Naučná stezka Svatojánské proudy vede vysoko nad řekou Vltavou, romantickým kaňonem, který býval v minulosti postrachem pro nákladní lodě a voraře, jímž nezkrotná řeka díky peřejím značně komplikovala život a ohrožovala přepravu nákladu. Ještě do třicátých let minulého století dokázaly tímhle úsekem proplout i malé lodě a vory dopravující do Prahy dřevo, kámen či sůl. Zdolání tohoto úseku Vltavy nebylo snadné, protože náraz dlouhého voru na skrytý balvan v řečišti nebo v zákrutách na břeh znamenal jeho rozbití a často i smrt vorařů. Splavnění Svatojánských proudů (rok 1643) připomíná barokní Ferdinandův sloup (podle císaře Ferdinanda, který se o splavnění zasloužil), za nímž byla roku 1772 postavena socha sv. Jana Nepomuckého, podle něhož také proudy dostaly jméno. Dnes je tento 7 km úsek zatopen Štechovickou přehradou. Obě památky se nacházely na levém břehu Vltavy a před napuštěním přehrady byly přemístěny pod hráz poblíž budovy elektrárny, kde stojí dodnes.
Svatojánské proudy vyhledávali také první vodáci, kteří si okolo řeky stavěli jednoduché příbytky a později i sruby. Tak zde vznikla první trampská osada Ztracenka neboli Ztracená naděje. Se stavbou Štěchovické přehrady zůstalo pod hladinou celé údolí i s osadami. Trampové si sem ale cestu našli znovu. Nad řekou byla roku 1889 vybudována první turistická cesta u nás, kterou si můžete projít i dnes. Stezka v délce cca 10 km začíná ve Štěchovicích, pokračuje do slavné Ztracenky a odtud vede dále do Nových Třebenic, kde můžete nasednout na výletní parník a plavit se nazpět do Štěchovic, nebo využít autobusovou dopravu (linka 390 PID). Stezka vede náročným terénem, zčásti po strmém úbočí a je určena jen pěším turistům - cyklistům hrozí smrtelné úrazy. Na stezku také nedoporučujeme vycházet v deštivém počasí.