálně-kultovní stavbou, kterou její tvůrce usiloval o nový výraz pro absolutní architekturu, jež by se vyrovnala egyptské pyramidě a křesťanskému kostelu.

Invalidovna v Karlíně

Invalidovna v Karlíně

Karlínská Invalidovna je jednou z nejstarších staveb této pražské městské části. Pro potřeby válečných veteránů ji začal stavět hrabě Petr Strozzi. Základní kámen Invalidovny byl položen za osobní účasti císaře Karla VI. dne 15. srpna 1732.

Chebský hrad - jedinečná ukázka falce na našem území s unikátní dvojitou kaplí

Chebský hrad - jedinečná ukázka falce na našem území s unikátní dvojitou kaplí

Hrad typu císařské falce je jednou z nejvýznamnějších románských památek České republiky, k nejlépe dochovaným částem patří hradní kaple sv. Erharda a Uršuly a Černá věž, součást románského opevnění.

Naučná stezka kolem Blatenského vodního příkopu

Naučná stezka kolem Blatenského vodního příkopu

Procházkou po naučné stezce Baltenský příkop od Božího Daru po Horní Blatnou poznáte alespoň částečně historii téměř zapomenuté technické památky. Stezka Blatenského vodního příkopu je zaměřená na ekologii, historii, hornictví, lesnictví a původní technické využití plavebního kanálu.

Zámek Brandýs nad Labem - za životními osudy posledních Habsburků

Zámek Brandýs nad Labem - za životními osudy posledních Habsburků

Zámek Brandýs nad Labem byl oblíbeným sídlem habsburských panovníků. Významná renesanční památka s dochovanou sgrafitovou výzdobou je otevřena pro veřejnost a zrestaurované sály a interiérová expozice podávají svědectví o pobytech všech císařů monarchie, kterým zámek patřil až do roku 1918.

Loucký klášter ve Znojmě

Loucký klášter ve Znojmě

Vřelého přijetí se vám dostane v premonstrátském klášteře v Louce u Znojma, který byl po staletí jedním z nejvýznamnějších klášterních komplexů ve střední Evropě. Současné dění v Louckém klášteře je úzce propojeno se jménem společnosti Znovín Znojmo.

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou

Božídarské rašeliniště s naučnou stezkou

Chráněná lokalita Božídarská rašeliniště je opět otevřena turistům, zájemci se přes ně mohou projít díky naučné stezce. Navíc naučná stezka je přístupná i pro vozíčkáře a maminky s kočárky.

Palác Lucerna - secesní srdce Prahy

Palác Lucerna - secesní srdce Prahy

Pasáž Lucerna, vzdálená jen několik málo metrů od Václavského náměstí, se dnes počítá k architektonickým pomníkům dřívější moderny. V pasáži se nachází kino v secesním stylu, několik obchodů a barů a také originální socha výtvarníka Davida Černého - parodie na rytířský pomník sv. Václava.