Zámek Červená Lhota

Hlavní expozice v interiérech 1. patra představuje autentický byt posledních majitelů, knížat Schönburg-Hartenstein, v podobě, jakou měl po roce 1910, kdy byla dokončena nejmladší přestavba zámku. Návštěvníci si prohlédnou také expozice podkrovních pokojů. O hlavní turistické sezóně je přístupná také expozice ve sklepení, která představuje tři pozoruhodné sklepní prostory z části zapuštěné do skal. Prohlídka je vhodná pro všechny, kteří se chtějí dozvědět více o původní podobě někdejší lhotecké tvrze.

Prohlédnout si můžete také kapli Nejsvětější Trojice. Tato renesanční stavba, stojící na návrší zámeckého parku, zaujme v interiéru především původními dochovanými ilusivnímu malbami a nápaditě řešeným dřevěným stropem symbolizujícím nebeský Jeruzalém. Svatyně je funkčním římskokatolickým kostelem.

Natáčely se zde i filmy, jedním z nejznámějších je film Svatby pana Voka.

Z historie
Na severním okraji dominia Pánů z Hradce byla v polovině 13.l století v rámci kolonizace založena ves Lhota. V roce 1465 se objevuje první písemná zpráva o existenci tvrze ve Lhotě, kdy Petr ze Zásmuk získal tvrz ve Lhotě jako dědictví po svém otci Ctiborovi. Kolem roku 1530 Lhotu zakoupila rytířská rodina Kábů z Rybňan. Jan Kába nechal starou tvrz přestavět renesančně podle projektu italského stavitele Honse Vlacha. Roku 1555 se poprvé objevuje název Nová Lhota. Označení Červená Lhota se poprvé objevilo v roce 1602. Název vycházel z nové barevnosti omítek tvrze. Dále zámek vlastnil císařský rytmistr Antonio Briccio a následně Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka. Za jeho vlády došlo v letech 1658 – 1678 ke stavebním úpravám, které proměnily někdejší tvrz v barokní zámeček užívaný jako letohrádek. Zámek dále vlastnili např. rod Windischgrätzů, baron Ignác Stillfried a Heinrich Eduard Schönburg - Hartenstein. V roce 1934 vznikla na Červené Lhotě hrobka rodiny Schönburg-Hartenstein. Od roku 1949 je zámek zpřístupněn veřejnosti.