V interiérech najdete kromě rodových galerií také zbrojnici s bohatou sbírkou chladných zbraní a loveckých pušek Hanuše z Kolovrat. Expozice zahrnuje i tzv. Lokšanskou knihovnu z roku 1558 – nejstarší dochovanou renesanční zámeckou knihovnu v Čechách. Za prohlídku stojí i bylinková zahrada a anglický park, po kterém se v létě můžete projet kočárem. Každoroční tradicí se staly večerní zámecké koncerty, oživené prohlídky uprostřed léta a Vánoce na zámku.
Pozoruhodnosti, nejcennější historické prostory, unikátní díla:
1. Lokšanská knihovna je nejstarší knihovnou v našich zemích, která se dochovala v původní podobě z roku 1558. Datum je uvedeno nade dveřmi v malované edikule. Místnost má renesanční pestře malovaný trámový strop,rovněž stěny jsou pokryty malbou s různou ornamentikou a erby Lokšanů. Na výzdobu stěn navazuje výzdoba původních skříní. Propojením malby s nábytkem byl vytvořen celistvý renesanční prostor, který dodnes neztratil nic ze své mimořádné působivosti.
2. V lednu 1557 se na březnickém zámku uskutečnila tajná svatba neteře majitelky zámku Filipíny Welserové s arcivévodou Ferdinandem Tyrolským, synem císaře Ferdinanda I.
3. Do vysokého táflování v renesanční jídelně je zasazen unikátní cyklus kolorovaných kreseb z roku 1580 - dokumentuje slavnostní průvod na počest svatby Jana z Kolovrat s Kateřinou z Bairspergu, dvorní dámy Filipíny Welserové. ve Autor cyklu Zikmund Elsasser - dvorní umělec arciknížete Ferdinanda Tyrolského zobrazil historickou událost v pestrém reji alegorických postav, jezdců,vojáků,zvířat , hudebníků, pážat a trubačů.
4. Zbrojnice - představuje ojedinělý soubor zbraní a zbroje ze 16. až 19. století. Sbírka chladných a palných zbraní, patřící k nejvýznamnějším ve středních Čechách. Jde o soubor tyčových zbraní českého původu a loveckých pušek Hanuše z Kolovrat.
5. Salón s loveckými trofejemi a zbraněmi - připomíná nejen záliby posledního majitele Jana Palffyho, soubor předmětů z východní afriky je také cenným etnografickým a zoologickým materiálem.
6. Poprava 27 českých pánů - obraz byl namalován na přání Přibíka Jeníška, člena osudného tribunálu a prokurátora. Anonymní tvůrce zachytil s popisnou přesností všechny fáze dramatických událostí z 21. června roku 1621 na Staroměstském náměstí.