Úvod > Aktuality > 400. výročí Pražské defenestrace v roce 1618: kolikátá vlastně byla?

400. výročí Pražské defenestrace v roce 1618: kolikátá vlastně byla?

Vydáno 22. května 2018 Kultura
Když se dočtete, že od Pražské defenestrace uplynulo 400 let, je třeba dodat, že to bylo už potřetí, co pražští radní letěli z oken. Pražských defenestrací si všiml i anglický spisovatel Jerome Klapka Jerome, autor řady humoristických povídek a cestopisů. Jeho nejznámějším dílem jsou Tři muži ve člunu a volné pokračování Tři muži na toulkách.
Právě tam v osmé kapitole je Praze a místní zálibě v defenestracích věnováno pár řádek: „…Praha je totiž jedno z nejzajímavějších měst v Evropě,“ píše Jerome Klapka Jerome. „Její kameny jsou prosáklé historií a bájemi; každé její předměstí určitě bylo někdy bojištěm. To je to město, co počalo reformaci a vysedělo třicetiletou válku. Ale poloviny všech svých útrap mohla být Praha patrně ušetřena, kdyby měla méně veliká a ne tak lákavě příhodná okna. První z těch mohutných katastrof uvedla v pohyb tím, že vyhodila sedm katolických konšelů z oken své radnice na píky husitů. A k té druhé dala později signál tím, že z oken starobylého hradu na Hradčanech vyhodila zase královské místodržící – to byla druhá pražská defenestrace. Od těch dob se v Praze rozhodovalo ještě o mnoha fatálních problémech; ale jelikož se vyřešily bez násilí, lze patrně usoudit, že se projednávaly ve sklepích. Okno jakožto argument by zřejmě pro každého roduvěrného Pražana znamenalo vždycky příliš silné pokušení.“

Jenže vyvstává otázka: kolik pražských defenestrací vlastně bylo, když J. Klapka Jerome píše o dvou a my si připomínáme třetí?
 

Inspirace odjinud

Starobylý, rychlý a skrznaskrz potupný způsob zúčtování s veřejnými odpůrci, kdekdo jej považuje takřka za symbol naší historie, jenže vyhazování z oken Češi nevynalezli. Už Bible vypráví příběh Jezábel, dcery sidónského krále, která byla pro svou bezohlednost vyhozena z okna paláce v Jizreelu, svrhávání ze skal a jiných vyvýšených míst znalo i starověké Řecko, o Římě nemluvě.

Dobovou senzací se roku 1378 stala defenestrace v Leuvenu v tehdejším Brabantském vévodství, defenestrací skončily i nepokoje v roce 1418 ve slezské Vratislavi. V obou případech šlo o vyvrcholení sporů mezi řemeslníky a patriciji, kteří ovládali městské radnice. Oběti byly vždy na obou stranách, z oken radnice ale létali výhradně konšelé. A konflikt ve Vratislavi, o pouhý rok předcházející první pražské defenestraci, musel Pražanům posloužit jako nebezpečný zdroj inspirace.
 

Tři pražské defenestrace

První, známější a považována za samý začátek husitských válek, se odehrála 30. července 1419. Z oken Novoměstské radnice tehdy byli svrženi protihusitští novoměstští konšelé.

K druhé pražské defenestraci došlo za vlády krále Vladislava Jagellonského 24. září 1483 a v Praze tak vyvrcholily spory mezi kališnickou a katolickou stranou. Krev ten den tekla na Staroměstské radnici i na Novoměstské radnici, nepokoje zasáhly Malou Stranu i Vyšehrad, po dobytí radnic se navíc rozlícené davy vrhly na kláštery a na Židy. Podle některých historiků se děsivý výjev s vyhozením z oken odehrál jen na Novém Městě, jiné ale tvrdí, že z oken Staroměstské radnice letěl purkmistr.

Nejznámější a v pořadí již třetí pražská defenestrace, jejíž 400. výročí si 23. května připomínáme, se odehrála v roce 1618 ve Starém královském paláci na Pražském hradě. Hlavní roli sehrála okna České kanceláře, příhodně obrácená do jižních zahrad, a z oken tehdy letěli katoličtí místodržící Slavata a Martinic spolu s písařem Fabriciem.

Viléma Slavatu z Chlumu a Košumberka připomene výstava na hradě a zámku v Jindřichově Hradci. Zdarma se na ni můžete podívat 24. a 25. května od 8 do 14 hodin a 28. až 30. května od 8 do 16 hodin.
 

Víte, že?

