Úvod > Aktivity & akce > Aktivity > Naučná stezka židovskou čtvrtí v Mikulově

Naučná stezka židovskou čtvrtí v Mikulově

Památky
Naučná stezka židovskou čtvrtí v Mikulově obsahuje zhruba na kilometrové trase celkem 13 zastavení. Součástí stezky se stala i mikve - rituální lázeň objevená v Mikulově při archeologickém průzkumu v roce 2010.
Část Mikulova v těsném sousedství zámeckého vrchu, od poloviny 15. století obydlená židovským obyvatelstvem, se postupně vyvinula v rozsáhlé židovské ghetto. Jeho jádrem byly dnešní ulice Husova, Alfonse Muchy a Brněnská.

I přes rozsáhlé demolice v minulých dobách se zachovala řada domů původních židovských obyvatel, pocházejících již z poloviny 16. století, tj. z doby výstavby prvních kamenných domů. Řada z nich obsahuje architektonické prvky typické pro židovské domy, a proto byla celá polovina dosud stojících budov (45) prohlášena za nemovitou kulturní památku. Trasa naučné stezky vede centrem města a je napojena na pěší turistické trasy.

Významná zastavení:
  • Horní synagoga: představuje tak poslední dochovaný templ polského či lvovského typu v České republice. Svatostánek byl dílem sochaře I. Lengelachera. Výzdobu kleneb tvoří štukatura a původně hebrejské liturgické texty.
  • Dům Husova 4: bývalá chlapecká židovská škola, dům s barokní dispozicí a klenbami (valené s lunetami, pruské klenby, placky), po 2. světové válce upravený pro bytové účely, kulturní památka.
  • Dům Husova 8 (Hotel Tanzberg): ve druhém suterénu, v hloubce 10,5 m od úrovně uličního terénu, se zachovala mimořádně cenná památka středověkého původu – válcovitá cisterna na vodu, pravděpodobně součást rituální lázně (mikve). Lázeň sloužila věřícím Židům, mužům i ženám, ke každotýdenní symbolické očistě před svátkem šabatu.
  • Dům Husova 9: velmi cenný a malebný dům s renesanční dispozicí a klenbami (valené s křížovými lunetami a hřebínky), dvorní křídlo barokní. Jeho průčelí zdobí vstupní dvousloupová arkáda.
  • Dům Husova 30: řadový dům židovské čtvrti s renesančním jádrem a klenbami, přestavěný klasicistně včetně fasády, kulturní památka. Domy židovské čtvrti bývaly pro odlišení od křesťanských značeny římskými čísly I až CLXIX.
  • Dům Husova 32: typický dům židovské čtvrti s někdejším vnitřním veřejným průchodem, jádro renesanční, dvorní křídlo s vnějším schodištěm klasicistní, kulturní památka.
  • Dům Husova 48: bývalá židovská chlapecká škola od r. 1845 do 60. let 19. stol. Židovskou školu navštěvovali od konce 18. stol. povinně na základě osvícenských reforem císaře Josefa II. chlapci od pěti let věku. Vyučovalo se hlavně v hebrejštině, tóře a základům judaismu.
  • Dům Husova 50: dům s renesančním jádrem a klenbami (křížové s vytaženými hřebínky) a jednosloupovým rohovým loubím na průčelí. Ulice dřívější židovské čtvrti bývaly dlážděny nepravidelnými valouny. Již od 2. pol. 17. stol. mělo mikulovské ghetto vlastní vodovod a jednoduchou kanalizaci.
  • Dům Husova 52: vznikl spojením dvou renesančních domů po požáru roku 1784. Ve dvoře stojí někdejší Michlštetrovská synagoga, již si k soukromým bohoslužbám vystavěl r.1697 David Michelstädter.
  • Domy A. Muchy 18-20: ve dvorní části obou domů zbytky Aškenázské synagogy. K soukromým modlitbám si ji barokně vystavěl Lazar či Beer Salomon již v roce 1675. Šikmo naproti stával dům staré čp.104, který na průčelí nesl hebrejské znamení pro ukončení či oddělení židovské čtvrti – eruv.
  • Dům Brněnská 9: velmi cenný a malebný dům s renesanční dispozicí a klenbami (valené s křížovými lunetami a hřebínky), dvorní křídlo barokní. K pozoruhodným stavebním detailům domů mikulovského ghetta patří kamenná profilovaná ostění portálů, železné plátované dveře a ušlechtile tvarované kované mříže.
  • Obřadní síň: stavba v historizujícím slohu zbudována v roku 1898 podle plánů významného architekta Maxe Fleischera. Budova sloužila po válce ke skladování, nyní se postupně upravuje na výtvarný ateliér.
  • Židovský hřbitov: rozložen na západním svahu Kozího hrádku, pochází z 15. stol., několikrát byl rozšiřována až na dnešní výměru 19.180 m2. K nezbytnému vybavení hřbitovů patřívá vždy márnice čili umrlčí komora, od 2. pol. 19. stol. si větší židovské obce stavěly honosné obřadní síně, kde se jednak v hlavním sále odbývalo rozloučení se zesnulým, navazující místnosti sloužily k poslední očistě (tahara), jako sklad rekvizit, šatna, vozovna pohřebního kočáru, příp. byt správce či hrobníka.
  • Mikve: středověká mikve se nachází v místech, kde bylo v minulosti Lázeňské náměstí. Židovská lázeň mikve sloužila symbolickému rituálnímu očištění ortodoxních Židů před začátkem šabatu a svátků, u žen navíc po menstruaci, před svatbou a po porodu. Na dno mikve se sestupuje zpravidla po 5-7 schůdcích. Lázeň musí obsahovat čistou přírodní vodu, musí mít přítok a odtok a takovou hloubku, aby umožnila dospělému člověku se plně ponořit. Instituce rituálních lázní musela existovat ve všech židovských komunitách na Moravě, ve větších ghettech dokonce ve více příkladech. Mikve v Mikulově byla objevena náhodou při archeologickém průzkumu nařízením před zahájením novostavby uvnitř památkové rezervace.
Celý popis
Naposledy změněno: 29. 6. 2016
8.4.
11.9.
Boskovický poklad na zámku Mikulov

Boskovický poklad na zámku Mikulov

Mikulov, Jižní Morava
27.5.
27.8.
Křehký Mikulov 2016

Křehký Mikulov 2016

Mikulov, Jižní Morava
16.6.
20.11.
Mikulovské příměří 1866

Mikulovské příměří 1866

Mikulov, Jižní Morava

Ubytování a restaurace v okolí