  • Pád z výšky 15 metrů prý všichni tři přežili jen díky tomu, že dopadli na prudkou stráň a zároveň na smetiště, které pod okny kanceláří vzniklo díky zavedenému zvyku vyhazování odpadků z oken.
  • Místa, kam pánové dopadli, dnes v zahradě Na valech označují dva stejné kamenné obelisky, záchranu oběma místodržícím poskytla v Lobkovickém domě paní Polyxena, choť nejvyššího kancléře.
  • Písař Fabricius se sice svého obelisku nedočkal, byl však povýšen do šlechtického stavu s kuriózním přídomkem „von Hohenfall“ – z vysokého pádu.
  • Pro tři postižené tak defenestrace dopadla docela dobře, mnohem hůř dopadly Čechy, pro něž třetí pražská defenestrace odstartovala stavovské povstání, třicetiletou válku, porážku reformace a další pohromy.
  • Smutným hrdinou stavovského povstání a posléze poprav českých pánů na Staroměstském náměstí byl Kryštof Harant, pán na hradě Pecka. V sobotu 26. května se na něj bude vzpomínat při kostýmovaných prohlídkách nazvaných Když Harant ještě hlavu měl.
Malostranské náměstí v Praze

Malostranské náměstí v Praze

Malebné náměstí je odedávna centrem Malé Strany. Místo pro něj bylo vybráno v blízkosti brodů, mimo dosah častých záplav, kterými byla pověstná neregulovaná řeka Vltava. Náměstí je součástí Královské cesty - procházely tudy korunovační průvody a za Rakouska-Uherska tu sídlily nejvyšší zemské úřady.

Staroměstská radnice v Praze - prohlídka historických prostor i orloje

Staroměstská radnice v Praze - prohlídka historických prostor i orloje

Historické sály s cennými malbami, gotická kaple s pohledem na figury apoštolů, gotická věž s vyhlídkou, orloj i románsko-gotické podzemí radnice s náznakovou historickou expozicí, to vše se skrývá ve Staroměstské radnici.

Karlovo náměstí v Praze - největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí v Praze - největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Starý královský palác na Pražském hradě

Starý královský palác na Pražském hradě

Od svého založení na konci 9. století palác narůstal a měnil se do své současné podoby. Původní dřevěné stavení s kamennou podezdívkou přestavěl na počátku 12. století kníže Soběslav na kamenný románský palác. Jeho zbytky se zachovaly v podzemí dodnes.

Vladislavský sál na Pražském hradě

Vladislavský sál na Pražském hradě

Vladislavský sál ve Starém paláci na Pražském hradě vás ohromí svojí velikostí a zejména unikátně řešenou klenbou. Aby se panstvo nemuselo moc unavovat, tak se do něj vjíždělo přímo na koních. Unikátem je také to, že se do současnosti sál zachoval ve své původní podobě.

Staroměstské náměstí v Praze - nejstarší a nejvýznamnější pražské náměstí

Staroměstské náměstí v Praze - nejstarší a nejvýznamnější pražské náměstí

Staroměstské náměstí je jednou z povinných zastávek při návštěvě Prahy. V každou celou hodinu se shromáždí davy turistů před Staroměstskou radnicí, aby sledovali pochod apoštolů na historickém orloji. Jiní odpočívají na lavičkách nebo na zahrádkách kaváren a vdechují atmosféru tohoto místa.

Bojiště Bílá hora – památník porážky českých stavů

Bojiště Bílá hora – památník porážky českých stavů

Památné místo na Bílé hoře v Praze 6 připomíná neslavnou bitvu, která se zde odehrála 8. 11. 1620. Katolické armády porazily vojska českých stavů, hájící reformní náboženství a kulturu. V následujících letech byla česká politika zcela podřízena habsburské nadvládě, a to na 298 let.

Novoměstská radnice v Praze

Novoměstská radnice v Praze

Novoměstská radnice v Praze je jednou z mnoha národních kulturních památek v hlavním městě. Můžete zde vystoupat na věž, která dříve sloužila jako protipožární stanice. Vstupní gotická sloupová síň s klenbou je největším nesakrálním prostorem vrcholné gotiky v Čechách, který se dochoval.

Vyšehrad - poznejte jedno z nejpamátnějších míst českého národa

Vyšehrad - poznejte jedno z nejpamátnějších míst českého národa

Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. I na začátku 21. století si Vyšehrad uchovává magickou atmosféru a tajemství.

Defenestrace aneb příběh Viléma Slavaty

Defenestrace aneb příběh Viléma Slavaty

23. května totiž uplyne čtyři sta let od chvíle, kdy byl roku 1618 vyhozen z oken pražského hradu, jako jeden z nenáviděných císařských místodržících a tímto činem byla rozpoutána třicetiletá válka.